Život má pro nás víc čekání než bychom si přáli. Máme různé sny, máme různé možnosti, dokonce jsme mohli přijmout nějaká zaslíbení od Boha. Může se jednat o naději třeba na správného životního partnera, může se jednat o touhu zbohatnout v nějakém skvělém podnikatelském záměru, může se do naší naděje vtěsnat víru v uzdravení, zásah shůry, vyřešení rodinných starostí, či projít školou alespoň s přijatelným prospěchem. Ale jak všichni víme, rychlé scénáře málokdy fungují. Je to skoro, jako bychom byli v bodě A, a chtěli se dostat do bodu B s jasně vytyčenou trasou. Taková cesta by byla přímá a skvělá, a moc by nám vyhovovala, ale není pravda, řekněte mi sami, není pravda, že naše cesta je spíše tak trochu klikatá? Zatímco náš cíl je jasný a naše cesta se zdá přímá, většina z nás zakouší a bude zakoušet napětí a tenzi klikaté cesty. Cesty, která evokuje něco, co bychom mohli nazvat jako: Plán B.
Možná k životu potřebujeme podobný přístup, jaký měl Jonatán, syn krále Saula. V době, kdy se Izrael teprve formoval, a bojoval se svými nepřáteli, bojovali často s Filištíny, sousedním národem válečníků. Izraelité na první pohled toho mnoho neměli, Bible dokonce říká, že všem Saulovým a Jonatanovým mužům scházely meče i kopí. Jen Saul a jeho syn Jonatan je měli. Jednoho dne řekl Saulův syn Jonatan svému zbrojnošovi: 1 Samuel 14:6 "Pojď," řekl Jonatan svému zbrojnoši, "pronikneme ke hlídce těch neobřezanců. Snad bude Hospodin při nás. Vždyť Hospodinu není zatěžko zvítězit, ať už jich je mnoho nebo málo."
Všimněte si, co tady Jonatán říká. Uznává, že Bůh je dostatečně silný, aby jim pomohl zvítězit. Uznává, že s Boží pomocí může vše. Ale vyjadřuje naději, že to udělá. Jonatán neví, jestli bude Bůh skutečně při jeho armádě, jestli skutečně zvítězí. Vyjadřuje ale naději, že snad ano. A právě díky svému postoji snad je ochoten proniknout k hlídce svých nepřátel, aby zatímco všichni čekají na bitvu, zjistil, zda jeho keř hoří.
Když se blížíme k zásadním rozhodnutím, většina z nás zakouší zvýšenou touhu po slyšení Božího hlasu. Hledáme zvláštní znamení, božské příležitosti, otevřené dveře, ale zdá se, že právě v těchto situacích je Boží vůle tak těžko k nalezení. Zamilujeme se a teprve pak se ptáme Boha, co na to říká, ale naše emoce znemožňují mít otevřenou mysl. Dostaneme příležitost ke kariérnímu postupu a vidina peněz je tak lákavá, že si už předem říkáme, jak budeme jednou štědří a budeme bohulibě dávat. Máme možnost využít zkratku ve svém studiu, a říkáme si, jak ten extra čas využijeme pro Boha a dobro lidí. A tak doufáme v nadpřirozené potvrzení, které ale ne a ne přijít. Opravdu?
Někdy nám skutečně Bůh jasně řekne, o máme dělat, ale jsou to výjimečné situace. V drtivé většině případů nám dal svou knihu základních pravidel, my ji říkáme Bible, kde píše už dopředu, jaký typ mužů a žen si vzít nemáš, a jak se k nim nemáš a máš chovat před svatbou a po ní. Píše tam o štědrosti v malém, která se promění ve štědrost v mnohém, píše tam o oběti svého času, když ho máš málo, abys sklízel ovoce vztahů, když je skutečně potřebuješ.
Podívej se pořádně do Nového Zákona. Možná tě zarazí, jak málo se věnuje konkrétním rozhodnutím v oblastech, která my považujeme za klíčová, ale místo toho věnuje obrovský prostor rozvoji zbožného charakteru a iniciativnosti života, který důvěřuje Bohu a má naději na svůj hořící keř. Skutečně, možná netušíš, jestli se tvé sny a zaslíbení vyplní dnes. Nebo v dohledné době. Ale zatímco čekáš, možná bys měl pozorovat iniciativně svět okolo sebe s nadějí, že snad je právě tohle věc, kterou bys udělat měl, snad je právě to správné místo, kde bys měl být. Snad je to tvůj hořící keř, snad je to tvé svaté místo, kde se ti Bůh dá poznat jako tvůj Bůh. Snad bys místo stěžování si na pomalost naplňování životních nadějí měl vyjádřit svou víru v Boha a naději, že snad právě to je tvůj den. Možná místo povzdechu, že není nikdo vhodný na ženění nebo vdávání bys měl usilovat o to, abys byl mužem nebo ženou, kteří stojí za to, aby byli chtění. Možná bys měl kultivovat svůj charakter a iniciativu, abys obstál v příležitostech, které se před tebou otevřou.
Zatímco čekáme na Boha a jeho hlas, snad je čas na dělání všech těch věcí, které ti Bůh už řekl, ať už tím, že je napsal do Bible, nebo tím, že ti je řekl přímo. Snad totiž bude s tebou právě tento, dnešní, den. Dokážeš ovšem udržet svou mysl otevřenou na Boha v napětí plánu B?
Žádné komentáře:
Okomentovat