Proč na Velikonoce promítáme Noeho?

Někteří křesťané byli upřímně překvapeni, že v Elementu se chystáme na Velikonoce promítnout film Noe, který jednak nepojednává o Velikonocích, ale hlavně není moc "křesťanský" film. Tím myslí především, že je oproti Noeho příběhu v Genesis hodně překroucený, tedy nebiblický. Je ovšem otázkou, co se myslí "biblickým filmem". Je to ten film, který se drží knižní předlohy tak přesně, že nevypustí ani čárečku jinak nebo ten, který vyjádří co nejpřesněji myšlenku textu (příběhu), tedy zdůrazní to, co je v něm nejdůležitější? Podobná diskuse bývá často u překladů Bible z originálu do našeho jazyka: máme překládat slovo od slova (doslovný překlad) nebo myšlenku od myšlenky (dynamický překlad)? Zastánce a odpůrce najdete na obou stranách spektra, nikdo ale nezpochybňuje, že dynamický překlad je stále Bible, i když nepřekládá slovo od slova (což je koneckonců často nemožné, protože různé jazyky jsou různě bohaté a tedy ne pro každé slovo existuje specifický ekvivalent v každém jiném jazyce). Proč si ovšem myslíme, že při přenosu z jednoho uměleckého média (kniha) na jiné (film) lze zachovat doslovnost? Zvláště když v knižní předloze hlavní hrdina (Noe) prakticky vůbec nemluví...

A když jsme u toho, prakticky žádný film nebo seriál o Bibli, který jsem viděl, není "biblicky" doslovný. Většinou to není možné z časových důvodů, takže spojuje události, někdy se ovšem do děje promítá konkrétní interpretace teologie (například v Umučení Krista lze krásně vidět vliv katolické teologie na scénář filmu). Protože nám však připadá více "křesťanský", nemáme ho problém schválit. Otázkou ale je, zda měříme vždy stejným metrem. Například v populárním seriálu The Bible je odchylek od biblického příběhu taky docela dost: při vyvádění Lota ze Sodomy používají andělé nějaké kung-fu, což je mnohem dobrodružnější verze než v Genesis 19, kde protivníky prostě jen Bůh ranil slepotou; Daniel byl prý vržen do jámy lvové za panování Kýra, i když v Bibli to byl Darius; povědomí, že Ježíše navštívili tři mudrci z Východu rovněž nemá opodstatnění v evangeliích - jejich počet je tam neznámý - ale v tradici; Jan Křtitel je zatčen kvůli kázání o Mesiášově vysvobození lidí z římského područí, zatímco v evangeliích byl zatčen za kázání proti Herodově přebrání manželky svému bratrovi. Ale je to důležité? Žádná z těchto věci nemění hlavní dějovou linku nebo poselství Bible, ale ukazuje, co je v příběhu Bible opravdu to hlavní. A tak by to mělo být.

Když budeme film v neděli promítat, budu k němu mít několik slov na úvod a na závěr, a jsem přesvědčen, že příběh Noeho a jeho filmová adaptace má s Velikonocemi více společného, než se nám zdá. Navíc, hlavní dějovou linku Noeho příběhu a pointy Písma zachovává film skvěle. Dokonce se odvážím říct, že prakticky každou spornou věc ve filmu jsem schopen biblicky popsat a obhájit. Nebudu to dělat nyní, protože chci, abyste si v neděli film užili. Nicméně, příští týden na tomto místě najdete několik blogpostů, kde se k filmu vrátím a k nejspornějším věcem se vyjádřím.

Mimochodem, věděli jste, že na světě existuje přes 250 verzí příběhu o velké potopě? Noeho verze je zdaleka nejznámější, protože jeho příběh obsahuje jednu věc, kterou ostatní verze neznají. Je to hlavní pointa příběhu a velmi, opravdu velmi důležitá věc, kvůli které tento víkend slavíme Velikonoce! Jste zvědavi, co je to ta jedna věc? Řeknu vám to: v neděli v kině Centrál! Těším se na vás.