Jak jsme si řekli v pátek 20.5., téma stvoření je jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry. Konflikt je prezentovaný jako mezi vědou a vírou, a je mnohými podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v sedmi 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená?
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes pokračujeme se čtvrtou teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
TÉMA NADŘAZENÉ CHRONOLOGII (TEORIE LITERÁRNÍHO RÁMCE)
Tento pohled zásadně odporuje všem třem předchozím, protože zdůrazňuje tematické zaměření Genesis nad jeho doslovnou chronologií. Podle tohoto pohledu nebyla chronologie nikdy zásadním důvodem napsání příběhu o Stvoření.
Biblické argumenty
• První verš slouží jako úvod do příběhu. Druhý verš popisuje tři základní problémy: temnotu, hlubinu, pustou a prázdnou zemi.
• V druhé části Bůh řeší tyto problémy stvořením světla (a tím vyřešením temnoty – Gen 1:3-5) v den první, stvořením nebe a jeho oddělením od vod v den druhý (a tím vyřešení hlubiny - Gen 1:6-8), a v den třetí stvořením souše a vegetace (a tím vyřešením pusté a prázdné země – Gen 1:9-13).
• Ve třetí části pak Bůh zaplňuje stvoření: nejprve světla na oblohu (Gen 1:14-19) v den čtvrtý, pak pátý den ryby a ptáky, aby zaplnili vody a nebe stvořené v druhý den (Gen 1:20-23), a v den šestý stvoří zvířata a lidi, aby zaplnili zemi stvořenou v den třetí (Gen 1:24-31).
• Ve čtvrté části pak Bůh od stvoření odpočal (Gen 2:1-4). Genesis je tak logicky uspořádaný popis, jak Bůh vyřešil problémy s přivedením pořádku v chaosu.
Podpůrné argumenty
• Starodávné pozadí blízkého východu. V literatuře této oblasti je až nápadně často popisován vznik světa v termínech 6+1
• Teologie Genesis. První kapitola Genesis je teologické vyznání o Stvořiteli, ne vědecký a chronologický popis aktu stvoření. Navíc, oproti jiným textům, zdůrazňuje singulární roli Stvořitele oproti představám mnoha bohů, kteří tvořili svět. Kromě toho, tento Bůh hovoří: Budiž…, je tedy opravdovou autoritou.
• Slabost alternativních modelů. Jak přežily rostliny bez slunce?
• Vědecké důkazy jsou zcela kompatibilní s tímto pohledem na Bibli.
Námitky:
• Je to liberální teologie, která tvrdí, že můžeme dávat pouze symbolické významy událostem, které si nikdy nestaly. Toto ovšem není postoj literárního rámce, který naprosto uznává autentičnost stvoření jako takového.
• Popírá to význam sabatu. Bůh ale odpočinul, ale až poté, co jeho práce byla ukončena.
Žádné komentáře:
Okomentovat