V minulých týdnech jsem se zeptal důležitou otázkou, která se pro tebe může stát brýlemi, skrze které vnímáš svět okolo sebe a svou situaci, ať už zažíváš chvíle těžké nebo naopak velmi úspěšné. Otázka zněla: Co bys udělal, kdyby sis byl absolutně jistý, že Bůh je s tebou? Odpověď na tuhle otázku nám skutečně může pomoci v každé situaci. Protože, pokud si jsi jistý, že Bůh je s tebou, čeho by ses bál? Je-li Bůh s tebou, proč bys reagoval přehnaně na svou situaci? Jestli jsi úplně jistý, že Bůh je s tebou, proč hrát manipulativní hry, abys dostal to, po čem jsi toužil? Pokud budeš jednat tak, jako by sis byl jistý, že Bůh je s tebou, pak s tebou nezamávají starosti života, a nezamává s tebou ani nenadálý úspěch (což se mnohým lidem stává, jak vidíme dobře ze sportu nebo politiky). Právě díky tomu je Josefův příběh tak významný. Starověký Josef, syn Jákoba, otce Izraelského národa byl vnitřně jistý a silný ať už se mu děly životní tragédie nebo prožíval nenadálý úspěch. Choval se totiž přesně tak, jako by se choval kdokoliv, kdo by si byl jistý, že Bůh je s ním. A to navzdory, že nezažívá zázraky, neslyší hlasy, nemá Bibli, ale přesto věří Boha.
Do Josefova příběhu se vracíme na konci 41. kapitoly knihy Genesis. Josef se stal předsedou egyptské vlády a dostal za úkol postarat se přesně podle svého plánu, aby v době hladu bylo co jíst. Když v Egyptě uplynulo sedm let hojnosti, přišlo na řadu sedm let hladu. Ve všech zemích byl hlad, ale v celém Egyptě byl chléb. A když začala hladovět i celá egyptská zem a lid volal k faraonovi o chléb, farao řekl všem Egypťanům: Jděte za Josefem! Udělejte, cokoli vám řekne. Josef tehdy otevřel všechny obilnice a prodával Egypťanům zrní, neboť hlad se rozmáhal i v egyptské zemi. Navíc celý svět přicházel k Josefovi do Egypta nakupovat zrní, protože se po celém světě rozmohl hlad. V té době bylo Josefovi již 40 let, a byl to úspěšný muž, díky jehož moci, postavení a moudrosti se Egypťanům tolik dařilo. Slovo o tom, že v Egyptě měli štěstí na dobrou vládu a mají tam tedy jídlo, se dostalo až k okolním národům. Genesis 42:1-2 Když Jákob uviděl, že v Egyptě je zrní, řekl svým synům: "Co se na sebe jen tak díváte? Slyšel jsem, že v Egyptě je zrní. Jděte a nějaké tam pro nás nakupte, ať zůstaneme naživu a nezemřeme!" A tak se Josefovi bratři vydávají na cestu do Egypta, šlo jich jen 10, nejmladší Benjamin zůstal doma.
Genesis 42:6-7 Protože nejvyšším zemským správcem byl Josef a byl to on, kdo prodával zrní všemu lidu, Josefovi bratři přišli k němu a klaněli se tváří k zemi. Josef své bratry poznal na první pohled. Chápejte, Josef měl trochu jinou módu a mluvil s překladatelem, a vůbec, bratři nečekali, že by Josef byl naživu, ale on je poznal hned. Josef si pamatoval sny, které o nich měl. A teď má Josef moc. Co udělá? Stačí slovo a jeden po druhém zmizí ze světa, bez soudu a bez svědků. Víte, proč je to tak důležité? Svět funguje tak, že lidé, kteří tě dřív zranili nejvíce, tě jednoho dne budou potřebovat. Nakonec sklízíš, co zaséváš, a tak lidé, kteří tě nejvíce zranili, tě budou jednoho dne potřebovat, protože ty budeš mít něco, co oni chtějí. V té chvíli budeš mít v rukou moc a budeš moc se rozhodnout, co chceš udělat. Může to být situace, kdy ti, co ti ublížili, tě budou potřebovat, a ty si budeš říkat: Copak jste zapomněli na to, co jste mi řekli? Co jste pro mě neudělali? Kde jste mě nechali na holičkách? Jak teď můžete přijít jen tak pro pomoc? Teď máš moc a můžeš to někomu vrátit, máš moc a můžeš způsobit, že někdo za tvé zranění zaplatí! Protože jak všichni víme, zranění lidé mají tendenci zraňovat jiné; a šikanováni budou jednou sami šikanovat. Když se tvá situace změní a najednou máš ty postavení, pak máš v sobě tendenci přinutit někoho zaplatit. Co bys udělal v situaci, kdy máš v dlani možnost se jednou provždy pomstít?
Josef se k bratrům choval však jako cizí a mluvil s nimi tvrdě. Obvinil je, že jsou špioni a poslal je na tři dny do vězení navštívit svého přítele vězeňského dozorce. Pak si je zavolal zpátky a řekl jim, že když je to tak, jak říkají, musí přivést bratra, a dokud jednoho nepřivedou, jeden z nich musí ve vězení zůstat. Bratři před Josefem říkají: Genesis 42:21 Běda! Provinili jsme se na svém bratru! Viděli jsme ho ve smrtelné úzkosti, když nás prosil o milost, ale nechtěli jsme slyšet. To proto jsme teď v úzkých! Nevěděli, že jim Josef rozumí. Josef vybíhá ven a pláče. Potom přikázal, ať jim naplní měchy obilím, každému z nich ať do pytle vrátí jeho stříbro a dají jim také jídlo na cestu. Tak se k nim zachoval.
Pak přijdou domů a říkají Jákobovi, že se musí vrátit s Benjamínem, ale Jákob o tom nechce ani slyšet. Ale co Simeón? Jákob říká: Hm, no jo no. To se stává. Život je tvrdý! Nakonec jim znovu dojde obilí a Jákob je znovu posílá do Egypta. Jenže nemůžeme jít bez Benjamína. Nakonec Juda přísahá na svůj vlastní život, že ho dovede zpět. A tak se znovu ocitnou u Josefa. Josef se vyptává na otce, zda je stále živ. Při tom se bratři klanějí. Pak se seznámí se svým bratrem. Josef znovu pláče a utíká z místnosti, tak reálný příběh to je. Trápení minulosti, přemáhající vzpomínky. Na jedné straně se nad to chceš povznést a na druhé straně se jim chceš pomstít. Říkáš si, že možná tě Bůh povolal, abys byl jeho nástrojem pomsty. Bůh mě povolal, abych byl kladivo. Proč by jinak je do mého života znovu přivedl? Josef je pozve na hostinu a posadí podle data narození, oni si říkají: Jak to může vědět? Benjaminovi dá 5x větší porci. Pak jim prodá obilí, tajně nechá do vaku Benjamina vložit svůj kalich, a pošle je domů. O pár kilometrů později je dožene armáda a obviní z krádeže. Oni se dušují, že to určitě není nikdo z nich. Přivedou je tedy zpátky do Egypta a dušují se, že ať klidně ten, u koho se to najde, je Josefovým otrokem. Jenže když se kalich najde u Benjamina, ví, že došli na konec.
Mají před Josefem konverzaci v hebrejštině: Bůh nám vrací to, co jsme dělali Josefovi. Juda prosí, aby si nechal ho jako otroka. Josef s pláčem vyhání všechny sluhy ven. Všichni Egypťani si říkají, co se to děje? Genesis 45:1-3 Tu se už Josef nemohl déle přemáhat. "Všichni ven!" křikl na svůj doprovod. (A tak s Josefem nikdo nezůstal, když se dával poznat svým bratrům. Plakal ale tak hlasitě, že to Egypťané uslyšeli, a doneslo se to až do faraonova paláce.) "Já jsem Josef!" řekl Josef svým bratrům. "Žije ještě můj otec?" Bratři oněměli hrůzou, jak se ho lekli.
Genesis 45:4-5 "Pojďte ke mně blíž," řekl Josef svým bratrům. A když přišli blíž, řekl: "Já jsem Josef, váš bratr, kterého jste prodali do Egypta. Netrapte se ale a nehněvejte se na sebe, že jste mě sem prodali. Sám Bůh mě sem poslal před vámi, aby vám zachránil život. Cože? Bůh tě poslal? Ne, Josefe, to nechápeš správně. Ty ses tady nedostal kvůli Bohu, to byli tvoji bráchové! Jasně, asi myslíš, že si to Bůh použil, ale že to byl on, ne! Bůh byl se mnou celou dobu. Byl zticha, ale neabsentoval. Genesis 45:7-8 Bůh mě poslal před vámi, aby zajistil vaše přežití na zemi a zachránil vám život velikým vysvobozením. Nebyli jste to tedy vy, kdo mě sem poslal, ale Bůh! To je víra v Boha, který s tebou prochází údolí stínů smrti, který je potichu, ale neabsentuje, je přítomný.
Já se o vás postarám. Po tom, co jsme ti udělali? Ano. Proč? Protože to je přesně to, co lidé v moci udělají, když si jsou úplně jistí, že Bůh je s nimi. Zasloužíte si to? Vůbec ne. Musím to udělat? Ani náhodou. Udělám to proto, že to je přesně to, co bys udělal ty, kdyby sis byl v téhle situaci jistý, že Bůh je s tebou. A tak se celá rodina stěhuje do Egypta a Josef se shledává se svým otcem. O mnoho let později Jákob umírá, a bratři přicházejí znovu za Josefem. Genesis 50:15-21 Když si pak Josefovi bratři uvědomili, že jejich otec je mrtev, řekli si: "Co když nás Josef stále nenávidí? Určitě se nám pomstí za všechno zlé, co jsme mu provedli!" Vzkázali tedy Josefovi: "Tvůj otec nám před smrtí přikázal: Toto řekněte Josefovi: Prosím tě, odpusť svým bratrům jejich provinění, jejich hřích a všechno zlé, co ti provedli. Prosíme tě tedy, odpusť nám, služebníkům Boha tvého otce, naše provinění." Josef se při těch slovech rozplakal. Josef jim však řekl: "Nebojte se, copak mne máte za Boha? Zamýšleli jste proti mně zlé věci; Bůh to však zamýšlel k dobrému, aby se stalo, co dnes vidíte - aby byl zachráněn život mnoha lidí. Už se tedy nebojte, postarám se o vás i o vaše děti!" Tak je utěšoval a mluvil s nimi laskavě.
Nikdy nezakusíš všechno dobro, které může přijít z tvých zlých zkušeností, dokud neuznáš, že Bůh byl s tebou a budeš ochoten nemanipulovat Bohem, když se ti dařilo. Místo beznaděje a manipulace si volím důvěru v Boha. Víš, ty si můžeš zvolit stejnou věc jako Josef kvůli tomu, že v pozadí tvého života je kříž, skrze který nám Bůh nedal, co jsme si zasloužili, ale naopak, co jsme si nezasloužili. Můžeme se dívat zpátky nebo nahoru. Můžeme znovu přitáhnout všechny ty negativní emoce a znovu prožít zranění, nebo se můžeme rozhodnout podívat nahoru na Boha a s vědomím, že sami si nezasloužíme nic, nabídneme milost. Jedna z neodvážnějších věcí, které jako dospělý můžeš udělat, je když se rozhodneš odpustit. Odpuštění není pro slabé. Odpuštění dokážou ti, kteří najdou odvahu věřit, že Bůh je s tebou. Když máš moc a příležitost se pomstít, tehdy se ukazuje, z čeho jsi udělaný. Nejen, že ti odpustím, ale dám ti to, co potřebuješ, protože právě to je to, co bys udělal, kdyby sis byl jistý, že Bůh je s tebou. Co dělají lidé, kteří jsou si jistí, že Bůh je s nimi? Dělají úžasné věci. Nepopírají, že jsi mi chtěl uškodit, a Bůh byl zticha, ale přesto si volí život.
Žádné komentáře:
Okomentovat