Vítám vás u třetí části série Místo pro každého. Právě jsme začali osmý rok existence Elementu, který vznikl jako sen o církvi, která bude srozumitelná lidem, a bude lidem rozumět. Už jsme mluvili o tom, jak je většina našich církví navržena pro lidi, co do církve už patří. Gravitační pole každé církve je nasměrováno směrem k těm, co jsou už uvnitř, a pokud si nedáme pozor, začneme tím komunikovat, že křesťanství je pro lidi v církvi, nebo dokonce, že Ježíš přišel pro lidi v církvi. Instinktivně ale víme, že Ježíš nepřišel jen pro lidi v církvi. Vždyť v nejznámějším verši Bible se říká, že Bůh miloval svět. Právě proto se církev rozhodla nečinit potíže (jinými slovy zlehčovat cestu těm, kteří se obracejí k Bohu. Ale církev chce být víc než jen prostředí, kde ti nikdo nečiní potíže hledat Boha. Církev jsou lidé. Lidé, kteří se rozhodli být bratry (a sestrami) a odváží se budovat přátelství. Jsou to lidé, kteří se rozhodli být spolupracovníky a zapojili se do aktivní služby. Jsou to lidé, kteří si stojí po boku jako spolubojovníci. Dnes se podíváme na poslední část, ve které si ukážeme, proč děláme některé věci, které děláme. Prakticky všechny věci, které děláme, jsou navrženy jako pomůcka na tvé cestě objevování, poznávání a růstu ve vztahu s Bohem. Jsou to věci, které pomáhají růstu víry.
Když budeš číst všechny čtyři evangelia, najdeš tam zajímavé informace o Kristu, kterých by sis jinak nemusel všimnout, kdybychom měli jen jedno evangelium. A mimo jiné tam najdeš zajímavou věc, že totiž jsou zaznamenány pouze dva případy, kdy Ježíš byl překvapený, užaslý nebo udivený, a oba tyto případy se týkají víry. První, pozitivní případ, se týká římského setníka, kdy Ježíš užasl nad jeho velkou vírou; druhý případ se týká nedostatku víry. V obou případech však Ježíše udivila víra. Římský setník přišel za Ježíšem s prosbou o modlitbu za svého nemocného sluhu. Když mu Ježíš řekl, že přijde, setník mu na to odvětil: (Matouš 8,8-10) Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven. Vždyť i já jsem člověk postavený pod pravomocí a mám pod sebou vojáky; a řeknu-li tomuto: Jdi, on jde; řeknu-li jinému: Přijď, přijde; a řeknu-li svému otroku: Udělej toto, pak to udělá. Když to Ježíš uslyšel, podivil se, a řekl těm, kteří ho následovali: „Amen, pravím vám, takovou víru jsem v Izraeli nenašel u nikoho. Tohle je jediné místo, kdy máme zaznamenáno, že se Ježíš podivil nebo užasl pozitivním způsobem. Druhé místo, tentokrát negativní, je, když Ježíš přijel do svého rodiště; a nejdříve všichni si říkali: Teda! Ale pak si řekli, Vždyť je to Ježíš, je to Ježíšek, my ho přece známe. Marek 6,2-3 a 6: A mnozí, kteří ho slyšeli, byli vyvedeni z míry a říkali: „Odkud to tento člověk má? Jaká je to moudrost, která mu byla dána? A jaké mocné věci se dějí skrze jeho ruce! Není to ten tesař, syn Marie a bratr Jakuba, Josese, Judy a Šimona, a nejsou jeho sestry zde s námi?" A pohoršovali se nad ním… A divil se pro jejich nevěru. Ježíše udivila velká víra a nedostatek víry.
Ve skutečnosti, když budete číst evangelia, uvidíte, že Ježíš neustále mluvil, nejvíce oceňovat a toužil vidět víru. Vírou myslím to, že žijeme způsobem, že Bohu můžeme věřit. Chce, abychom přistupovali k nahodilostem života způsobem, že Bohu jde důvěřovat, že nás doopravdy miluje. Ježíš nemluvil o víře ve víru nebo o víře typu: Hlavně v něco, cokoliv, věř. Mluvil o tom, abychom žili tak, jako by Bůh byl tím, kým říká, že je, a udělá to, co říká, že udělá. Jinými slovy, že se chováme jako někdo, kdo si je plně vědom, že Bůh je s ním. Je to vlastně stejná věc od počátku. Už když čtete Bibli na začátku, kde je představen Adam a Eva, celý příběh jejich pádu je příběhem nedostatku důvěry. Můžeme Bohu věřit? Ve skutečnosti, původní hřích nespočíval v nějakém samotném ovoci, které Adam s Evou podle příběhu Genesis snědli, ale ve faktu, že tím zpochybnili Boží důvěryhodnost. Zpochybněná důvěra vedla ke ztrátě víry a v konečném důsledku ke ztrátě vztahu. Ale tak, jako se vztah s Bohem ztratil skrze nedostatek důvěry, tento vztah se znovu obnovuje obnovenou vírou, důvěrou v Boha. Každý zdravý vztah, včetně lidských vztahů i vztahu s Bohem, je totiž založený na důvěře. Bůh nás nevolá k dokonalému chování, ani k lepšímu poznání, ale ke vztahu s ním založeném na důvěře. Tato víra s námi nejvíce pohne. Skutečně věříš, že se o tebe Bůh zajímá? Duchovní život je tak objevování, zda se Bohu dá věřit.
Když jsme začali Element, chtěli jsme vytvořit prostředí, kde můžeme svou víru znovu objevovat a obnovovat. Uvědomujeme si totiž, že víru potřebujeme v každé životní situaci, ale v různých etapách našeho života, víra nebo důvěra v Boha vypadá jinak. Jinak vypadá dětská víra, jinak víra teenagera, jinak víra těžce zkoušeného, jinak víra lidí, kteří došli ke konci své cesty. Chtěli jsme proto vytvořit prostředí, abychom se učili Bohu důvěřovat v různých etapách. Co je to tahle velká víra? Jak ji Bůh může vybudovat v našem životě? Dokážeme se naučit Bohu takto důvěřovat? Když posloucháme příběhy lidí, kteří mají neobyčejnou víru, všímáme si, že v jejich životech jsou jisté shodné znaky. Jsou to věci, které si Bůh používá k růstu jejich víry. Zhruba před rokem jsme o tom mluvili v celé sérii, dneska vám dám takový přehled těchto pěti věcí, protože všechno, co děláme v Elementu, děláme proto, abychom pomohli růstu tvé víry. Není to exkluzivní list, ale těchto pět věcí jsou nejčastěji zmiňovanými činiteli. Jedná se o (1) praktické vyučování, (2) spojení ve vztazích, (3) privátní disciplínu, (4) osobní službu, a (5) zásadní okolnosti.
Praktické vyučování
Typický komentář lidí, kteří rostou ve víře je, že byli vystaveni praktickému, života měnícímu způsobu vyučování Bible. Říkají něco ve stylu: „Poprvé jsem porozuměl tomu, co Bible znamená, a co mám vlastně udělat.“ Začali slova Písma aplikovat do svých rodin, financí, práce, morálky a etiky, a Bůh jim najednou připadal živější a aktivnější než kdykoliv předtím. Změnu ale nezpůsobila pouhá znalost těchto věcí, ale jejich praktičnost a aplikovatelnost. Ježíš i apoštolové v Novém Zákoně vyučovali hodně, ale ne pro vědomostí samotné, nýbrž kvůli možnosti uvést vyučované principy do životní praxe. Například Ježíš v kázání na hoře tvrdí, že opravdová víra v Boha je založena na tom, že děláme, co nám říká. Říká tam, že kdo slyší jeho slova a plní je, bude podobný moudrému muži, který postavil svůj dům na skále. Pak přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily se na ten dům; ale ten nespadl, protože byl založený na skále. Message překlad to hezky popisuje slovy, že máme „zapracovat Ježíšova slova do svého života“. Zapracovat Ježíšova slova do svého života vyžaduje poslušnost. Bůh si této poslušnosti cení, protože vyjadřuje něco na způsob: „Ježíši, já ti důvěřuji, proto udělám to, co po mně chceš.“ Důvěra je víra v akci. To je důvodem, proč naše přednášky v neděli, ale i na Element Plus nebo nově chystaném Element:Teaching, jsou vždy silně praktické a zaměřeny na praktickou aplikaci.
Spojení ve vztazích
Když se podíváš zpátky na svůj život, najdeš v něm někoho, kdo ti pomohl s tvou vírou? Lidé tě ovlivnili a pomohli ti porozumět, kdo je Bůh, a jak v něj můžeš věřit. Někteří tě povzbudili, když jsi to potřeboval, jiní tě napomenuli, když jsi potřeboval ukáznit. Víra totiž roste v kontextu vztahů, a to dokonce i v obtížných a těžkých. Některé vztahy ti pomohou vybudovat silnou víru, a to ať pomocí konverzace, nebo tím, že pozoruješ jejich život v různých situacích. Dynamika vztahů pro život je krásně popsána v Přísloví, kde je napsáno: Kdo chodívá s moudrými, stane se modrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle. Tví přátelé ovlivní směr a kvalitu tvého života. Proto je tak důležité, aby sis našel čas na budování konkrétních přátelství, zapojil se do malé skupiny a měl vědomé vztahy. Sezona právě začíná!
Privátní disciplína
Disciplína nepatří mezi nejpopulárnější oblasti života, ale pokud chceme růst, musíme si ji vypěstovat. Ve skrytu studuješ, abys dosáhl požadovaného vzdělání; ve skrytu čteš, abys rozšířil své vědomosti; ve skrytu neustále něco vyrábíš, abys dosáhl zručnosti. A ve skrytu se modlíš, máš čas s Bohem, čteš si Bibli, a postíš se, abys měl silnější víru. Disciplína znamená dělat dnes to, co se ti nelíbí, abys později mohl dělat to, co se ti líbí. Je to vlastně pozdržené potěšení. Když lidé mluví o svém růstu, zmiňují, že to byla právě praxe osobní modlitby, a odděleného času pro Boha, které jim pomohly vypěstovat jejich víru. Také připomínají, že když se naučili principy finanční štědrosti, něco se v jejich životech zlomilo. Disciplína posilňuje víru podobně, jako když posilujeme svaly. Privátní disciplína způsobí progres v našem životě, který vyústí ve svobodu a pokoj. Proto povzbuzujeme lidi k osobnímu studiu a času s Bohem.
Osobní služba
Lidé si tě budou pamatovat kvůli tvým problémům – buď těm, které jsi vytvořil, nebo kvůli těm, které jsi vyřešil. Ale proč bychom měli? Proč bychom se měli zajímat o problémy někoho jiného, a jeho problémy řešit? Osobní služba skrze ochotné srdce posilňuje důvěru v Boha. Bůh ochoten a schopen si použít tvé málo, které máš k tomu, aby s tím udělal mnoho, pokud budeš ochotný se s tím podělit. Odvážíme se mu však věřit? Odvážíme se obětovat kus sebe, svého pohodlí, a svého majetku? Odvážíme se žít, jak si Ježíš přeje? Uděláme-li to, naše víra bude silnější. Uděláme to, co víme, že udělat dokážeme, nabídneme dary, které máme; a budeme důvěřovat Bohu, že on si nejenom naši službu použije, ale zároveň budeme sami nadšeni, když lidem, kterým pomůžeme vyřešit jejich problémy, naleznou řešení u toho, který v konečném důsledku řeší každý problém našeho života, včetně toho největšího, stavu našeho srdce. Proto jsou pro nás tak důležití dobrovolníci Elementu, zkus přijít na VIP a NEXT, kde se dozvíš více.
Zásadní okolnosti
V životech věřících se děje záhada, které lidé nevěřící nerozumí, případně jim připadají věřící velmi těžce srozumitelní. Někdy lidé procházejí nejtěžšími momenty života, krutými okolnostmi, a přesto z této zkušenosti vystupují se silnou, neotřesenou vírou. Naše víra je pravidelně a silně ovlivněna těmito velkými, zlými a nečekanými zkušenostmi. Nikdy bychom se dobrovolně do zkoušek nehlásili, ale přesto si je Bůh používá k růstu naší víry.
Bůh si přeje naší víru silnou, abychom se mu naučili aktivně důvěřovat. Získáme tak naději; vědomí, že náš život má smysl, ať se v něm děje cokoliv; a vztah se svým Stvořitelem, protože úzký a zdravý vztah je vždy založen na důvěře, nikdy ne jen na poznání faktů. Proto se snažíme v Elementu pomoci na tvé cestě za Bohem, ať jsi na té cestě kdekoliv.
Žádné komentáře:
Okomentovat