Klub gentlemanů

Minulý týden jsem se vám snažil ukázat známou pravdu, že muži potřebuji respekt a ženy lásku. Méně frekventované téma je ovšem vysvětlení, proč muži potřebuji úctu a ženy lásku. Je to proto, že fundamentální vrozená bitva v mužově životě se týká studu, kdežto v ženině životě je to strach. Apoštol Pavel v pasáži, kterou jsme si četli, totiž mluví o tom, že tajemství skvělého manželství spočívá v projevu bezpodmínečné lásky muže k ženě a bezpodmínečné úctě žen k mužům. Myslíme si, že láska agapé by měla vždy být bezpodmínečná, a ženy to právem od svých mužů vyžadují. Zároveň však mnozí věříme, že respekt musí být zasloužený, a proto, pokud si muž nezaslouží úctu, neposkytnu mu ji. Žena se bojí, že když prokáže úctu muži, který si ji nezaslouží, on toho zneužije. Jasně, to nebezpečí tu je, ale stejně tak je tu nebezpečí, že když muž projeví svou lásku k ženě, která si ji nezaslouží, ona toho zneužije. Místo, toho Pavel říká: Ať ovšem každý jednotlivý z vás miluje svou manželku jako sám sebe. A žena ať má svého manžela v úctě. Pavlovo použití slov „ať" implikuje naprosto stejný přístup. Jak láska, tak úcta musí být dávány bezpodmínečně. Lásku a úctu můžeme začít budovat tak, že najdeme co nejvelkorysejší odůvodnění chování svého partnera a začneme mu věřit i s veřejnými projevy. Možná se vám po těchto slovech zdálo, že nadržuji mužům. Možná. Dnes se však obrátím především k mužům. 

Ještě před začátkem FamilyFestu jsme měli sérii Nová pravidla pro randění, kde jsme citovali slavnou pasáž o lásce z Pavlova dopisu Korintským, kde píše slavná slova: Láska je trpělivá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje, není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, není škodolibá, ale raduje se z pravdy, všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží. Konec celé té pasáže byl však velmi zvláštní. Připomeňme si to. 1. Korintským 13:11 Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, měl jsem dětské názory, když jsem však dospěl, s dětinskými věcmi jsem se rozloučil. Někteří z nás přistupují k randění, vztahům a k manželství jako děti k pohádce, a chováme se jako děti. Je ovšem čas dospět a rozloučit se s dětinskými názory. Ale co přesně mohou být dětinské názory, ze kterých je potřeba dospět k opravdové lásce? Dnes se s vámi podívám na dětinské názory ohledně žen. Nejen dívek, se kterými chodíte, nebo manželek, které jste si vzali, také k ženám obecně. V našem světě se totiž o ženách mluví, zpívá a chová, jako by to bylo zboží. Zboží, komodita, je něco, co má určitou užitnou cenu: tedy, je to něco, co mohu použít a když se mi to už nelíbí, pak to mohu vyměnit nebo prodat za něco jiného s jinou hodnotou. Ke zboží nejsem emocionálně vázaný. Používám ho. Víte, co zní v poselství o ženách v naší kultuře ve filmech, knihách, písních, prostě v celkové kultuře? Vezmi si mě, použij si mě, dělej si se mnou, co chceš, a pak mě vyměň za jinou. Pak si pustíme jinou píseň, mrkneme na jiný film, přečteme jinou knihu nebo časopis, a co uslyšíme? Stejné poselství. Není pak divu, že mužové si dnes myslí, že ženy jsou prostě jen zboží. Dneska se tedy pokusím změnit naše myšlení o ženách, protože tohle je základ křesťanského manželství, které vydrží.

Některé věci se budou některým z vás zdát kontra kulturní a staromódní, a chci, abyste věděli, že máte pravdu. Když však tyto myšlenky byly poprvé napsány, byly ještě mnohem více kontra kulturní, než jsou dnes. Byly tak radikálně odlišné, protože když byly v prvním století uvedeny do života, ženy nebyly vnímány jako zboží, ve skutečnosti ženy doopravdy byly zboží. V řeckořímském světě bylo otroctví legální, se svými otroky jste si mohli dělat, co jste chtěli: prodat, znásilnit, zabít. Nikdo by neřekl ani „popel“. Navíc, nikdo nechtěl dívku, všichni jen syna, takže epidemicky rostlo zabíjení nebo odhazování malých děvčat. Muži nechtěli děti, takže pro ně prostitutky byly forma antikoncepce: prostě nechtěli mít vůbec sex se svými manželkami. Dokonce i svobodné a bohaté ženy byly jen o stupeň víc než otroci. Mužové mohli mít více manželek, a měli hodně milenek. Ženy neměly postavení a hodnotu. A do tohoto světa promluvil Ježíš a apoštolové věci, které byly neuvěřitelně radikální, a zároveň tak přitažlivé, že ženy doslova utíkaly do církve, protože tam byly ženy vyvýšeny na úroveň mužů. Proto bylo tak radikální, když Ježíš říká: Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval svět. Dokonce i ženy! Podle toho poznají, že jste moji učedníci. Proto bylo tak radikální, když Pavel napsal: V Kristu není rozdílu mezi mužem a ženou, otrokem a svobodným, Židem a Řekem. Proto bylo tak radikální, když Pavel říká, že muži mají milovat ženy tak, aby se obětovali a zemřeli za ni. Tohle je zcela odlišné kultuře, která je obklopovala.

A víte, co říká apoštol Petr? Ten, který viděl, jak Ježíš mluví se Samařskou ženou a neodsuzuje ji? Do světa, který se k ženám chová jako ke zboží, píše: 1. Petrova 3:7 A vy, muži, mějte ke svým manželkám porozumění. Prokazujte jim úctu jakožto slabšímu pohlaví a jako spoludědičkám daru života, aby vašim modlitbám nestálo nic v cestě. „Prokazujte jim úctu“ je fráze, která je použita v NZ takto jen jedinkrát. Do světa, který tvrdí, že si můžeš dělat co chceš, pokud máš prachy a sílu, říká Petr, abys prokazoval úctu, protože žena je spoludědička daru života. Není to zboží. Ježíš za ni zemřel stejně jako za muže. Petr navíc říká: Pokud to neuděláte, tak pak Bůh neuslyší vaše modlitby! A to je síla, co? Zdá se tedy, že Bůh tento princip bere dost vážně, co myslíte? Jak si ovšem muž vypěstuje návyk ženy ctít podle tohoto vzoru? Myslíte si, že to začne v manželství? Upřímně? Myslím, že ne. Většinou, když se bavím s lidmi, kteří jsou v manželství, mají tam problémy zachovat úctu, protože se v manželství poznáme úplně jinak, než se známe před ním. Pokud nemáme vypěstovaný návyk úcty k ženám jako pohlaví ještě před manželstvím, pak v manželství se to určitě nenaučíme. Proto můžete předvídat chování svého muže v manželství k vám podle toho, jak se chová k ženám obecně za svobodna. K ženám v jeho životě: matka, sestry, spolupracovnice, a ženy v církvi. Proto můžete předvídat, jak se bude chovat k vám v manželství podle toho, jak se k vám chová před ním. Před lety jsme s Ditou měli kamarádku, která chodila s klukem, do kterého byla vášnivě zamilována. Ale před svatbou ji v hádce udeřil. Hned se omlouval, že to tak nemyslel, a ona řešila, co teď. Někteří ji řekli: Vezmi si ho, on se změní. Jiní ji řekli, včetně nás: Jestli to udělal teď, udělá to i pak. Její chemická lázeň v mozku, které říkáme zamilovanost, ji přesvědčila, že první skupina má pravdu. Tak si ho vzala. O pár let později, zbitá a po jeho nevěrách, skončila sama s něčím mnohem horším než modřinami na těle: skončil její sen o lásce muže, který se za ni obětuje. Její muž se k ní totiž choval jako ke zboží.

Pokud se ale dá úcta k ženám naučit, pokud se všichni mužové na tomto místě mohou dnes rozhodnout, že si mohou podat přihlášku do klubu gentlemanů, pak to znamená, že někde musíme začít. Ve zbytku dnešního posledního dílu FamilyFestu vám, mužům, tedy řeknu několik konkrétních věcí, co můžete udělat, abyste si vypěstovali postoj lásky a úcty, který do našeho světa přinesl Ježíš a do naší situace ho přenesli apoštolové Pavel a Petr. Pokud jsi svobodný, musíš to začít dělat. Tvá budoucnost je v sázce. Pokud jsi ženatý, doufám, že ještě pro tebe není pozdě, ale i ty se do našeho klubu gentlemanů můžeš přihlásit. Poslyš, vím, že není příjemné poslouchat rady do tvého manželství od jiného chlapa. Vím, že tvé ženě (současné nebo budoucí) se to bude líbit. Neříkám to ovšem proto, že jsem větší borec než ty. Říkám to proto, že mi na tobě záleží, a že si přeju, abys byl vítěz a tvým modlitbám, jak říká Petr, nic nestálo v cestě.

o   Začneme s hudbou, kterou se tak rádi bavíme: Pokud máš ve svém přehrávači písně, které o ženách mluví jako o děvce nebo kurvě, a je jedno, že je to v angličtině, kterou úplně neovládáš jako "bitch" nebo "whore", pak ještě dnes tyto písně musíš ze svého playlistu navždy vymazat. Je to pro to konkrétní důvod. Kdekoliv byla genocida nějakého kmene nebo národa, vždy to začalo označkováním těchto lidí. Ve Rwandě se Hutuové rozhodli, že Tutsiově jsou jen švábi. Když je dehumanizovali, bylo jednoduché se jich zbavit. 800 tisíc lidí zemřelo. V nacistickém Německu Židovkám přezdívali kurvy a Židům říkali krysy. A tak bychom mohli pokračovat. Na nálepkách záleží. Pokud se bavíš písněmi, které o ženách mluví jako o děvkách, jak se k nim budeš chovat? Jako k děvkám. Možná namítneš, že je to jen zábava. Kultura. Ale všechny kultury nejsou rovnoprávné. Křesťanská kultura, která bere ženy za rovnoprávné s muži, protože za ně zemřel Spasitel, je nadřazená kultura těm, kde je žena jen zboží.

o   Co dál? Erotické obrázky. Pokaždé, když si sedneš, aby ses pobavil pohledem na obrázky nahých žen, jsi ve škole. Učíš se tam tři velmi důležité lekce: 1. Opravdové tělo není dostačující. 2. Jedno tělo není dostačující. 3. Tělo tvé ženy není dostačující. Mužové svobodní i ženatí, pokud chcete mít skvělé manželství, pak ta nejlepší věc, kterou můžete udělat pro svou vlastní budoucnost, je se z této školy úplně odhlásit. Přejděte na jinou školu! Dlouhé roky křesťané říkali, že pornografie škodí mužům, rodinám i celé společnosti, a lidé se na nás dívali jako na cvoky ze středověku. Dnes však přicházejí stále nové výzkumy, které potvrzují jejich škodlivý vliv. Když se pornu věnuješ dost dlouho, něco se ve tvém mozku chemicky změní. Vytváří závislost jako droga, nutí tě vidět ženy jako zboží, a umrtvuje tvou touhu po opravdové ženě. Zrovna v pátek jsem četl v novinách článek o nebezpečí toho, jak se malé dívky ještě před svým sexuálním životem začínají oblékat a chovat podle porna, které vidí (a to dokonce soft porna), a jak stoupá obliba technik, které za svou popularitu děkují jen pornu: třeba anální sex. Jedna bloggerka na idnes.cz v článku Anální frigidka napsala: „Dost mužů má odpor přebalit svoje vlastní dítě, protože mu byť jen pohled na to nadělení v plenkách spouští dávící reflex, ale přitom neváhají zanořit svůj zbožňovaný nástroj lásky do lokality vytvářející obdobný produkt.“ Zkrátka, křesťanský muž se dívá na jakoukoliv ženu s úctou. Změň školu!

o   Třetí a poslední část, o které se dnes zmíním, se týká násilí. Pokud máš problém s hněvem, který se projevuje fyzickým násilím nebo vyhrůžkami k němu, potřebuješ pravidelnou skupinu jiných chlapů, kteří tě srovnají do latě. Pokud jsi někdy byl násilný, doufám, že pro tebe není pozdě, ale možná už je. Pro mě osobně je bití žen zcela legitimní důvod k okamžitému rozvodu. Možná ale vidíš, že máš s hněvem problém ještě před svatbou. Pokud ano, je to ten nejlepší čas aby ses zapojil do skupiny mužů, kterým otevřeně vyznáš tyto náběhy a začneš s nimi pracovat na zjištění příčin svého hněvu, protože, dokud je nevyřešíš, nejsi způsobilý pro manželství. Většinou se problém nazlobených mužů skrývá v nevyřešeném vztahu ke svému vlastnímu otci: ať už byl násilný otec, prchlivý otec, nepřítomný otec, nezajímající se otec; je čas odpustit a pohnout se dál. Násilí je naučené chování, a znovu, krmíme se jím v popkultuře: Americká kriminologická společnost například uvádí, že rapová hudba popularizuje misogynii, tedy nenávist k ženám tím, že používá zesměšňující označení žen, bere je jako sexuální objekty, nedůvěřuje jim, legalizuje násilí proti nim, oslavuje prostituci a pasáctví. Vyřeš zdroj svého hněvu ještě před chozením nebo manželským vztahem. Pokud už jsi ženatý, přihlas se na skupinu mužů, kde o tom budeš mluvit.

Znak opravdového křesťanského muže je mimo jiné to, že bojuje proti jakékoliv formě zneužívání, včetně diskriminace pohlaví. Opravdoví muži ženy neponižují, ale místo toho za ně bojují. Naše matky, sestry, manželky a kamarádky nás potřebují. Takže, tři věci pro muže: 1. Vymaž písně nebo jiné zdroje kultury, které znevažují ženy verbálně. 2. Odhlas se ze školy erotické představivosti. 3. Zapoj se do skupiny mužů, kteří ti pomohou překonat zdroj tvého hněvu. Tady je ten důvod, proč o tom mluvím: Jde o tvou budoucnost, záleží na ni! A jde o budoucnost tvého manželství!