Během nedělní bohoslužby jsem přišel na podium mezi písněmi, modlil jsem se, udělal sbírku a pak jsem lidi povzbudil k poslední písní slovy Parabible. Tuto neděli jsme v Elementu právě končili seriál přednášek KudyKam, ve kterém jsme prozkoumávali to, jak se rozhodovat na životních křižovatkách mnoha možností. Použil jsem proto parafrázovaná slova Ježíše (Já jsem ta cesta, pravda i život, Jan 14:6): „Ve světě, kdy často nevíme KudyKam, kdy stojíme na křižovatkách otevřené budoucnosti, dnes tu stojíme, abychom uctívali toho, kdo řekl: Já jsem navigace, adresa i plná nádrž. On je skutečně vším, co potřebujeme k tomu, abychom dojeli ke správnému cíli.“ Po shromáždění jsem mluvil s jedním hledajícím hostem, který zatím v Boha nevěří. Tato slova, která jsem použil, ho prý motivovala k tomu, aby si příběh o Ježíšovi přečetl znovu a znovu se mu snažil porozumět. Úplně jinak totiž „slyšel“ stejnou evangelijní myšlenku, ovšem řečenou moderním a pro něj srozumitelným způsobem.
Tohle je asi nejsilnější stránka Parabible, nejnovějšího projektu Alexandra Fleka, jinak teologa a překladatele Bible21. Parafráze jsou svým způsobem kázání – snaží se aktualizovat poselství Bible do současné doby a současné situace posluchačů. Dělá to asi každý kazatel, byť k tomu používá různé prostředky. Cílem vyučování totiž není pouhá znalost nebo povědomí o biblických časech, cílem je aktivní život v současnosti formovaný biblickou zvěstí. Právě proto se v církvi nespokojíme jen se samotnou četbou Bible, ale máme k tomu nějaké vyučování. Aktualizujeme zvěst pro nás.
Co se mi na Parabibli moc líbí je způsob, jak se Saša Flek vypořádal s jednotlivými příběhy evangelií. Parabible se tak snaží aktualizovat poselství evangelia tak, jako by se odehrávalo v dnešní době v České republice. Je vidět, že nad tím strávil hodně času a přemýšlení, aby to do sebe zapadlo. Galilea, v evangeliích odlehlý kout Izraele se silným nářečím a specifickou kulturou je v Parabibli Slezsko, Betlém městečko při Jeruzalému, je tady Beroun. Ježíš do Jeruzeléma, tedy do Prahy, nepřijede na oslovi, ale na kole. Dobré je povolání učedníků, zatímco v evangeliu spravují jako rybáří sítě, v Parabibli jsou správci sítě a Ježíš je povolává raději spojovat lidi, aby vybudovali takový Network, jaký to ještě nebyl. Mohl bych pokračovat s dalšími příklady, ale nechci čtenáře okrádat o zážitek, kterým čtení biblické parafráze je.
Za ideální situace by nás měla parafráze vrátit zpátky k samotné Bibli. Měla by nás totiž učit kontextualizaci textu do naší situace a tak hledat způsoby, jak žít Ježíšovým životem i v dnešní době. Proto také autor uvedl na jedné straně text v řečtině a český text Bible21, na druhé pak znění Parabible. Čtenář tedy může lehce porovnávat originál s českým překladem a následnou kontextualizací do dnešního Česka. Pro mě osobně je Parabible přínosná v tom, že některá notoricky známá místa, která jsem četl v různých překladech podává svěže, nově a neotřele. Určitě ji budu používat v kázání nebo vyučování i v budoucnu, protože mým cílem je srozumitelně text přiblížit svým posluchačům a provokovat je k přemýšlení. Parabible mi k tomu může sloužit velmi dobře. Jen bych si přál další pokračování, třeba Paraskutky…
Pro jisté české křesťany je Saša Flek kontroverzní postavou z různých důvodů. Předpokládám, že proto se budou snažit najít v Parabibli něco s čím nesouhlasí, aby to mohli rovnou celé shodit. Určitě tam „něco“ najdou. Je-li totiž Parabible kázáním, bude nutně reflektovat teologické důrazy autora, se kterými posluchači mohou nebo nemusí souhlasit. Jak tomu ostatně je v každém kázání. Můj názor je, že pokud naše kázání vůbec nikoho nevyprovokuje, pak je otázkou, zda kážeme tak, aby lidé slyšeli. Evangelijní poselství je totiž z principu skandální, neobvyklé a probouzející oba póly: nadšené přijetí nebo vášnivé odmítnutí. Mě se proto provokující a kontroverzní kazatelé a autoři líbí, probouzejí v nás totiž stejné emoce, jaké prožívali první čtenáři evangelií v řeckořímském světě, nebo první posluchačí apoštolů po celé tehdejší římské říši. Pro tyto důvody a pro silný evangelizační náboj, kterým Parabible disponuje, tuto knihu nejen doporučuji, ale také aktivně šířím. Doufám, že se s ní čtenáři poperou a budou motivováni číst evangelia s novým porozuměním. To je to, co v dnešní době v naší zemi opravdu potřebujeme.
Psáno pro Život v Kristu, časopis Apoštolské církve.
