Před námi je postupné a pomalé uvolňování po dalším lockdownu - už několikáté. Podobně jako loni v létě, i letos je potřeba, abychom při restartu měli na paměti několik oblastí, kde se nám nový start bude velice hodit. Mám na mysli zejména restart naděje, restart financí a restart vztahů. Jako druhý potřebujeme restart financí, protože lockdowny a restrikce zahýbaly jak příjmy, tak způsoby utrácení.
Minulý týden jsme začali celý tento myšlenkový koncept, jak se znovu rozběhnout po tom, když nás něco tvrdě zastaví. Říkali jsme si, že většinu svého života prožíváme jako běh za jasným cílem a většina cílů je velice dobrá. Cíle nás motivují, dávají nám naději.Táhnou nás kupředu. Jenže, mnozí také víme, že v běhu našeho života může nastat moment, který jsme nazvali anglicky „disruption“ – narušení, co nám evokuje přervanou nit nebo tvrdý náraz do zdi. Je to jako bychom běželi a najednou nás píchlo v lýtku – dostali bychom svalovou křeč. Při opravdovém disruption to přeruší vše a my se cítíme bezmocní. Říkali jsme si také, že to může mít různé podoby – individuální i skupinové: covid, nemoc, úmrtí, rozvod, bankrot. Přerušení běhu vyvolává temné myšlenky beznaděje. Také jsme si řekli, že Kdykoliv zažijeme narušení, máme několik základních možností, co s tím: Můžeme dožít. Můžeme popřít. Můžeme najít nový rytmus. Dnes se podíváme na hledání nového rytmu ve světě financí.
Což je nesnadné téma, které většinu lidí v jedné nebo jiné oblasti trápí, ale pořádně o tom nemluví. Nevíme, jak o tom mluvit, a nechceme vypadat jako neúspěšní lidé. Naše země patří mezi národy s největším podílem exekucí – to je disruption ukázkových rozměrů. Ale nemusí to nutně skončit u exekuce. Narazit do zdi finančně může mít různé podoby a různé příčiny: Například kombinace chybějících úspor a pokažené věci nutné pro normální fungování. Řekněme, že jedeme s penězi na doraz a najednou se nám pokazí pračka. Nemáme tolik možností veřejných prádelen, a nemáme lidi, u kterých bychom si vyprali. Co uděláme? Půjčíme si. Vezmeme si to na splátky. Další náraz může mít podobu chybějícího plánu a systému v tom, jak finance spravujeme. Většina párů například nemluví o finančních návycích, rozdílech a strategii dopředu, a polovina manželských hádek je tak na téma financí, třeba skrytých ve větě: „Kam se všechny peníze poděly?“ Málokdo si uvědomuje, že do manželství vstupují finančně rozdílné osobnosti: šetřílci a utráceči, věcní a zážitkoví. A jak jsou finance zdrojem napětí, po rozvodu bývají ještě větším oříškem, kdy často žena s dětmi je odsouzena k bídě. Ještě jiný náraz může být ve formě chybějící štědrosti, kdy se peníze stanou zdrojem naší identity, a ze strachu z nedostatku nebo chamtivosti (případně kombinace obou) se rozhodneme ušetřit nebo utratit vše, co se vyskytne v našem dosahu. To je ovšem cesta rovnou do zdi. Právě proto se dnes budeme dívat na otázku znovunastartování financí po přerušení.
Problém s finančním nárazem je především to, že zpravidla přichází jako druhotný šok po jiném zastavení. Pokud se nám rozpadne manželství, je to náraz – zpravidla následuje finanční otřes jedné (nebo obou) ze stran. Pokud nás sklátí vážná nemoc, vypadnou nám příjmy a jako druhotný šok nastanou finanční těžkosti. Pokud nám umře blízký člen rodiny, často nám vypadne také příjem, který do rodiny přinášel. Přijde covid, máme starosti o své zdraví, a zavřená ekonomika přinese ekonomický otřes. Finanční těžkosti mohou být primárním problémem, ale často je to druhotný šok. Což přidává stres a komplikuje snahu o restart v prvotním zastavení. Zároveň je v tom i zrnko naděje: Je-li finanční otřes druhotným šokem, dá se na něj lépe připravit než na prvotní šok. Co tím myslím? Nedokážeme se zpravidla připravit na rakovinu, smrt, nevěru manžela, celosvětovou finanční krizi. Pokud ale mám zdravé finanční návyky, dokážu zmírnit dopad druhotného ekonomického šoku. Proto musíme mluvit o finančních hodnotách v dětství, dospívání, nebo na počátku manželství. Proto je tak důležité se v tom neustále vzdělávat a inspirovat se. A proto by nás mělo zajímat, jakou moudrost najdeme ve světě víry.
Důležitý je už start, samozřejmě. Příklady, které vidíme ve své rodině, návyky, které si osvojíme ve financích jako děti. Řadu let oddávám manželské páry a každý pár, se mnou a Ditou prochází předmanželské poradenství. Považujeme ho za velice důležité. Probíráme tam samozřejmě také otázku financí, protože chceme, aby se tyto páry vyhnuly zbytečným konfliktům, a protože si uvědomujeme, jak rozdílné máme své osobní rodinné zázemí a návyky. Každý pár učíme jednoduchý princip spravování financí, který je skrytý v šifře 10-10-80. Co tím myslíme? Učíme je, aby 10% svých příjmů šetřili - to vytvoří vatu, aby se nedostali do nouze, když se něco pokazí nebo když třeba zavřou republiku kvůli covidu. Navíc si nebudou muset půjčovat, protože budou mít našetřeno. Tím se vyhnout dluhům a splátkám. Pravidelné měsíční šetření (i kdyby začalo v malém) také vytváří návyk vytváření investic pro další zasévání.
Pak je učíme, aby 10% svých příjmů dávali štědře dál - to je princip, který nás učí, že ne vše, co se vyskytne u nás, je pro nás. Učí nás vytvářet prostor pro růst. Dávání (i kdyby začalo v malém) osvobozuje od mamonu a chamtivosti. Říkáme jim, aby dávali deset procent do církve nebo charity podle svého určení, které jim to nikdy nesplatí zpět. Je to duchovní a vnitřní princip. A pak je učíme, aby žili ze svých 80%. Což není vůbec ale vůbec jednoduché. Protože na začátku má každý málo peněz a naše společnost nás spíš tlačí do toho, abychom žili na 120% než na 80%. Než se pak nadějeme, necháme se penězi vláčet. Zcela zapomínáme na to, že z pohledu historie žijeme v finančně šťastné době, zachycuje nás sice nedokonalá, ale přece jen sociální síť. A dnešní průměrný člověk se má lépe než bohatý člověk o pár set let dříve, kdy celý svět fungoval na tom, na čem chudé země fungují dodnes: na 24 hodinové ekonomice. Rozdělení 10-10-80 patří ke zdravým finančním návykům, protože je otázkou víry. Což zní překvapivě. Proč spojuji zdravé návyky s vírou?
Finanční zdraví je opravdu záležitosti víry. To platí i pro lidi, kteří v Boha nevěří. Ekonomika jako celek je otázka důvěry: Důvěřuji, že papírek s číslem má hodnotu vyjádřenou tím číslem. Peníze mají tu hodnotu, kolik důvěry do nich vkládáme. Proto disruption ve financích otřásá důvěrou. To je v ekonomice běžné. Zdravá ekonomika funguje v prostředí důvěry. Stane-li se epidemie jako je covid, když nás zastaví ekonomická zeď druhotného šoku, naše přirozená tendence je stáhnout se do sebe a vytvářet si bezpečnou zónu. Ze strachu před kolapsem naší osobní ekonomiky se snažíme šetřit či investovat, jenže vložit svou důvěru do bohatství je hodně nejisté, protože majetek je dnes tady a zítra fuč. Strach nám brání v ustanovení zdravých hodnot. Víte co, pro většinu lidí není problém lakomost, ale starý „dobrý“ strach. Proto nakonec ovlivňuje i víru v Boha. Strach byl vždy hlavní nepřítel víry: Zastiňuje mysl a zkouší trpělivost. Obavy a víra žijí paralelní životy. Víra jako taková bude vždy obsahovat kousek nejistoty pramenící z nevědomosti, a stejně tak nejisté jsou naše obavy z budoucnosti. Ve slavném podobenství o rozsévači řekl Ježíš, že lidé ztrácejí víru proto, že nemají prostor (Lukáš 8:14):
Zrno, které zapadlo mezi trní, jsou ti, kteří slyšeli, ale pozvolna bývají dušeni starostmi, bohatstvím a rozkošemi tohoto života, takže nedozrají, aby nesli ovoce.
Máme tedy tři různé důvody, které v nás dusí život: starosti, bohatství a rozkoše. Starosti dávají smysl. Když narazíme do zdi a druhotně se na nás vyvalí starosti finančního rázu, okamžitě nás to začne dusit. Podle Ježíše nedozrajeme, abychom nesli ovoce. Zůstaneme pod vrcholem. Slovy minulého dílu, jen to „dožijeme“. Starosti jsou významným důvodem, proč je náš život dušený – a všichni, kdo finančně narazili, přesně vědí, o čem je řeč. Proč ale bohatství a rozkoše? Vždyť na bohatství není nic špatného. Matouš ve své verzi stejného podobenství upřesňuje, co přesně máme za problém: podle něj jsou lidé oklamání bohatstvím nebo bychom spíše řekli iluzí bohatství. Bohatství samotné problémem není, ale jak později popisuje apoštol Pavel v 1. Timoteovi 6:10:
Láska k penězům je kořenem všeho zla; v honbě za nimi někteří zbloudili z cesty víry a sami si způsobili nesčetná muka.
Láska k penězům samozřejmě není pouze problém bohatých lidí. Peníze může milovat i chudý člověk. Láska k penězům (ne peníze samotné) může dostat lidi na cestu trápení a „nesčetných muk“. Proč? Protože se stávají zdrojem jistoty, která se ale hroutí jakmile narazíme do zdi. Finance především otázkou důvěry, a tak se naše důvěra k Bohu, sobě i světu se otřásá při jakýchkoliv finančních potížích.
Není tedy divu, že nás rozliční autoři biblických spisů v židovské i křesťanské Bibli navádějí, abychom si ve svých financích vytvořili návyky, které cílevědomě vytváří prostor. Jsou to právě tyto principy šetřivosti a štědrosti. Když nás zastaví finanční náraz do zdi, je to zároveň zastavení a příležitost přepsat své hodnoty a vytvořit nové návyky. Jedna rada pro nové nastavení, je vytvoření prostoru štědrostí – že ne všechno je pro mě. Štědrý člověk má neustále více, ale skoupý člověk je ten, komu neustále chybí. Mojžíš například učil izraelský národ: Leviticus 19:9-10
Když budete sklízet obilí své země, nesklízej své pole až do kraje a nepaběrkuj, co po sklizni zůstalo. Ani svou vinici úplně neobírej a nepaběrkuj, co na vinici upadlo. Nech to chudákovi a přistěhovalci. Já jsem Hospodin, váš Bůh.
Nesbírej všechno až na okraj, nech to pro chudé, cizince, vdovu a sirotky. To je princip důvěry v Boha, že se o tebe postará. Vytvoř si prostor. Důvěřuj Bohu a žij bez strachu. Nic nefunguje tak dobře jako kombinace návyku štědrosti a spořivosti. Možná si ale říkáš, že zastavení bylo kruté a ty opravdu nemáš nic. Klidně bys souhlasil s prorokem Ageem, který napsal 1:5-6
Nuže tak praví Hospodin zástupů: Všimněte si, jak se vám vede. Sejete mnoho, a sklízíte málo. Jíte, a nenajíte se. Pijete, a máte žízeň. Oblékáte se, a vůbec to nehřeje. Kdo něco vydělá, nosí to v měšci děravém.
Cítil ses někdy, že máš děravý měšec? Tak vypadá zaneprázdněný člověk, který ale není štědrý a nemá prostor ve svém životě. Víš, jak vypadá finanční prostor? Pavel ho popisuje tady: 2. Korintským 9:8
Bůh je schopen rozhojnit k vám veškerou milost, abyste vždycky a ve všem měli veškerý dostatek a mohli se štědře účastnit každého dobrého díla.
Prostor si vytvoříš tím, že se naučíš (1) dávat, (2) vytvářet rezervu (šetřit), a (3) být důsledný (třeba rozpočet). Náraz do zdi nám dává šanci redefinovat naše hodnoty a znovu se rozběhnout finančně, jen jinak, a v jiném rytmu. Mezi ně patří nový zdravý návyk, kterému říkáme 10-10-80. Zbývá se zeptat sám sebe: Jaké návyky budu pěstovat, abych mohl prožít restart i v situaci, kdy se finančně zastavím na místě?
Žádné komentáře:
Okomentovat