pondělí 21. dubna 2014

Deset sporných momentů ve filmu Noe

Včera jsme na Velikonoční bohoslužbě Elementu promítli celý film Noe (v neděli se scházíme v kině, takže máme mnoho možností, jak kombinovat film na naše setkání). Film jsem uvedl přednáškou s názvem Jak Noe zachránil Velikonoce, kterou si můžete přečíst na včerejším blogu, a po skončení filmu jsem ještě přidal pár slov. Už když jsem po filmu vylezl na podium, všiml jsem si velkých emocí, které film vyvolal, a po celý včerejší den jsem dostával zprávy od lidí, jaký dopad na ně včerejší bohoslužba měla. V to jsem doufal, protože jakékoliv umělecké dílo by z principu mělo vyvolat emoce a diskusi. Nejhorší, co se umění může stát, je když zůstane opominuté kvůli bezkrevnému obsahu nebo provedení. Dobré umění obsahuje tenzi, napětí, konflikt a zanechává v nás stopu. Což je přesně ten důvod mé frustrace z většiny současného křesťanského umění. Když čtete Bibli, vidíte neskutečně plnokrevný příběh plný emocí, zápletek, konfliktů, naděje, lásky, zla – ale většina filmů natočených na biblické motivy je pozoruhodně chudokrevných a nudných. Nikdy jsem to nechápal a vždy jsem byl frustrovaný: máme největší příběh všech dob a děláme z něho nudný pokrm pro duši. Osobně si myslím, že důvodem tohoto stavu je naše snaha v každém biblickém filmu kázat černobílé kázání, tím ovšem mnohovrstevný příběh nutně zploštíme a z umění se stává agitace. Slovy velkého křesťanského filozofa Francise Schaeffera: „Bojím se, že jako evangelikálové si myslíme, že umění má význam pouze tehdy, když jej můžeme redukovat na traktát.“

Film Noe režiséra Darrena Aronofského a scénaristy Ariho Handela rozhodně chudokrevnosti netrpí a jak jsem psal v předchozích postech, úspěšně se mu daří vyvrátit mýtus Noemova příběhu jako „hezkého“ příběhu, navíc vzbuzuje silné emoce a polarizaci, což je přesně výsledek, který si každý umělec přeje ještě více než na něčem vydělat. Mnoho křesťanů ovšem vyjádřilo své znechucení nad tím, že je příběh oproti Genesis změněný, a že Noe nevypadá jako typický křesťanský světec. Na to se dá říct, že samozřejmě! Za prvé, je těžké natočit doslovný film, když v knižní předloze hrdina skoro nemluví, a mnoho měsíců strávených na vodě v arše je popsáno několika větami. Nevíme, o čem tam mluvili, jak se tam chovali, nevíme toho dost. Jenže film nemusí být doslovný, aby byl schopen vykreslit dokonale hlavní zápletku. Navíc, Noemův příběh není křesťanský příběh popsaný „křesťanským“ způsobem. Není dokonce ani „židovský“ příběh, ale jeho záznam v Genesis je vyprávěn jako židovský příběh, což samozřejmě oběma tvůrcům (kteří jsou židovského původu) vyhovuje. V rozhovoru s Gregorym Thornburym popsali svou interpretaci jako midraš, což bylo označení pro rabínskou literaturu poskytující podrobný výklad a komentář k Písmu se snahou vysvětlit, proč se věci staly tak, jak jsou zaznamenány. Pokud to vezmeme z tohoto pohledu, film Noe nás vede k přemýšlení, co se stalo, jak a proč se tak stalo.

Na druhou stranu, je to jen film, není to nová verze Bible. Takže je jasné, že ve filmu vidíte místa, která vám, kteří literární předlohu Noeho dobře znáte, přijdou úplně mimo biblický příběh, ale osobně jsem přesvědčen, že tyto „mimobiblické“ části mají své opodstatnění, a dokonce jsem přesvědčen, že většinu z nich dokážete v Bibli vystopovat. Noemův příběh není veselý příběh o zvířátkách v arše. Je to temný příběh o hříchu a zlu, který ústí v naději nového vztahu s Bohem, který nám dává druhou šanci. Ve filmu uměleckým způsobem vidíte znázorněný svět, kde si lidé dělají, co chtějí, což plodí zlo. Zlo bylo a je v každém člověku. Hlavní myšlenka příběhu: hřích – zlo – soud – trest – smrt – milost, je zaznamenána skvěle. Přesto film vzbuzuje otázky ohledně sporných míst, se kterými křesťané mají ve filmu problém. V následujících bodech se na deset nejčastějších námitek podíváme podrobněji. Upozorňuji, že body obsahuji spojlery, takže pokud jste film neviděli a chcete ho vidět s plným zážitkem, přečtěte si to až po jeho shlédnutí. Díky!

1. Ve filmu není ani jednou zmíněný Bůh

Někteří křesťané berou jako pohoršení fakt, že ve filmu se Bohu důsledně říká Stvořitel, a hledají konspirativní důvody, proč tomu tak je. Jenže zapomínají, že Boží jméno JHVH, které v české Bibli překládáme jako Hospodin nebo Bůh, bylo zjeveno až Mojžíšovi, v době Noema ho lidé neznají. Jak si myslíte, že Bohu tedy říkali? Samozřejmě, v Genesis je v Noemově příběhu napsáno, že „Hospodin řekl nebo udělal...“, ale nesmíme zapomenout na to, že je tento příběh vyprávěn zpětně Mojžíšem (podle konzervativního přístupu) nebo dokonce ještě někým později. Zpětně tedy mluví o Bohu, jehož jméno je již zjeveno, ale Noe a jeho vrstevníci o něm mohli mluvit jako o Nejvyšším, Všemohoucím, nebo o Stvořiteli. V tomto pojetí je filmová adaptace bližší biblickému originálu, než si většina z nás myslí.

2. Bůh nemluví k Noemovi přímo

S tím souvisí také fakt, že zatímco v Genesis mluví Bůh v celých větách, ve filmu Noe vnímá Boží vedení pomocí snů, vidění a vjemů. Kritikům přijde lepší, kdyby Noe slyšel konkrétní hlas z nebe, což on v celém filmu neslyší. Jenže, ani tohle není nějak zvláštní nebo divné – dokonce i většina křesťanů, kteří znají Boží příběh a mají vztah s Bohem, neslyší Boží hlas přímo v celých větách. Mnohem častěji jsme vedeni přesně tak, jak byl veden Noe: pomocí vjemů, moudrosti jiných lidí, vidění, snů. Při pohledu zpátky vidíme, že nám to Bůh řekl, ale v tom okamžiku, kdy k nám mluvil, poslechnout Boha vyžadovalo víru. Stejně tak, když se mě dnes někdo zeptá, proč jsem šel zakládat církev Element do Hradce Králové, s plným přesvědčením mu řeknu, že mi to řekl Bůh. Nikdy jsem ale slyšitelný hlas z nebe na toto téma neslyšel. Měl jsem vidění, vjemy a moudré rady zbožných lidí – zpětně však vím, že mě sem Bůh specificky poslal.

3. Je to příliš temný příběh, který znevažuje lidskost

Ano, to je pravda, a jak píšu v minulém blogu, je to tak zcela správně. Noemův příběh není „hezkým“ příběhem, ale je příběhem zla a násilí, Boží lítosti nad tím, že člověka vůbec stvořil, soudem, smrtí a pak smlouvou a milostí. Málokterý film dokáže popsat zlo, ke kterému se člověk uchýlil lépe, než tento film. Myslím si, že je čas přestat vyprávět Boží příběh s omluvnými růžovými brýlemi, a raději se podívat zlu do očí a naučit se jednat v milosti Božím způsobem. Což je mimochodem důvodem, proč od poloviny května začínáme v Elementu novou sérii přednášek na téma Tváře zla.

4. Noe je zlý a je ochoten vraždit

Noe je od začátku vykreslen jako spravedlivý člověk. Jak si představujete spravedlivého člověka? Přečtěte si ve Starém Zákoně, co všechno bylo považováno jako spravedlivé chování, například v Numeri 25:6-12. Jak to chápu já, Noe uvěřil, že dává zcela smysl, aby Bůh začal znovu, tentokrát bez lidí. Dávalo mu smysl, že jeho synové nemají manželky (ano, vím, že to je vymyšlená zápletka, viz další bod), a ta jediná je neplodná. Proto si také myslel, že mít další děti musí nutně znamenat, že zklamal Boha ve svěřeném poslání. Byl přesvědčen, že tedy musí děti zabít (vidíte v tom také kousek příběhu Abraháma a jeho – málem – obětování Izáka). Jeho motivace tedy byla spravedlnost. Kromě toho, ve filmu se Noe za zlého skutečně považuje. Pro mě osobně je jednou z nejsilnějších pasáží scéna, kdy se ho jeho žena snaží přesvědčit, že jejich děti jsou přece dobré. Vidí v nich ty dobré, pozitivní vlastnosti. Jenže Noe si je vědomý vlastní zkaženosti, a tak ji odpovídá popisem hlavního hříchu každého z jejich dětí, aby dodal, že sám není o nic lepší ani on, ani jeho žena. Viděl sám sebe v tom táboře jako zlého člověka, stejného jako každý jiný. Noemova spravedlnost spočívala v jeho poslušnosti, ne v jeho dobrotě, přesně jak o tom píše autor Židům 11:7. Ve filmu je to krásně vidět na odpovědi, kterou poskytuje Šémovi na jeho námitku, že si myslel, že si ho Bůh vybral proto, že je dobrý. Noe mu odpovídá, že si ho Bůh nevybral proto, že je dobrý, ale proto, že věděl, že postaví archu. Byl totiž poslušný.

5. Vymyšlená zápletka s neplodností, porodem a přítomností zlého člověka na palubě

Samozřejmě, kdo pozorně Noemův příběh četl v Genesis ví, že k tomu takto nikdy nedošlo. Autoři filmu se totiž rozhodli, že ve filmu na Noemovi ukážou Boží přesun od čisté spravedlnosti k milosti, proto vytvořili tento vnitřní rodinný konflikt, kde Noe uvěřil, že jsou posledními lidmi na světě, a že Bůh začne znovu bez lidí. Proto mu přišlo, že je to spravedlivé, ale čáru přes rozpočet mu udělalo těhotenství jeho snachy. Myslí si, že Bůh chce skoncovat s lidstvem a proto po něm bude chtít tyto děti zabít, ale jeho je srdce naplněné láskou a jeho přerod od spravedlnosti k milosti je dokonán. Proč se narodila dvojčata a k tomu dívky? Podle Genesis z lodi na nový svět vystoupilo celkem 8 lidí: 4 ženy a 4 muži. Narozením dvou holčiček se vrací příběh tohoto konfliktu k biblickým počtům, přesně tolik lidí z archy po potopě vstoupilo na suchou zem. A konečně, Túbal-Kain na palubě? Tato negativní postava ve filmu symbolizovala zlo v lidech, které vychází ze sobectví: Je to moje a vezmu si to, klidně i násilím. Tenhle archetyp chování je pro chápání zla v lidech dost důležitý, proto ho filmaři zahrnuli do tohoto uměle vytvořeného konfliktu, který však symbolizuje skvěle hlavní pointu příběhu.

6. Ve filmu je silný ekologický a vegetariánský záměr

Samozřejmě, že jezení masa je vykresleno v Noemově příběhu zásadně negativně. Jak si pozorní čtenáři Genesis jistě všimli, Bůh dovolil člověku jíst maso až po potopě, do té doby bylo zapovězeno. Jinými slovy, lidé skutečně byli vegetariáni, pokud tedy před potopou zabíjeli zvířata, bylo to nutně považováno za součást zla a jejich úpadku od Boha. Obecně si myslím, že v křesťanských kruzích zapomínáme na to, že Bůh má srdce pro zvířata a to nejen ta ušlechtilá. Vždyť jaký jiný smysl by dávalo, že Jonášovi Bůh říká (Jonáš 4:11): A mně by nemělo být líto Ninive, toho velikého města, v němž je víc než sto dvacet tisíc lidí, kteří nedovedou rozeznat pravici od levice, a v němž je i tolik dobytka?“ Nakonec, i v Noemově příběhu čteme (Genesis 8:1): Bůh však pamatoval na Noema i na všechnu zvěř a dobytek, který s ním byl v arše. A nakonec uzavírá smlouvu nejen s člověkem, ale I zvířaty (Genesis 9:9-10): Hle, já uzavírám smlouvu s vámi, s vaším budoucím semenem i s každou živou bytostí, jež je s vámi – s ptactvem, dobytkem i se vší polní zvěří – se vším živým, co vyšlo z archy. Ano, jsme správci stvoření, ale toto stvoření bylo slovy apoštola Pavla vydáno lidmi k marnosti a zároveň čeká na vykoupení. Viz Římanům 8:19-21: Všechno stvoření s toužebným očekáváním vyhlíží zjevení Božích synů. Stvoření je totiž podrobeno marnosti, ne dobrovolně, ale kvůli tomu, který je marnosti podrobil. Chová však naději, že jednou bude vysvobozeno z otroctví zkázy do slavné svobody Božích dětí.

7. Metuzaléma zajímají jen borůvky

Tohle je spíše vtipná vsuvka, ale mě to přišlo krásně realistické! Metuzalém žil podle Genesis 969 let, jako velký stařec má proto zcela jinou perspektivu na život a umírání. Svět se žene do záhuby, ale on žije osaměle na hoře. Když ho po dlouhých letech navštíví příbuzný, a Metuzalém se ho zeptá na to, co má nejraději, mladý Šém odpovídá, že borůvky. Najednou si stařec vzpomene na to, že už léta neměl borůvky a začne se na ně fixovat, toužit po nich. Při tom všem ale stačí stále mít jistý nadhled a skrze své požehnání uzdraví Ilu. Kdo kdy měl starého příbuzného, kterého navštěvoval, jistě chápe, jak realistický popis Metuzaléma to byl. Milá odbočka ve filmu.

8. Padlí andělé pomáhají Noemu?

Konečně se dostáváme k opravdovým oříškům, že? Jistě jste si všimli, že celý Noemův příběh začíná popisem Božích synů, kterým se líbily lidské dcery, takže k nim sestoupili, a měli s nimi potomky – obry (Genesis 6:1-4). Moc dobře si vzpomínám na teologické diskuse na biblické škole, kde jsme se přeli, kdo vlastně byli ti synové Boží. Andělé? Démoni? Lidé? Vládcové? Pokud by to byli démoni (tedy andělé padlí spolu se satanem), proč by o nich mluvil autor Genesis jako o Božích synech? Navíc, Juda v Novém Zákoně se odkazuje v narážce na knihu Henocha, kde se tento příběh více rozvíjí (Juda 6): Právě tak to bylo s anděly, kteří nezůstali ve svém původním stavu, ale opustili své určené místo. Bůh je uvěznil ve věčných okovech, aby v nejhlubší tmě čekali na soud toho velikého dne. Mluví tady Juda o démonech? Ti ale dnes nejsou uvězněni ve věčných okovech, teprve budou na konci věků. O jakých andělech tedy mluví? Klidně může mluvit o těchto synech Božích z Genesis 6, kteří podle něj „nezůstali na svém místě“. Přesně tuto myšlenku rozvíjí i film Noe. Ve filmu je Bůh bere zpět do nebe, ale to také není v protikladu s tímto místem. Každý člověk jde po své smrti před Boha, který jej posílá na místo, kde čeká na poslední soud. A v případě andělů to asi nebude jiné, když apoštol Pavel napsal (1 Korintským 6:3): Nevíte, že budeme soudit anděly? Celý příběh z Genesis 6 můžete vyprávět ve velmi sexualizované podobě. Tvůrci filmu se podle svého vyjádření rozhodli pro více metaforický přístup, a já musím říct, že jsem za to velmi rád.

9. Noe je rozporuplnou postavou i po potopě

Ano, a to je přesně ten důvod, proč se mi ten film tak líbí. Noe není vykreslený umělohmotně, kdy se něco stalo, něco prožil, a teď se stal tím světcem. Nakonec, vždy při čtení Genesis 9 jsem váhal a přemýšlel, proč je tam zaznamenaný ten příběh s opilostí a nahotou, a proč Noemova reakce na Cháma byla tak prudká. Moc mi to nesedělo do celého příběhu, a samozřejmě jsem si vědom, že i tady se některé výklady pouštějí na velmi sexualizovanou půdu. Ve filmu to autoři uchopili nesmírně decentně a já jsem za to velice rád. Celý příběh o opilosti dokázali zakomponovat věrohodně do celkového příběhu (Noe je zoufalý, rodina v rozkladu, hloubá v něm pochybnost, zda nezklamal Boha). Není ale náš opravdový, plnokrevný život podobný? Vždyť i my po dnech vítězství míváme kocovinu, pochybnosti, strach... Každý jeden z nás je rozporuplný, a jsem rád, že Noe nevypadá jako z jiného světa, ale velmi, velmi opravdově.

10. Hadí kůže jako talisman?

Na závěr poslední oříšek. Co tam dělá ta hadí kůže? Není to nějaký esoterický symbol? No, podle scénaristy Handela je tam záměrně s jiným vysvětlením. Když po hříchu člověka je Adam s Evou vyhnán z Ráje, Genesis popisuje (3:21), že Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožený oděv a oblékl je. Já jsem to vždy chápal tak, že Bůh zabil nějaké zvíře a udělal lidem kožené svršky. Ale ne každý výklad to tak chápe, a právě hodně židovských komentátorů si myslí, že to mohla být hadí kůže. Nikde tam totiž není o zabití zvířete nic psáno. Každopádně, právě z toho tvůrci vycházeli. Podle nich stvořil Bůh hada jako dobré zvíře. Když se z něho stal pokušitel, svlékl ze sebe tuto kůži (ve filmu to jde vidět), která symbolizovala dobré stvoření a stal se někým jiným, tím Zlým. Bůh pak dává člověku svlečenou kůži jako symbol ztraceného ráje, jako symbol toho, co člověk ztratil skrze svůj hřích. Všimněte si, že nikde ve filmu není hadí kůže uctívána, Noe a jeho otec ji ale používají tehdy, když vyprávějí Boží příběh a připomínají si ztracený ráj a smlouvu s Bohem. Kůže není ani považována za amulet, ale pouze jednou je tam Túbal-Kainem nazvána „relikvii“. Pro tvůrce to byl symbol ztraceného ráje a dobrého stvoření, které bylo poddáno marnosti a stalo se zlým. Nemám s tím problém.


Tak, tohle bylo deset nejspornějších momentů, které jsem vyčetl v recenzích nebo mi o nich lidé říkali. Viděli jste ve filmu jiné sporné místo, na které jste se chtěli zeptat? Pokud ano, neváhejte mi o něm napsat v komentáři. A pokud jste si tento blog přečetli a film Noe jste zatím neviděli? Opravdu si myslím, že uděláte dobře, když se na něj podíváte. Je to výborný kus umění s myšlenkou, která nás vede k zamyšlení, k emocím, a k rozhodnutí. A to je dobře.

PS. Nezapomeňte si přečíst první dva díly blogu o Noemovi: Jak Noe zachránil VelikonoceProč na Velikonoce promítáme Noema? 

7 komentářů:

  1. Noeho jsem viděl v kině se svými spolužáky z biblické školy a jejich reakce byly negativní, neslyšel jsem nic, co by se jim na filmu líbilo. Já jsem měl z filmu smíšené pocity, ale nebylo to s kým probrat... Líbilo se mi, jak se tvůrci poprali s těmi obry, připomnělo mi to Pána prstenu. A díky Tvému blogu vidím další skvělé rozměry toho filmu - hlavně to, že je točen z židovské perspektivy. Taky se mi líbí, že je realistický a napínavý, což u běžných křesťanských filmů skutečně chybí (před tím, než jsem viděl Noeho, se mi po filmové stránce nejvíce líbil snímek "Poslední pokušení Ježíše Krista", i když po obsahové stránce je to dost mimo biblický záznam a také je mezi křesťany odmítán [svoje dojmy z filmu jsem popsal tady: http://david-kucera.blogspot.cz/2013/03/posledni-pokuseni-jezise-krista.html]). A nejvíc mě dostal Tvůj postřeh, že se tvůrci rozhodli na Noemovi ukázat Boží posun od spravedlnosti k milosti. Díky moc za Tvé články!

    Setkal jsem se s námitkou, která ve Tvém výčtu není - že podle Genesis Bůh za Noem zavřel dveře archy, ale ve filmu to moc vidět není. Já jsem toto vůbec neřešil a nevím, zda to ve filmu je, připadá mi to jako fakt maličkost a neviděl bych v tom zásadní rozpor. Jak to vnímáš Ty?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Dave. Díky za komentář. Ke tvé otázce: Tvůrci filmu se rozhodli změnit záletku ohledně toho, kdo se dostal do archy a v jakém stavu (proč to udělali, popisuji v blogu). Vzhledem k tomu by nemělo moc velký význam (a k zápletce by se nehodilo), kdyby se drželi doslovného znění, že Bůh za Noemem zavřel dveře. Považuji to za druhořadý detail.

      Vymazat
    2. Pro me osobne tenhle detail velmi dulezity,Vidim v tom srdce Boha jakozto stvoritele: cele jeho dilo je ted namackano v jedne "skorapce" zvane Archa. On na ni poklada svou ruku, jakoby posledni krok po dlouhe dobe Noemovy tvrdych priprav, zavira dvere a tim i urcitym zpusobem zehna. Je zachrancem (=Spasitelem)

      Vymazat
  2. Dobrý den,
    moc pěkně napsáno...
    K 8 bodu jeden komentář:
    Na začátku uvádíte že obři jsou potomci andělů... a ke konci jste, mám pocit, obry zaměnil s anděly ("Ve filmu je Bůh bere zpět do nebe, ....A v případě andělů to asi nebude jiné",)
    S pozdravem

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Roberte, za komentář i pochvalu. K 8. bodu: Ne, nezaměnil jsem je. Napsal jsem, že v Genesis jsou popsání andělé, kteří měli sex s dcerami lidskými, z nichž se rodili obrové, ale že jsem rád, že se autoři filmu vyhnuli tomuto sexualizovanému pojetí a rozhodli se pro metaforický přístup. Proto ve filmu nebyli obrové jako potomci andělů, ale andělé sami (pokrytí krustou země). Jinak, Bible (například Juda) mluví o andělech čekajících na soud, co se stalo s těmy obry je neznámo. Díky, že jste si blog přečetl a našel čas ho okomentovat.

      Vymazat
  3. Ahoj Lukáši, jen pro zajímavost jsem našel na Facebooku tento článek:
    http://milost.sk/news/clanok/sedem-najhorsich-chyb-vo-filme-noach

    Je zajímavé, že i v mém sboru nejsme jednotní, komu se film líbil a komu ne. Já zatím názor nemám, protože jsem ho neviděl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Jane. Ano, tuhle recenzi jsem cetl, stejne jako dalsich asi 30, nektere velmi pro, jine velmi proti, skoro zadna uprostred, coz je pro umelce asi dobre (viz muj prvni blog na tema Noe). Samozrejme ze se film bude nekterym lidem libit a jinym ne, to je veci vkusu a vlastniho nastaveni. A je to kazdeho vec. Na druhou stranu me prevapuji krestane, kteri mluvi o rouhani a herezi. To jsou vazna obvineni, se kterymi bychom meli zachazet velmi opatrne. Trochu to potvrzuje vyrok Francise Schaeffera krestanske neschopnosti vnimat umeni jinak nez agitacni traktat.

      Vymazat