Všimli jste si někdy, že lidé, kteří sami nevěří v Boha a vůbec nečtou Bibli, dokážou čas od času zacitovat nějaké univerzálně známé místo v Bibli? V naší kultuře totiž koluje několik obecně známých veršů na různá témata, které jsou v některých kruzích oblíbené jako zbraň.
Jedním z takových univerzálně známých míst je Ježíšův výrok, pomocí kterého chceme obhájit víru v cokoliv nebo jakékoliv jednání. Když nám někdo řekne, že to, čemu věříme, nebo to, co děláme, je špatné a chybné, okamžitě v nás naskočí tato slova, která znají všeobecně i nevěřící lidé: Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Hned se nám to vrátí zpátky s tím, že vidíš, neměl bys nikdy nikoho kritizovat, protože vše je možné, vše je dovoleno, a všichni by si měli vyzkoušet všechno. Následkem je pak trochu anarchie, ale problémem nebyla Ježíšova slova, ale to, jak je čteme v kontextu. Proto jsme se také rozhodli, že se celý měsíc červen v Elementu podíváme na téma souzení a odsuzování jiných lidí, protože to je téma, které se týká každého z nás, ať už jsme věřícími, nebo nevěřícími, nebo někým mezi tím. Děje se to totiž nejen v církvi, ale také v rodinách, mezi přáteli a v zaměstnání či ve škole.
A upřímně, není lepší půda na konverzaci o sudičství, než je církev. Nemám pravdu? Tohle je přece pověst, kterou křesťané mají, a mají ji vcelku oprávněně. Lidé z církve se totiž stávají sudičskými. Takže, jak to tedy je? Měli nebo neměli bychom soudit jiné?
Série ROZSUDEK začíná v Elementu tuto neděli (5.6.) od 10:00 v kině Centrál. Těšíme se na vás.
Skúsim odpovedať: tých, čo sú vnútri áno, tých, čo sú vonku, nie. Ale tuná u nás mám skôr takú skúsenosť, že skôr zotnú Jána Krstiteľa ako vylúčia hriešnika. (1.Kor 5:9-13) Vie mi niekto povedať, prečo to tak asi je? Malomyseľnosť? Zbabelosť? Nezrelosť? Neposlušnosť? Hm...
OdpovědětVymazat