RePost: 110 metrů překážek

U příležitosti dvou sérii v Elementu o randění (Nová pravidla pro randění) a rodině (Family Fest) jsem se rozhodl zveřejnit znovu několik starších blogů na téma sexuality, které tuto sérii vhodně doplňují. Původní seriál s odpověďmi na mnoho konkrétních otázek vznikl na začátku roku 2011 a dodnes patří k nejčtenějším blogům, které jsem tu napsal. Doufám, že se vám budou líbit i tyto články.

Dnes pokračujeme s naší sérii s podtitulem Co tak asi církev může říct o sexu. Já vím, co si někteří z vás myslí: To je přece jasné, co církev o sexu říká: NEDĚLEJTE TO! Víte, sem tam sledují některé diskuse za internetu, a jsem často překvapen, čemu všemu ještě lidé věří, že si křesťané myslí. Obvyklý názor na sexualitu mezi křesťany se totiž dá shrnout do dvou základních proudů: Jednak je tam strach z přestoupení Božích příkazů, který vede až k rigidnímu strachu ze sexu jako takového, ale pak taky zmírňování jakýchkoliv standardů s omluvou, že už přece dneska máme jinou dobu. Prý bez sexu nemůžeme být stejně jako bez jídla. A manželství? Na papíru přece nezáleží. Upřímně řečeno, oba názory jsou extrémní a na hony vzdálené biblickým standardům. Jednak, je třeba vědět, že to byl Bůh, kdo stvořil člověka se sexuální touhou a rozhodně nezavírá oči nad tím, když se dva manželé milují. Naopak, Bůh sex stvořil!

Na druhou stranu, sexuální touha není totéž jako hlad. Bez jídla vydržíte pár desítek dní a pak umřete. Ale opravdu si myslíte, že umřete bez sexu? Opravdu si myslíte, že žijeme v jiné době? Myslíte si, že civilizace Indie, Říma nebo některých kmenů byla méně sexuální? Myslíte si, že to byl vrchol civilizace? Myslíte si, že nějaká civilizace někdy přežila demolici manželství, rodiny a sexuálních hranic? Minulý týden jsme si řekli, že různé průzkumy nám potvrzují, že pokud si necháte sex až do manželství, a pokud v něm zůstanete věrni jedinému partnerovi, pak váš sex bude kvalitnější, déletrvající, vaše manželství vydrží déle, budete mít o 50-80% větší pravděpodobnost, že se nerozvedete, díky čemuž budete zdravější psychicky i tělesně, a budete 3,3x méně náchylnější k nevěře. Říkali jsme si, že důvodem je to, že jádrem sexuality je intimita, po které toužíme, která ale vzniká v opravdově bezpečném vztahu. Skvělý sex vzniká v opravdovém poznání druhého, nejen jeho těla, ale duše, vnitřku, srdce. Je to totiž čistota před svatbou, co tvoří cestu k intimitě v manželství. V manželské posteli trpíme nedostatkem nevinnosti mnohem více než nedostatkem informací a zkušeností. Když si dnes zachováme nevinnost, nebo ji obnovíme (recyklace panenství), čeká nás později intimita.

Takže, co tak asi církev může říct o sexu? Jsem přesvědčen, že to, co Bible na téma sexuality říká, není jen dobré a správné, ale dokonce to dává rozum, a jak uvidíte, dokonce to podporují vědecké průzkumy a pokusy, jak dnes znovu uvidíte. Já vím, že už tenhle úvod působí, že někteří z vás si říkáte: Tomu už dneska nikdo nevěří, nikdo si to už dnes nemyslí, jsou to staromódní názory. Co taky čekat od kazatele: je to nepraktické a nerelevantní. Ale i když je to nepraktické, někde uvnitř našeho srdce tušíme, že to tak jasné a černobílé není. Dovolte se mi zeptat vás jednoduchou otázku: Učinil sex mimo manželství váš život lepším, nebo ho prostě zkomplikoval? Zapomeňte teď na chvíli na Bibli, ale prostě se jen zamysleme na základě normálního pozorování rozumu: Funguje naše společnost tak, jak má? Jsme kolektivně šťastnější se sexem mimo manželství? Funguje to? Jsou děti radostnější? Máme méně problémů? Pomáhá to ekonomice? Jsou manželství kvalitnější? Víš co, nepotřebuješ pastora, aby ti řekl, že když vezmeš ten úžasný dar sexu a vyřežeš ho z jeho kontextu, je tvůj a náš společný život horší. Ve skutečnosti nenávidíš sám sebe, že ses do toho zamotal a teď sklízíš hořké plody. Způsob, jak používáme sex ve filmu, v reklamě, písních, z nás neudělalo lepší lidi.  Problém je, že se všichni bavíme aférami. Čteme časopisy, kde píšou, kdo to táhne s kým; stačí se zajít podívat do obchoďáku, kde mladé dívky vidí znak ženskosti ve stylu oblékání, který ještě v minulé generaci byl považován za softporno. Je pak nějaký div, že mladé dívky otěhotní? A co filmy? Znáš snad nějaký film, kde jsou horké a nadšené sexuální scény mezi manžely? To je skoro až úchylná myšlenka! Kdo by ukazoval manžele!

Náš život není lepší, je komplikovanější. A nejen, že náš život je komplikovanější teď, táhne se to s námi i do dalších vztahů, do další práce, do dalších okolností. Zrovna minulý týden jsem četl v Hospodářských novinách o tom, jak se dnes s tebou táhne tvá digitální minulost. Upřímně, nefunguje to! Nikde se nedívá dozadu a neříká si: Proč já jsem jen dřív neměl více sexu, měl jsem spát s více lidmi, měl jsem víc experimentovat! Tak, co je na tom tak těžké? Kdybys byl Bohem a viděl, co se díky sexu na světě děje, co bys řekl? Buď opatrný, dávej pozor. Kultura tě chce ovlivnit, protože chce na tebe vydělat, ale Bůh tě miluje. Proto čas od času musím vzít na sebe prorocký hábit a volat: „Hej, sex je jen pro manželství.“ Je to jako s ohněm, je moc fajn, zahřeje tě, ale nerozdělávej ho uvnitř houští v lese! Problém není oheň, ale místo, kde hoří. Když budeš běhat po lese s pochodněmi, možná ten les zapálíš a bude to opravdu velký problém. Stejně tak, problém není sex, ale místo, kde ho provozujeme. Před tím, než si řekneš: No jo, co taky čekat, že církev řekne o sexu, poslouchej tohle: Bůh stvořil sex. On byl ten, který přinesl zápalky, on dal dohromady dřevo, on na to vylil litr benzínu! On svolal anděly a řekl jim, koukejte na to, co jsem udělal. Už to viděli mezi zvířaty, ale mezi lidmi, to je úplně jiné kafe! Anděl se podíval dolů a řekl si: Bože, kéž bych já byl člověkem! (To možná neřekl, ale kdo ví?)

Je-li sex Boží nápad, a Bůh si přeje, abys měl skvělý sexuální život, jak na to? Proč je těžké splnit jeho standardy a mít sex pouze v manželství, i když nám výhody takového sexu rozum, naše zkušenost a průzkumy potvrzují? Dá se vůbec nad pokušením vyjmout sex mimo jeho rámec vyhrát? Moc to nejde, že? Profesor Dan Ariely popisuje experiment, který udělali na MIT s cílem najít souvislost vůle a sexuální touhy. Vzali skupinu dobrovolníků, mladých mužů, heterosexuálů, dali jim upravený počítač s dotazníkem, kde byly otázky například Zdají se vám dámské střevíce erotické, dokázali byste se milovat s o hodně starší ženou, líbilo by se vám spoutat partnerku? Druhá sada dotazů se týkala hranic morálky, jako třeba Lhal byste ženě, abyste ji dostal do postele, nebo Opil byste dívku a snažil se o sex, i kdyby byla proti? Třetí skupina otázek se týkala nebezpečnosti sexu, otázek například o kondomech a sexuální minulosti partnerky. Tyto otázky odpovídali ve stavu klidu velmi nevinně, žádná z otázek úchylných praktik je nijak nepřitahovala. Pak přišla druhá část, kdy se mladíci v soukromí vzrušili, a když dali znamení na počítači, že jsou vzrušení, znovu jim začaly na obrazovce skákat tytéž otázky. Tentokrát byl výsledek hodně jiný. Sexuální experimenty jim najednou připadaly o 72% lákavější, a to včetně obcování se zvířaty. Ochota opít a znásilnit partnerku stoupla o 136%. Účastníci experimentu zásadně podcenili, co s nimi udělá trochu vzrušení. Lidé v klidu nemají ponětí o tom, jak rychle a nepředvídatelně se mění jejich myšlení v okamžiku sexuálního vzrušení. Závěrem profesor Ariely říká: „Sexuální výchova by se měla méně orientovat na anatomii a více na strategie zvládání mimořádných emocí. V životě nastane situace, kdy své touhy nedokážeme ukočírovat. Proto se musíme naučit jednu věc: od ohně vášně je třeba utéci včas a nikdy se nedostat tak blízko, aby nás začal stravovat. Vyhnout se vzrušení je snazší než se ho snažit ovládnout.“

Bible naprosto potvrzuje tento výzkum. Apoštol Pavel opakuje znovu a znovu jednu konkrétní věc, co můžeš udělat (1. Korintským 6:18) Utíkejte před smilstvem! Jasně, musíme definovat smilstvo. Někteří možná žijete na hromádce, nebo děláte nějaké věci na internetu, a říkáte si, souhlasím s tím, ale to, co dělám já, není nemorální, není to smilstvo. Podle Bible je smilstvo jakékoliv sexuální chování mimo manželství. Pak ale možná máš problém. Útěk před nemorálností byl v Pavlově kultuře velice neobvyklý. Je to ovšem princip, který, pokud jsme ženatí/vdané, bychom všichni chtěli, aby ho dodržovali lidé okolo nás: chceme, aby naše snoubenka utíkala před sexuálním pokušením; chceme, aby náš manžel utíkal před pokušením; chceme, aby naše děti nebo vnoučata utíkala před nezdravými sexuálními vztahy. Ale my? My to přece zvládneme, ne? Jenže pokud jsi v tom nekonzistentní a chceš po jiných, aby se nevydávali jiným vztahům, ať už fyzickým a virtuálním, ale sám s nimi flirtuješ, místo, abys před nimi utíkal, pak jsi typický pokrytec! Utíkání také ukazuje, že sexuální pokušení nemůžeš porazit, můžeš před ním pouze utéct. Není to jen pasivní příkaz: Nedělej to. Je to aktivní příkaz: utíkej, odděl se, udělej konkrétní kroky, které tě uchrání před selháním.

Tady je důvod, proč: 1. Korintským 6:18: Žádný jiný lidský hřích se netýká těla; kdo ale smilní, hřeší proti vlastnímu tělu. Důvod, proč je sexuální hřích v jiné kategorii než ostatní hříchy, není kvůli tomu, že by Boha více pobuřoval nebo měl s ním větší problém, ale proto, že tě ovlivňuje více a jinak, než kterýkoliv jiný hřích. Pokud tady dneska sedí nějaký psycholog, pravděpodobně mi dává za pravdu, protože sexuální zločiny na dětech mohou ovlivnit člověka po celý jeho život dokonce i přesto, že to vůbec nebyl jeho nebo její hřích? Sex není dočasná rekreační záležitost, je to trvalá věc. Když se s někým spojíš, když se roztrhneš, vezmeš si kus jeho a on kus tebe. Dokážeme si dělat legraci ze své minulosti, ale ne moc ze svých sexuálních hříchů. Proč? Proč převažuje hanba a stud? Sex není fyzická věc, je to věc duše. Sex je fyzické vyjádření intimity, ale když ho oddělíš, stále ovlivňuje intimitu, dokonce i když jsi byla znásilněna, protože sex nemůžeš nikdy oddělit mezi tělo a duši. Když mají dva lidé sex, vytváří se mezi nimi jednota, kterou nikdy nelze úplně zrušit. Navždy ovlivní tvou schopnost mít intimitu.

Proto taky Pavel psal v 1. Korintským 6:16: Copak nevíte, že kdo se spojuje s nevěstkou, je s ní jedno tělo? Vždyť Písmo říká: "Ti dva budou jedno tělo." Proto Bůh říká: utíkej před smilstvem, ne před sexem (Bůh ho stvořil), ale sex mimo jeho kontext ničí tvé vlastní tělo. Zraňuješ sám sebe: nerozumíš síle sexu, nerozumíš jeho vážnosti! Jednoho dne se probudíš buď na dně, nebo na vrcholu, ale prázdný bez schopnosti se spojit s lidmi. A dojdeš ke stejnému závěru: tohle nefunguje, tvé vztahy jsou rozbité, jsi uvnitř osamělý, podezíravý, a plný hořkosti. Co s tím? Kaj se. Víš, co pokání znamená? Utíkej, přestaň, obrať se. Musíš se vrátit zpátky k těm věcem, kdy jsi začal a potřebuješ to vyložit na stůl a říct Bohu: Chci tě požádat o odpuštění. Zhřešil jsem. Nechci si nést více, než musím. Znamená to změnu životního stylu. Klíčem k ochraně před chybnými rozhodnutími totiž spočívá v tom, že si ustanovíme standardy tak vysoké, že i když je poruším, nebudou tam následky.

Rady pro manžele:

· Nikdy necestuj sám s osobou jiného pohlaví. Nikdy: hranice je v oblasti, kde nezhřešíš, když ji překročíš.

· Nikdy si nevyjdi jíst sám s osobou jiného pohlaví. Skoro všechny aféry začaly přesně tady: dejme si kafe, večeři. A když musíš mít schůzku u jídla, kterou nemůžeš ovlivnit, zavolej své manželce/manželovi.

· Nenajímej si do své firmy pěknou osobu druhého pohlaví jen proto, že jim chceš pomoct. Proč chceš pomáhat jen hezkým lidem? Nelži sám sobě.

· Nesvěřuj se a neraď osobám druhého pohlaví. Tohle je přesně, co začíná u těch večeří a kávy. Kdybys to viděl ve filmu, hned víš, kam se zápletka pohne, ne?

· Když cítíš, že tvé srdce nebo touha je směrována ke specifickému člověku než je tvůj manžel/ka, někomu to řekni. Nemusí to být manžel/ka, proto věříme ve skupiny, a vědomě rozvíjené vztahy. Je fakt super mít někoho, komu můžeš říct, že máš nějaké formující se touhy. Tím, že to někomu řekneš, rozmělníš energii touhy.

Rady pro svobodné:

· Lžičkou si vydlabej oko, co tě svádí. To je přece známý verš, který říká Ježíš, kterému nerozumíme. Nikdy jsem neviděl nikoho, kdo by to aplikoval. Možná zkusíme něco praktičtějšího.

· Aplikuj principy pro manžele ve svých vztazích s ženatými/vdanými. Až jednou budeš vdaná, taky nebudeš moc ráda, když se kolem tvého manžela bude ochomýtat mladá, šťavnatá a sladká šťabajzna. Prostě to nedělej dnes, dokud jsi svobodný.

· Žádné přespávání. Osmiletí zůstávají na noc, ale dospívající? Přespat u někoho hřích přece není, s tím souhlasím. Ale nikdy nebudeš litovat, že jsi nestihl více přespávání.

· Dej si vztahovou pauzu. Jeden z důvodů je, že dnes rande je ekvivalent sexu. Dej si rok, abys dovolil sám sebe se osvobodit od vazeb předchozího vztahu. Sám jsem si dal takový rok, když mi bylo 17-18, do té doby jsem byl prakticky konstantně zamilovaný, a tento rok byl naprosto skvělým rokem. A v tomto roce jsem poznal Ditu. A jeden z důvodů, proč si mě všimla, bylo to, že ze mě nebylo cítit na sto honů, že se snažím nějakou šťabajznu ulovit. Ve skutečnosti jsem vypadal, že jsem tak soustředěný na Boha, že mě snad ani ženy nezajímají. Kdyby tak věděly! Nevědomky jsem zvýšil svou cenu na trhu, a dovolil, aby Bůh dal můj život do pořádku.

· Nedělej sexuálně s někým privátně nic, co bys nebyl ochotný dělat veřejně.

Jednoho dne budeš vděčný za intimitu, která je lepší a silnější než pouhý sex. Sex totiž není jen fyzická aktivita, je spojen s intimitou, kterou ve skutečnosti v sexu doopravdy hledáme. A navíc, sex je svatý, a pokud ho používáš tak, jak máš, můžeš jím oslavovat Boha. Protože, jak Pavel říká: 1. Korintským 6:19-20 Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha? Už nepatříte sami sobě; byli jste draze vykoupeni! Proto svým tělem vzdávejte čest Bohu.

RePost: Sex a squash

U příležitosti dvou sérii v Elementu o randění (Nová pravidla pro randění) a rodině (Family Fest) jsem se rozhodl zveřejnit znovu několik starších blogů na téma sexuality, které tuto sérii vhodně doplňují. Původní seriál s odpověďmi na mnoho konkrétních otázek vznikl na začátku roku 2011 a dodnes patří k nejčtenějším blogům, které jsem tu napsal. Doufám, že se vám budou líbit i tyto články.

Mluvit o sexu celé týdny není jednoduché pro žádného pastora jednoduché, co vám budu povídat. Abych vám ukázal, jak těžké to je, tady je výzva na začátek: Otoč se ke svému sousedovi a řekni mu: „Dnes bych se s tebou chtěl sdílet o svých sexuálních touhách!“ Hm, moc to nejde, co? Někteří jste ale mluvili se svým manželem/kou, a nebyl to tak velký problém. Dobrá, tak se otočte na druhou stranu. Těžké, co? Někteří jste se podívali na svého souseda a jen jste zavrtěli hlavou, protože ne, určitě zrovna s TEBOU se o svých sexuálních snech bavit vůbec nebudu! Náš stud mluvit o sexu před jinými nám odhaluje jednu z nejzákladnějších pravd, kterou si dnes zapamatuje: sex je intimní záležitost, ve které se o něm dokážeme sdílet jen v láskyplném a důvěrném vztahu, kde se dobře známe. Sex je totiž vážnější a důležitější věc, než se nám na první pohled zdá. Vždyť jsme o sexu schopni vtipkovat, snižovat jej, opovrhovat jím, nebo naopak jej uctívat a doslova zbožňovat, ale cítíme se celí nesví, když se o sexu má mluvit normálně a věcně. Proč?

Je to proto, že opravdový sex vyrůstá z opravdové intimity, a ne že intimita se rodí ze sexu. Sex totiž není technická věc, to jen jsme oddělili sex od vztahu, a proto také někdy založili vztah na sexu, a pak se divíme, že je prázdný a falešný, především nevydrží moc dlouho, protože po krátké době se z něj stává rutina. Než se nadějeme, přijímáme myšlenku, že ohnivý a skvělý sex (takový, jako nazval jeden křesťanský autor: „nikdy-bych-nevěřil, že-můžeme-dělat-tohle-a-stejně-jít-do-nebe sex“), je možný jen v počátečních fázích vztahu, kdy to jiskří. Odkud tuhle myšlenku však máme? Nevědomky jsme ji přijali z kultury, která okolo nás kvete. Schválně: Zkuste se zamyslet, kdy jste naposledy v nějakém filmu viděli sexuální scénu mezi manžely, která by si z nich nedělala legraci nebo je neponižovala nudou? Určitě nějaké takové filmy jsou, ale upřímně, většina sexuálních scén ve filmech je mezi nesezdanými páry, a většina romantických filmů, u kterých slabší povahy tolik brečí, je založena na nevěře. Schválně běžte domů ke svým DVD a podívejte se znovu na všechny romantické filmy: většina z nich je založena na pnutí ve vztahu: ten opustil tu kvůli té, ona si nemohla pomoct a vydala se tomu, i když měla jiného, a tak podobně. Aniž bychom chtěli, jsme v našem myšlení ovlivňováni okolo jdoucí kulturou, ve které je nevěra nejen tolerována, ale dokonce povzbuzována, stejně jako předmanželský nebo mimomanželský sex. Ale manželský sex? Jděte, to musí být strašná nuda!

Jen abyste se nepletli: statistiky svědčí o něčem jiném. Podle nich, žijete-li sexuálně před manželstvím, ohrožujete své vlastní štěstí a manželské uspokojení, a to proto, že opravdový soulad se člověk učí léta praxe se stejným partnerem. Zkuste si představit, jak vypadá život, ve kterém si vyzkoušíte sex s mnoha partnery před svatbou: třeba budete mít sex s devíti ženami. Je to podobné, jako byste si dali na ruce devatero náramkových hodinek. Protože některé se zpožďují, jiné nadcházejí a další jsou přesně, po chvíli nebudeme schopni zjistit, co je přesný čas. Nedokážeme to sečíst dohromady. Mnohem výhodnější je mít jedné hodinky, které jsou třeba i nepřesné, ale dá se podle nich řídit. Tedy:

· Americký průzkum zaznamenaný v Journal of Family Issues a zahrnující 1800 manželských párů dokazuje, že pravděpodobnost rozvodu je dvakrát vyšší u párů, které spolu žily před svatbou, než u těch, které spolu nežily. Navíc, soužití před svatbou snižuje hodnotu následné interakce a zvyšuje hodnotu vztahového nesouladu.

· Abychom ale nemluvili jen o Američanech, průzkum mezi 3884 Kanaďankami prokázal, že u žen žijících s někým na hromádce před svatbou, bude pravděpodobnost rozvodu o 50% vyšší než u těch, které se svými partnery nežily. U první skupiny je pravděpodobnost rozvodu v prvních 15 letech manželství 35%, u druhé 19%. A co Evropa? Průzkum mezi 4300 Švédkami ve věku 20-24 let prokázal, že u žen, které s partnerem žily před svatbou, je pravděpodobnost rozvodu o 80% vyšší. Proč je ale rozvod zhoubný: Průzkumy ukazují, že zanechává za sebou lidi, kteří se cítí opuštění a odmítnutí; ovlivňuje zdraví zhruba do míry jedné vykouřené krabičky cigaret denně; zkracuje o několik let samotný život; vede k chudobě a replikaci dalších rozbitých vztahů. Další vydrží ještě méně.

· Průzkum mezi 1235 reprezentativním vzorkem žen ve věku 20-37 let ukazuje, že vdané ženy, které se svým partnerem žily před svatbou, budou mít sex s někým jiným než se svým manželem 3,3x častěji, než ženy, které se svým partnerem před svatbou nežily. Svobodné ženy, které žily se svým partnerem, mají dalšího sexuálního partnera 1,7x častěji než svobodné ženy, které se svým partnerem sexuálně nežijí. Podle jiného průzkumu se samotná kvalita sexu zvyšovala úměrně tomu, zda ho páry začaly praktikovat před svatbou nebo až po svatbě.

· MF DNES v pondělí 7.6.2010 napsala: „Ač se z vtipů zdá, že manželství je nejhorším žalářem, opak je pravda. Manželé jsou podle průzkumu nejspokojenější lidé.“ V článku nazvaném prostě „Nejšťastnější jsme v manželství“.  V roce 2007 zadala průzkum podle kterého je s manželským sexem v Česku spokojeno 75% párů, a zároveň v manželství považují za důležitější hodnoty než dobrý sex vzájemný respekt, pochopení, děti, péči o vztah.

· V roce 2009 pak MF DNES vydala článek o britském výzkumu, podle kterého, pokud máte za celý svůj život 8 sexuálních partnerů, měli jste nepřímý sexuální styk s celkem 2,8 milionů lidí, protože jejich bakteriální a virové osazenstvo sliznic pohlavních orgánů jste díky tomu sami získali. Zpráva říká: „Když se s někým vyspíme, nespali jsme ve skutečnosti jen s ním, ale také se všemi jeho předchozími partnery, a jejich partnery, atd.“

V epizodě kultovního seriálů Přátelé je scéna, ve které se Monika zeptala přítele, se kterým začala spát: „Můžeme zůstat přátelé a přitom spolu spát?“, na což on odpověděl: „Jasně. Bude to prostě jen něco, co spolu děláme, třeba jako bychom hráli racquetball.“ (Což je hra podobná squashi, proto jsem dnešní téma nazval Sex a squash.) Je to ve zkratce dnešní moderní pohled na věc: sex je zkrátka činnost, kterou děláme, jakoby to byl sport. Tím jsme sex degradovali na posilovnu a na výkon. Ve světle předchozích statistik se ovšem zdá, že ne sexuální tmářství, ale ztráta naší nevinnosti způsobuje tak silný úpadek manželských vztahů, ve které je výjimkou, když jsou lidé spolu nějakých dvacet let. Myslíme si, že musíme nabrat vědomosti a zkušenosti, abychom měli úspěšný sexuální život. Místo toho ale v manželské posteli trpíme nedostatkem nevinnosti mnohem více než nedostatkem informací. Když vstoupíte do manželství, můžete si informace doplnit. Nedostatek nevinnosti však váš vztah poznamená do konce života. Dejte si navzájem ten nejlepší svatební dar: čistá těla, čistou lásku a čisté záměru. Prostě, důvěryhodnost.

Když se podíváme do Bible, zjistíme, že je tam mnoho zajímavých statí o sexu, ale nebojte, máme na to celý měsíc. Dnes se s vámi chci podívat na zajímavý fakt, ke kterému jsme došli už na začátku: Bůh hláskuje sex slovem „poznání“. Genesis 4:1-2: I poznal člověk svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Tu řekla: "Získala jsem muže, a tím Hospodina." Dále porodila jeho bratra Ábela. Všimněte si, že poznání bylo předpokladem k intimitě. Je to poeticky vyjádřený fakt, že se spolu Adam s Evou milovali (později se stejný výraz používá i nadále), protože vzájemné poznání je základem budoucí vztahové a sexuální intimity. Ta pramení také ze vzájemné důvěry a vztahové nevinnosti. Hned po stvoření ženy popisuje totiž Genesis krásné místo o studu.

Genesis 2:23-25: Adam tenkrát řekl: "To je konečně ona: kost z mých kostí, tělo z mého těla! Bude se nazývat manželkou, neboť je vzata z manžela!" To proto muž opouští otce i matku - aby přilnul ke své manželce a stali se jedním tělem. Oba dva, muž i jeho žena, byli nazí a nestyděli se. Byli nazí a nestyděli se. Kdy to bylo naposledy, kdy ses tak cítil? Nebyla tato nahota spojena s onou vztahovou nevinností? Co musí náš vztah mít, abychom mohli zakoušet nádherný a krásný sex po celý svůj život? Potřebujeme důvěru a nevinnost. Ty vytvoří intimitu, která je bezpečná, reaguje na naše potřeby, je vzájemně nezávislá, a přitom se důvěryhodně potřebuje. Než se pustíme do dalších zajímavých témat, dovolte mi to dnešní zakončit tím, že vás budu prosit, abyste sex nedegradovali na posilovnu, to si prostě nezaslouží. Sex je nádherný a pro kvalitní a šťastný život důležitý. Není to ale cvičení na výkon, je to prostor pro vzájemnou a celoživotní intimitu.

Plán na randění

Jak se seznamujete, když jste svobodní? Jak chcete zaujmout? Minulý týden mi jeden muž z Elementu řekl, že ve škole projevil zájem o dívku tak, že ji nalil do její brašny vodu. Poté, co si usušila učebnice, začali spolu chodit a vydrželi to tři roky. Zajímavý způsob, jak upoutat pozornost! V dnešní druhé části série o randění se pokusím být praktický pro tři různé skupiny, které jsou tady zastoupené. Minule jsme si řekli, že randění jako takové se v dnešní naší kultuře zabývá především snahou poznat, zda je on ten pravý nebo ona ta pravá. Schválně říkám v dnešní a naší, protože v některých jiných kulturách bylo a je normální dohazování partnerů rodiči, společností, nebo dokonce církví. Při mém pobytu v Indii jsem musel uznat, že kulturní normy jsou skutečně jen kulturní normy, protože většina párů tohoto typu, které jsem tam potkal, byli šťastné, a jejich děti chtěli, aby jim rodiče také našli manželku. To mě šokovalo, protože já bych rozhodně nechtěl, aby mi moji rodiče hledali nevěstu! Jenže, oni to brali tak, že není až tak důležité, koho si vezmeš, jako to, jak s ním pak žiješ. Měli na to takové přísloví, že je lepší postavit studenou polévku na horkou plotnu, než horkou polévku na studenou plotnu. Ale to dobrodružství s tím spojené! Dodnes vzpomínám na svého kamaráda Kailashe a jeho svatbu s dívkou, kterou nikdy předtím neviděl, a to ani na obrázku. Ta odvaha, až ji po svatbě rozhrne její závoj a poprvé spatří její tvář! Nechte být! 

Když jsme u toho dohazování, zeptám se těch z vás, kdo do Elementu chodíte už aspoň rok: „Věříte mi?“ Máte trochu pochyby, proč se vás na to ptám? Podezříváte mě z nekalých úmyslů? Dobře děláte! Zkuste si představit, že bychom se přenesli do 18.-19. století přímo mezi hnutí Moravských bratrů, kteří odcházeli na misii většinou sami s vědomím, že to je na celý život. Jeden z těchto misionářů mezi domorodci v Austrálii, jmenoval se Friedrich August Hagenauer, napsal do jejich církve v Ochranově, že by potřeboval k sobě misionářku a manželku, a nechal plně na rozhodnutí vedoucích církve, koho mu vyberou a pošlou. Představte si to: Někdo odejde na misii do pustiny, a po několika letech napíše, že by potřeboval ženu. Hagenauer napsal požadované kvality: „ženu, která má schopnost a ochotu sloužit Spasiteli, umí šít, a je jí mezi 28-30 lety“. Tato církev vybrala šest žen požadovaných kvalit a losovala. Výherkyni losu nabídla sňatek s mužem, kterého prostě neznala. Udělali by jste to? Tak co? Věříte mi?

V naší době a kultuře je tohle docela nepředstavitelný model uzavírání sňatku, že? Nejsem si jistý, zda by to některým z přítomných nepomohlo, kdybychom je spárovali, co říkáte? V naší kultuře jsme ovlivnění romantickým pohledem na věc a navíc zdůrazňujeme individuální práva, a tak je jisté, že si chceme vybrat partnera sami. Jenže, tady nastává to martýrium: Jak poznám, kdo je ten pravý? Minule jsme si řekli, že ta otázka je zřejmě špatně položena. Pokud se totiž soustředíme na hledání toho pravého, té pravé, budeme velmi překvapeni, jak moc nás dostihne naše minulost. Je to proto, že co prožíváš teď, bude brzy vzpomínkou na minulost, a tato minulost se objeví ve tvé budoucnosti. Manželství není nový začátek, ale je to kombinace dvou minulostí do jedné. Když hledáme správnou osobu, máme tendenci ji hledat pomoci chemie, vzájemné náklonnosti. Navíc, díky chemickému vztahu objevíme, že: „Nikdy nikdo nemiloval, jako my. Nikdo nám nerozumí.“ Jsme pro sebe stvořeni, jsme unikátní. Nevíme sice nic o vztahu, ale máme chemii. Pokud si vezmeš svého chemika, zjistíš, že v manželství řešíš vztah, a o něm víš málo, takže to začne skřípat. Z chemie se stává matematika. Nechápeme, kde se to vzalo, vždyť to přece byl ten pravý, ta pravá! Mysleli jsme si, že když si vezmeme pravou osobu, všechno bude v pohodě. Ale není. Najednou tě napadne: Co když to byl nesprávný člověk?  Otázkou ale není, zda najdeš pravou osobu, se kterou bys měl randit, otázka je: Jsi ty tou pravou osobou?

Dobrá, pokud je tíže randění soustředěná nejprve na nás samotné, pak to znamená, že si potřebuješ dát odstup od vztahu (to se týká samozřejmě těch z vás, kteří jste svobodní), aby ses ze své minulosti mohl uzdravit. Protože jedna z nejčastějších chyb, kterou lidé dělají, je skákání ze vztahu do vztahu. Nutně budeš opakovat stejné chyby nebo ještě uděláš horší. Nemáš totiž čas se soustředit na to, zda jsi osobou, kterou hledá ten/ta, kdo za to doopravdy stojí. Sám jsem to zažil. Když jsem dospíval, byl jsem konstantně do někoho zamilovaný. Některé lásky byly velmi platonické, u jiných jsem se postaral, aby se to dotyčná dozvěděla. Ale nebylo to nic moc. Pak jsem se jednou bavil se Staškem Bubikem, který mi vyprávěl, jak se kdysi rozhodl dát si pauzu a začít žít pro Boha. Připadalo mi to skvělé, a tak jsem se rozhodl k podobnému experimentu. Udělal jsem rozhodnutí, že celý rok 1994 budu svobodný od zamilovanosti a soustředím se na studium a službu. Zpočátku to šlo těžce, ale pak jsem v tom objevil výhody a začal jsem skutečně studovat, číst a věnovat se Bohu. Aniž bych to tušil, právě tímto rozhodnutím jsem takzvaně zvýšil svou cenu na trhu. Když totiž vypadáme, že se za každou cenu chceme oženit nebo vdát, působí to ve skutečnosti na lidi odpudivě a oni se nám začnou vyhýbat. O mě si ale začaly děvčata říkat, že jsem duchovní stálice, která se snad o ně ani nezajímá a to je ohromně přitahovalo. Nevěděly o mém vnitřním slibu. A pak jsem v létě na akci, kterou jsme pořádali v jedné církvi v zapadlém koutu Česka, potkal dívku, u které mě zaujaly velké oči a široký úsměv. Měl jsem ovšem slib. Nicméně nešlo nevidět, jak se chová k dalším studentům, jak komunikuje, jak je ochotná v církvi, zkrátka jsem viděl mnoho pozitivních znaků. Víte, my všichni se chceme rozhodovat na základě jistoty. Ale jistotu v žádném rozhodování mít nemůžeme, pouze maximální pravděpodobnost založenou na faktech a pozorování. Platí to o přijetí Krista stejně tak, jako u výběru partnera. Na základě principu maximální pravděpodobnosti jsem usoudil, že s Ditou bych mohl mít hezké manželství a proto jsem ji rovnou požádal o ruku, ne o chození. Bylo to pro ni překvapivé, šokující, lidé ji od vztahu se mnou odrazovali, ale bylo to také tak milé, že jsme spolu od jara 1995 až dodnes. Dát si rok nebo dva nebo dokonce tři pauzu od vztahů, zvláště poté, co jsme se s někým rozešli nebo rozvedli, je pro tvou budoucnost to nejlepší, co můžeš udělat.

Na začátku jsem řekl, že se v dnešní druhé části série o randění se pokusím být praktický pro tři různé skupiny, které jsou tady zastoupené. Mám tím na mysli skupinu svobodných, kteří nikoho nemají (respektive s nikým nerandí); skupinu svobodných, kteří ale s někým randí; a skupinu ženatých nebo vdaných. Je jasné, že jsou to zcela odlišné etapy života, a proto se pravidla pro vztah se ženami nebo muži řídí podle trochu jiných pravidel. Chci také říct, že tyto pravidla jsou pro křesťany, takže pokud jsi tu dnes jako člověk hledající, nemusíš s nimi nutně souhlasit, ale jsem přesvědčen, že i ty shledáš mnohé z nich praktické a užitečné. Potřebuješ totiž plán pro randění. Proč? Protože, zamilovat se, je jednoduché, ale trvale milovat už ne tak docela. K zamilování potřebuješ jedinou věc: pulz. Pokud ti v žilách koluje krev, zamilovat se je jednoduché. Zamilovat se můžeš dokonce do zcela nepravděpodobných objektů. Pro dlouhodobou lásku ovšem potřebuješ více než jen pulz, potřebuješ plán. Myslíme si, že manželství začíná u oltáře, v kostele nebo třeba v přírodě či na úřadě. Jenže ve skutečnosti začíná mnohem dříve, než potkáme člověka, kterému jednoho dne řekneme Ano. Začíná už v naší vlastní rodině, kdy pozorujeme své vlastní rodiče, kteří jsou pro nás (nevědomky) vzory. Pak přichází kultura definována převažující životní filozofii a pop-kulturou, tedy, knihami, novinami, časopisy, internetem a filmy. Média v nás posilují nebo předělávají obraz naší vlastní rodiny a rozněcují naše sny a touhy, co od vztahu s druhým člověkem čekáme. Pop-kultura se ovšem zaměřuje především na to, jak se zamilovat, ne jak si ustanovit plán na trvalou lásku. Díky tomu pak bereme manželství jako projekt, který vyjde nebo nevyjde. Jenže, pak většinou nevyjde. Proto si musíš ustanovit konkrétní plán. Dnes tedy skončím tuto druhou část série několika konkrétními randícími radami a jednou biblickou pasáži pro výše uvedené tři různé skupiny. Chápu, že principů může být mnoho, ale těchto pět rad jsou věci, které bych vám chtěl říct, jako váš kamarád a pastor. Nechci zjednodušovat, ale někde musíme začít, ne?

(1) Svobodní, kteří momentálně nerandí. Vaše skupina to má dnes z jedné strany těžké a z druhé nejlepší. Těžké, protože jste pod tlakem společnosti a někdy rodiny. Ten tlak říká, že když s nikým nechodíš, jsi divný. Někdy tě tlačí do vztahu, a pokud jsi křesťan, vysmívají se ti kvůli sexuální zdrženlivosti. Ale na druhé straně máš obrovské možnosti poznávat druhé lidi v kolektivu, a v mezičase pracovat na sobě, abys byl osoba, kterou osoba, co hledáš, hledá. Díky tomu poznáš druhé lidi mnohem lépe, než kdybys žil v oblaku chemické přitažlivosti, který zastiňuje realitu.

o Pokud ses čerstvě s někým rozešel nebo odmiloval, dej si nejméně rok pauzu od vztahů

o Buď v klidu a využij čas, který teď máš (zvyšuj svou cenu na trhu, pracuj na sobě a nauč se důvěřovat Bohu, nauč se žít samostatně a ve společnosti dalších lidí v čistotě a bez romantického vztahu)

o Aplikuj principy pro manžele ve svých vztazích s ženatými/vdanými. Až jednou budeš vdaná, taky nebudeš moc ráda, když se kolem tvého manžela bude ochomýtat mladá, šťavnatá a sladká šťabajzna.

o Zkus si sepsat realisticky, po čem toužíš ve vztahu (co jsou tvé základní hodnoty)

o Neboj se jít do vysoce pravděpodobného vztahu. Tvůj verš je Přísloví 18:22 Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Boha zalíbení.

(2) Svobodní, kteří jsou ve vztahu. Každé úspěšné a dlouhodobé manželství je složeno z přátelství a romantické lásky (a erotického napětí). Pokud jste slyšeli sérii SexEd třeba na podcastech, víte, že máme hodně dobré důvody (sociální, psychologické, duchovní) k tomu, abychom věřili, že sex je pro manželství. Zrovna minulý týden třeba na Novinkách byl článek, kde psali, že i když mnohé páry považují společné soužití před svatbou za něco, co jim pomůže zvýšit šance na dobré manželství, podle odborníků to lze považovat za největší mýtus současnosti, protože celá řada výzkumů potvrzuje, že kdo na společné soužití počká až do svatby, má mnohem menší riziko rozvodu v budoucnosti. Randění pro křesťany je tak obdobím, kdy můžete vybudovat silné přátelství, které vydrží všechny změny nálad a období, a na které budete moci naroubovat erotickou lásku. Erotika je emocionálně silnější než přátelství, ale je také méně stabilní.

o Ustanov si vysoké standardy. Klíčem k ochraně před rozhodnutími, kterých bych později listoval, spočívá v tom, že si ustanovím standardy tak vysoké, že i když je poruším, nebudou tam následky. Tvůj verš je 1. Korintským 6:18 Utíkejte před smilstvem!

o Nedělej sexuálně s někým privátně nic, co bys nebyl ochotný dělat veřejně (Rady Craiga Groeschela: Udržte všechny čtyři chodidla na podlaze (což zabrání různému obepínání, některé části těla budou hůře dostupné a vaše váha bude spočívat na židli), udržte svou postel svou postelí (žádné přenocování - osmiletí zůstávají na noc, ale dospívající? Nikdy nebudeš litovat, že jsi nestihl více přespávání, žádné společné studium v posteli, dokonce ani žádné společné modlení v posteli), udržte všechno zazipované a zapnuté (žádné odepínání, rozepínání, odháčkovávání, …cokoliv), udrž svůj jazyk ve své vlastní puse.

o Postav si kvalitní vztahové základy (předmanželské poradenství, knihy, vztahy s jinými páry)

(3) Manželé/manželky. Je jasné, že manželství může procházet různými fázemi (o tom bude koneckonců také Family Fest už příští týden), a rady pro manželé tak nutně budou trochu jiné pro páry v různých fázích. Nicméně, tady je několik rad, které platí obecně, a které bych si vám opravdu přál říct.

o Udělej si na druhého čas a komunikuj (tvořivě, pravidelně, osamoceně)

o Komunikuj jazyky lásky svého manžela/manželky

o Neodpírej se druhému. Tvůj verš je 1. Korintským 5:7 Neodpírejte se jeden druhému – jedině po vzájemné shodě, že se na čas uvolníte pro modlitbu. Sex je dar. Opravdový sex vyrůstá z opravdové intimity, a tudíž je k tomu nutné poznání. Bůh vytvořil sexuální styk, aby vytvořil novou svatou jednotu mezi mužem a ženou, která by neměla být nikdy zlomena.

o Chraň své manželství a chraň se před pokušením. Základní biblické pravidlo týkající se sexu zní: nevěra se nepovoluje. Autor knihy Židům napsal (13,4): Manželství ať si všichni váží a manželské lože ať je bez poskvrny. Sex mimo manželství váš život prostě zkomplikoval, neučinil ho lepším nebo jednodušším. D. H. Lawrence, který nebyl křesťanem, napsal: Instinkt věrnosti je pravděpodobně nejsilnějším instinktem ve velkém souboru zvaném sex. Tam, kde je skutečný sex, tam je všudypřítomná touha po věrnosti. Proto se musíš chránit před pokušením (Principy pro manžele jsou: Nikdy necestuj sám s osobou jiného pohlaví. Nikdy si nevyjdi jíst sám s osobou jiného pohlaví. Nenajímej si do své firmy pěknou osobu druhého pohlaví jen proto, že jim chceš pomoct. Nesvěřuj se a neraď osobám druhého pohlaví. Když cítíš, že tvé srdce je směrováno ke specifickému člověku než je tvůj manžel/ka, někomu to řekni.)

Cílem randění je vypěstovat přátelství. Cílem randění v manželství je toto přátelství uchovat. Všechno to začíná u tebe: jsi osoba, kterou osoba, kterou hledáš, hledá? Ale pak si potřebuješ připravit plán, protože pouze pulz k dlouhodobému vztahu nestačí.