OBNOVA ZNIČENÉHO STVOŘENÍ (TEORIE MEZERY)

Jak jsme si řekli v pátek 20.5., téma stvoření je jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry. Konflikt je prezentovaný jako mezi vědou a vírou, a je mnohými podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v sedmi 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená?

Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.

Dnes pokračujeme s třetí teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.

OBNOVA ZNIČENÉHO STVOŘENÍ (TEORIE MEZERY)
Podle toho pohledu jsou obě předchozí teorie neúplné, protože vidí mezi verši Gen 1:1 a Gen 1:2 mezeru zničeného stvoření. Podle zastánců popisuje Genesis příběh Boží obnovy stvoření. Tato teorie v jádru říká, že Bůh stvořil svět s anděly a zvířaty, ale pádem satana byl tento svět nenávratně zničen (odtud tedy máme fosílie), a na jeho půdorysu pak Bůh stvořil nový svět, který popisuje Genesis 1:2 a dále.

Biblické argumenty
• Popis Gen 1:2 je pejorativní. Slova prázdná (tohu) a pustá (bohu) vždy implikují něco, co má být souzeno (Iz 34:11, Jer 4:23). Izajáš 45:18 přímo říká, že Bůh nic pustého a chaotického netvoří. Slovo „byla“ v Gen 1:2 může také znamenat „stalo se“.
• Termín „nad vodami“ je rovněž negativní termín. V literatuře Mezopotámie jsou hlubiny označením něčeho, co se vzpírá Bohu. Termín, že se Duch vznášel nad hlubinou, je tedy v chápání starověkých lidí označení, že Bůh měl zlé duchy pod kontrolou.
• Genesis 1 a 2 nejsou jediné pasáže o stvoření v Bibli a mnoho z nich se týká boje s nepřátelskými silami (Ž 74:12-17, 89:8-18, 104:1-9). Je to v souhlase s tím, jak blízkovýchodní lidé vnímali stvoření světa, jen s tím rozdílem, že vítězství připisují Jahvemu. Jak tyto bojovné pasáže jinak zapadají do Genesis? Kde a kdy přesně padl satan, a jak jeho příběh zapadá do příběhu stvoření (Juda 6, Zjevení 12)? V Genesis 3 je satan již padlý, ale v Gen 1-2 se o něm nic nepíše. Protože je konflikt před stvořením světa obecně známý pojem blízkovýchodním lidem, ke kterým byla Bible psána, autor Genesis začíná tam, kde příběh obnovy navazuje.
• Je zajímavé, že kromě stvoření zvířat a lidí (Gen 1:21, 26-27) nepoužívá Bible slovo „stvořil“ (bara), ale „učinil“ (asah), což implikuje, že činil z již existujícího materiálu, zároveň celé stvoření je z ničeho.
• Bez chápání bitvy je těžké pochopit, proč Bůh ustanovuje člověka, aby měl vládu (kabaš implikuje odpor, přemáhání a zajetí nepřátelských sil), jako by se měli lidé setkat s odporem. Kromě toho se měli starat a chránit (šamar) jeho Zahradu (Gen 2:15), což byla stejná role jako u anděla v Gen 3:24. Proti čemu měli lidé zahradu chránit, když vše bylo dobré? Pokud bereme v úvahu pád satana, pak úkolem lidí bylo chránit Boží stvoření před destrukcí, která postihla originální stvoření.

Podpůrné argumenty
• Flexibilita teorie obnovy. V této teorii můžete věřit jak staré zemi, tak nové zemi, stáří je flexibilní.
• Problém utrpení před člověkem. Tato teorie vysvětluje a řeší důkazy utrpení zvířat před samotným příchodem člověka. Můžete totiž věřit, že zvířata v tomto stvoření skutečně byla vegetariány, aniž by to popíralo fosilní nálezy zvířat, která se vzájemně požírala, ale vymřela před stvořením tohoto světa. Pád satana způsobil, že se zvířata „zvlčila“, ale Bůh obnovil zemi a ustanovil nad ní člověka, aby ji udržoval před démonickým vlivem.

Námitky:
• Není to tradiční pohled. Pokud se díváme na Bibli, jako na svou autoritu, pak by nás nemělo mást to, že něco není obvyklý pohled na teologii. V historii neměla žádná teorie většinu. Například jedno z nejpopulárnějších vysvětlení v průběhu historie církve bylo chápání Genesis jako alegorie, což dnes všichni evangelikálové odmítají.
• Tento pohled se točí v kruhu, protože není jediná jasná pasáž Bible, která ho učí. Naopak, musíme vzít v úvahu všechny popisy stvoření a hledat, jak zapadají tyto pohledy do sebe. Který pohled je dokáže nejlépe sladit?
• Zbytečně rozdělujeme slovo „stvořit“ a „učinit“. Jenomže, proč Genesis používá oba termíny, a slovo stvořit používá jen u zvířat a lidí? Vytváří tím kontrast.
• Není to kompatibilní s „dobrotou“ stvoření. Když se na to podíváme ale jinak, každá část stvoření popisuje obnovu stvoření, o níž Bůh prohlásil, že je dobrá.
• Není to kompatibilní s fosilními nálezy, pokud byla země pustá, tedy vše bylo ztraceno. To ovšem není pravda. Všichni geologové souhlasí, že země v minulosti prošla katastrofou nebo katastrofami. Žádné katastrofy ovšem nezničily všechny důkazy. Proč by tedy katastrofa pádu satana měla být jiná?