SIMPLE: Následuj

Jedna z krásných věcí, které si musíš všimnout, když čteš v Bibli evangelia je to, že lidé, kteří vůbec nebyli jako Ježíš, ho měli opravdu rádi. A navíc, vypadá to, že Ježíš měl rád lidi, kteří vůbec nebyli jako on. Církev, jak ji známe však my, ovšem někdy lidem dává poselství, že je pro křesťany, a pokud nejsi dostatečně náboženský, pak církev pro tebe není. Obraz Ježíše je ale úplně jiný. Při čtení evangelií vidíš, že Ježíš přišel vysvětlit evangelium tak, aby lidé měli vztah s Bohem. Tohle byla hodně radikální a novátorská myšlenka. Například jeho důraz na vztah s Bohem jako vztah otce ke svému dítěti. Neslýchané. Nebo pastýř a ovce, Bůh jako dobrý pastýř, což je velmi vztahový obrázek, který mluví o péči a zájmu. Lidé bohy vnímali jako vzdálené, systematické bytosti, ke kterým se můžete přiblížit pouze za pomocí rituálních praktik. Ježíš přinesl hodně odlišnou myšlenku: vysvětlil Boha jako Otce, který se chce spojit ne s národem, skupinou, ale s tebou jako jednotlivcem. To je hodně jiný koncept.

Tento měsíc mluvíme o tom, že víra je velmi jednoduchá. Spojit se s Bohem, mít s ním vztah, může být jednoduché. Možná ti to tak nepřipadá, a máš pocit, že celá víra musí být komplikovaná nebo tajemná. Může za to pravděpodobně člověk, jako jsem já v podobném prostředí, který způsobil, že nám evangelium přijde zbytečně komplikované. Ježíš však přišel, aby zjednodušil cestu k Bohu, aby vysvětlil, jak funguje vztah s ním a tebou jako jednotlivcem. Ježíš nepřišel založit nový etický řád nebo vymyslet křesťanskou morálku. To udělali lidé později. Ježíš přišel jednoduše.

Dnes se podíváme na příběh Matouše, jak ho zachycuje sám Matouš v knize, která se jmenuje Matoušovo evangelium. Jeho příběh je velmi důležitý hlavně pro ty z nás, kteří si říkají, že Bůh by nikdy neměl zájem se s námi spojit, a mít vztah, protože jsme špatní lidé. Matouš byl špatný člověk, a možná si budete vzájemně rozumět. Možná jsi pro změnu zakoušel odmítání jiných, lepších, lidí. Matouš ti rozumí, protože přesně na tomhle místě také byl. Matouš pohrdl náboženským systémem, za což byl vytlačen na okraj společnosti, ale v příběhu, na který se za chviličku podíváme, mu Ježíš nabídl novou šanci neuvěřitelné vstřícným způsobem.

Matouš 9:9 Cestou odtud Ježíš uviděl člověka jménem Matouš, jak sedí v celnici. Musím vám nejprve vysvětlit, co znamená ta celnice. To už dnes ani moc nezažíváme, když jezdíme po Evropě, ale celnice v tomto příběhu je ještě zajímavější. Řím prodával práva na výběr celních a daňových poplatků ve všech zemích, které si podrobil. Římský občan si koupil licenční právo vybírat daně v určitém teritoriu, najal si místní lidi, a začal vybírat poplatky. Vlastně si takový člověk zorganizoval firmu ve stylu multilevel marketinku, kdy různí lidé vybírali poplatky za cokoliv, část si mohli nechat, a zbytek předávali výše, ti zase výše, a tak podobně. Místní lidé byli výběrčími, a přidávali k poplatku další sazbu, kterou si nechávali. Byli to ale lidé stejných národů, jako ti, od kterých vybírali.

Jinými slovy, stali se konstantní připomínkou vojenské poroby a byli považování za hnusné kolaboranty s okupační silou. Takže, pokud jsi jako Žid začal pracovat s Římany, stal ses naprosto vykastovaným jedincem. Nemohl jsi jít do synagogy, byl jsi ceremoniálně nečistým, nikdo se s tebou nebavil (kromě jiných celníků), lidé si před tebou tak akorát odplivli (znáte to, báli se a zároveň pohrdali). Byl to hodně nešťastný život, který ti sice přinesl hodně peněz, ale žádnou lásku.

Navíc, pro typického obyvatele Izraele, celníci byli úplnou spodinou společnosti. Tak hlubokou, že pro ně vymysleli vlastní kategorii hříšníků. Jak uvidíte v evangeliích, často je tam referováno o hříšnících a celnících. Prostě, mohli jste být vrahem, zlodějem, násilníkem, bít své děti nebo lhářem, a spadal jste to kategorie hříšníků. Celníci však nikoliv, ti měli svou vlastní kategorii, protože byli úplná spodina. Matouš byl celníkem, a byl součástí této spodiny. Byl Židem, který se zaprodal a bohatnul skrze útlak vlastních lidí. A právě k takovému člověku se vydal Ježíš, určitě následovaný svými učedníky, kteří si šeptali pod vousy: Koukejte se, další židovský zrádce. Co ale řekl Ježíš? Matouš 9:9 Řekl mu: "Pojď za mnou," a on vstal a šel za ním.

Umíme si představit, co asi řekl Petr: Ježíši, promiň, co jsi mu teď řekl? Hm, právě jsem ho pozval, aby se k nám přidal. Cože?!? Ježíši, poslyš, já jsem se svými bratry opustil legitimní rybářskou firmu, ale tenhle chlapík je nečistý, a pokud se s ním budu stýkat, budu i já rituálně nečistý, a to se mi moc nelíbí. Navíc, který rabín by si vybral jako následovníka celníka? To je neslýchané! Protože tohle víme o rabínské tradici vybírání následovníků. Lidé jako Ježíš, kteří byli považováni za Mistry, za Učitele, Rabíny, byli považováni za to nejlepší, co se v Izraeli dělo. Být pozván rabínem ke spolupráci nebo k následování bylo považováno za největší věc, která se ti mohla stát. Rabín reprezentoval Boha, a pro každou rodinu bylo největším vyznamenáním, když nějaký rabín, který přinášel vlastní učení (a Ježíše mezi ně počítali – vzpomínáte na to, jak říkali, že jeho učení má moc jinou než ostatních?), přišel za mladým mužem a řekl mu prostou větu: Následuj mě. Znamenalo to, že takový člověk se stane jeho učedníkem, jeho žákem, a bude reprezentovat tohoto rabína a jeho učení. Znamenalo to, že mají na to, aby se mohli sami stát rabínem. Doslova se říkalo, že takový žák bude pokryt prachem svého rabína, protože bude kráčet tak blízko za ním. Byl to ten nejintimnější vztah spolupráce, jaký jste si mohli představit.

Takže, když Ježíš požádal Jakuba a Jana, aby ho následovali, jejich otec si neříkal: Co se mi to stalo, kluci odešli z ničeho nic do světa. Naopak, jeho ramena se dmuly pýchou, že jeho kluci byli uznáni za vhodné kandidáty na rabínové učedníky. Na druhý den, když se ho ptali sousedé: Kde máš kluky?, starý Zabedeus jen hodil očko se slovy: Viděli jste toho rabína Ježíše, jak tu byl včera? On si myslí, že moji kluci na to mají! Jsou teď jeho učedníky. Prostě to znamenalo to největší povolání (nám srozumitelným příkladem by mohlo být třeba oslovení nadaného žáka, krásné modelky nebo talentovaného sportovce). Ale požádat Matouše? Děláš si legraci? Vždyť je to zrádce, vždyť je to horší než hříšník. Veřejně zapřel národ, Boha, synagogu, a je mu to jedno! A ty ho zveš stejně jako nás? Tak s tím máme velký problém!

Ježíš žádá Matouše, aby ho následoval. Nechce po něm změnu, nechce po něm rituál, nechce po něm nic jiného, než aby se jen zvedl, a šel za ním. Ježíš samozřejmě mohl vytáhnout celý seznam věcí, které Matouše nedělal správně, ve kterých hřešil, a proč si vůbec nezaslouží respekt a lásku. A Ježíš by měl úplnou pravdu, klidně ho mohl pohřbít ve vině. Ale místo toho Ježíš říká jedinou věc, a to je: Pojď za mnou. Takhle to vždycky začíná. Stačí jen následovat. Tolik lidí tě může odsoudit, a může chtít, aby ses změnil nebo se alespoň cítil mizerně. Ježíš však říká: Následuj mě.

Kdybychom neznali celý příběh, jak bychom odhadli, kam má Matouš Ježíše následovat? Možná do synagogy nebo chrámu, aby si dal konečně vztah s Bohem do pořádku. Nebo na malou skupinku, kde si sedneme do kruhu a ukážeme Matoušovi konečně, v čem všem hřešil. Začneme třeba desaterem a půjdeme dál. Kam si myslíš, že Ježíš s Matoušem šel? Matouš 9:10 Když pak Ježíš stoloval v jeho domě… Ježíš pozval Matouše, aby ho následoval… do jeho vlastního domu, kde pro něj zorganizoval párty. Kdo na jeho mejdan přišel? Ti sami lidé, kteří by přišli na tvůj mejdan. Jsou to ti, co mají párty rádi, alespoň tu část, kterou si pamatují (tu druhou jim někdo povyprávěl). Ti sami lidé přišli na párty k Matoušovi, protože to byli jediní lidé, které Matouš znal. Matouš 9:10 Když pak Ježíš stoloval v jeho domě, přišlo tam mnoho výběrčích daní a různých hříšníků a stolovali s Ježíšem a jeho učedníky. Jít k celníkovi domů? Ježíši, budeme také nečistí. Vidíš to? Pozval jsi ho k následování, a teď následuješ ho do jeho domu! Ale Ježíš? Matouši, pojďme k tobě. Tohle je pravý příběh Ježíše. Tohle je pravý příběh křesťanské víry. Lidé, kteří vůbec nebyli jako Ježíš, ho velmi milovali, a on měl rád je. Není divu, že tolik kamarádů ze spodiny přišlo k Matoušovi na párty! A Ježíš je tam rád.

Farizejové byli pobouření! Matouš 9:11-13 Uviděli to farizeové a řekli jeho učedníkům: "Jak to, že váš mistr jí s výběrčími daní a hříšníky?" Ježíš to uslyšel a odpověděl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a přemýšlejte, co znamená: `Chci milosrdenství, ne oběti.´ Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky." Ježíš říká hodně jasně, že přišel pro lidi, kteří ve svých momentech upřímnosti vědí, že něco v jeho životech je špatně. Kteří vědí, že jsou nemocní. Kteří vědí, že jejich manželství, jejich finance, jejich soukromí, jejich život, je nemocné. Tihle lidé vědí, že potřebují zachránit. Zajímají mě lidé, kteří potřebují zachránit mnohem víc, než vy, chlapíci, kteří máte pocit, že nic nepotřebujete. Ježíš přesně tohle pování nabízí také tobě, ať jsi v církvi léta nebo minuty. Každý den ti nabízí svou ruku se slovy: Následuj mě! Hele, vím, že v tobě není všechno v pořádku, že je něco nemocného, ale já po tobě nechci nic víc, než abys mě následoval. Tohle je pozvání pro hříšníky, ne pro dokonalé lidi.

Když uděláš tyhle malé kroky za Ježíšem, začneš vidět sebe jinak. Začneš vidět svět jinak. Začneš vidět Boha jinak. A najednou se začneš měnit, ale ne proto, že ti někdo řekl, že to máš změnit. Začneš měnit některé věci proto, že ses zamiloval do Ježíše, zamiloval ses do Boha. A víte jaké to je, když se zamilujete. Měníte se. Děláte věci, které jste si mysleli, že nikdy dělat nebudete, když jste viděli zamilované lidi. Láska vám dává odvahu a ochotu krok za krokem dělat věci jinak. S Bohem to není jiné. Když se zamiluješ do Boha, začneš vidět život jinak a začneš žít jinak. Víš, někdy tví přátelé, kteří vědí, že jsi začal chodit do církve nebo začal číst Bibli nebo začal věřit, se tě ptají: Hele, ještě tam furt chodíš? Čekali jsme, že ti to tak dlouho nevydrží, protože jsme mysleli, že jsi začal věřit kvůli vině. Ale ty jsi ve skutečnosti začal věřit kvůli lásce. Kvůli tomu, že i kdyby nikdo jiný, Ježíš se ti dívá přímo do tvých očí a říká: Pojď za mnou! Nic víc, nic míň. Ale tohle pozvání ti může změnit život víc, než se ti zdá.