SVĚT STVOŘENÝ NEDÁVNO (TEORIE MLADÉ ZEMĚ)

Jak jsme si řekli v pátek 20.5., téma stvoření je jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry. Konflikt je prezentovaný jako mezi vědou a vírou, a je mnohými podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v sedmi 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená?

Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.

Dnes začínáme s první teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.

SVĚT STVOŘENÝ NEDÁVNO (TEORIE MLADÉ ZEMĚ)
Evoluční pohled je sice braný za fakt, ale je to teorie jako každá jiná. Bible popisuje, že Bůh stvořil svět v šesti dnech (Gen 1:1-31). Slovo den obvykle znamená doslovný dvacet čtyřhodinový den.

Biblické argumenty
• Hebrejské slovo yom (den) v Genesis 1 je vždy používáno pro 24-hodinový den. A tam, kde ne (Gen 2:4, Ž 90:4), mluví o analogii. Den je prostě synonymem pro denní světlo.
• Kdykoliv je slovo yom použito s číslem, jedná se vždy o normální den (Gen 8:14, Num 29:1).
• Samotný fakt, že autor používá slovo „večer“ a „ráno“ implikuje normální den. Všude jinde tomu tak v Písmu je (1 Sam 17:16, 1 Par 16:40, 2 Par 2:4, Ž 55:17).
• Genesis 1:14 popisuje den a roky, a je tak přirozené a logické, že použití stejného slova o pár veršů dříve je použito ve stejném, doslovném, významu.
• Nejsilnějším argumentem pak je, že Bůh ustanovil sabat podle vzoru stvoření: 6 dní tvořil, sedmý odpočíval (Ex 20:8-11, 31:12-17).

Podpůrné argumenty
• Zjevení je v protikladu s vědou. Například samotná víra, že Bůh stvořil svět z ničeho, nebo zázraky.
• Zázraky jsou okamžité a náhlé události, kdy se Bůh vlomil do světa, ne dlouhé období.
• Smrt přišla na svět skrze Adama. Původní stvoření bylo kompletně vegetariánské. Smrt přišla jako následek hříchu.
• Vědecké předpoklady. Různá měření času jsou nespolehlivá, točí se v kruhu a vyžadují předem splněné podmínky. Vědci ze své přirozenosti své odborné ješitnosti budou vždy odmítat extrémně odlišný názor.

Námitky:
• Slunce bylo stvořeno až čtvrtý den. To je pravda, ale již první den bylo stvořeno světlo, ať už byl jeho zdroj jakýkoliv.
• Žd 4:1-11 implikuje, že sedmý den stále trvá. Text ale neříká, že sedmý „den“ trvá, ale že Boží odpočinek trvá. Navíc smyslem pasáže je popis rebelie Izraele. Kromě toho, Ježíš říká, že jeho Otec stále pracuje (J 5:17).
• Příliš mnoho aktivity se stalo šestý den, jako třeba pojmenování všech zvířat. Na to se dá říct, že Adam měl v této chvíli mysl, která ještě neselhala, a byla tudíž kvalitnější. Navíc možná pojmenovat jen třídy a skupiny zvířat.
• Klame Bůh tím, že stvořil svět, který vypadá starší? Na to se dá říct, že vědci při hodnocení času dopředu předpokládají, že je země stará, a proto taky tak vypadá. Navíc, cokoliv Bůh stvoří z ničeho, vypadá staře při stvoření, a Bůh mohl vesmír vymyslet už ve formě, jaké je dnes.