SVĚT STVOŘENÝ VELMI DÁVNO (TEORIE STARÉ ZEMĚ)

Jak jsme si řekli v pátek 20.5., téma stvoření je jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry. Konflikt je prezentovaný jako mezi vědou a vírou, a je mnohými podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v sedmi 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená?

Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.

Dnes pokračujeme s druhou teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.

SVĚT STVOŘENÝ VELMI DÁVNO (TEORIE STARÉ ZEMĚ)
Někteří křesťané ovšem zdůrazňují, že slovo den může znamenat také období, a víra, že Genesis hovoří o obdobích stvoření. Což znamená, že je země velmi starým kusem umění, což je pohled souhlasící jak s Biblí, tak s vědou.

Biblické argumenty
• Slovo yom sice znamená 24 hodinový den, ale zároveň je v Bibli používané také pro období, jak vidíme zejména v Genesis 2:4. Další příklady: Př 25:13, Iz 4:2, Zach 14:1
• Vysvětlovat den v Genesis jako 24 hodinový den, nevysvětluje těžkosti typu: slunce bylo stvořeno až 4. den, takže ráno a večer nemohly být vyjádření tak, jak je známe my. Navíc, šestý den měl Adam pojmenovat všechna živá stvoření (Gen 2:19). Kdyby mu na jedno zvíře zbývalo 5 minut (aby pochopil, o jaké zvíře jde), pojmenoval by za den 288 zvířat, aniž by dělal něco jiného. Jenže my máme jen savců 12,000 druhů, což by jen v tomto případě zabralo 40 dní.
• Na několika místech Bible je napsáno, že u Boha není den totéž jako u nás (Ž 90:4, 2 Pt 3:8, Žd 4:4-5+9-11).
• Na mnoha místech je napsáno, že je země velmi stará, má například věčné hory (Ab 3:6), trvalé základy (Mich 6:2), moudrost je dávno před zemí (Př 8:22-23).

Podpůrné argumenty
• Boží důvěryhodnost (Num 23:19, Jan 14:6). Pokud argumentujeme, že Bůh stvořil svět starý, pak bychom klidně mohli říct, že nás stvořil před pěti minutami s dodanou pamětí.
• Důvěryhodnost církve. Církev ztratila hodně kreditu díky trvání na vědě 16. století. Jak řekl Galileo, musíme si dát pozor, abychom nevysvětlovali Bibli v konfliktu s vědou, protože stvoření je také Božím slovem.
• Vědecké důkazy. I když věda neustanovuje teologii, není důvod se vůči ní vymezovat apriori. Většina astronomů dnes věří ve velký třesk před 15 miliardami let, a geologové nacházejí vrstvy staré čtyři pět miliard let. Dokonce i ti, kteří přijímají mikroevoluci, a odmítají makroevoluci, přiznávají, že se fosilní změny musely odehrávat v delším období než během deseti tisíc let. Teorie staré země může tuto informaci přijmout, aniž by dělala kompromis s Biblí.

Námitky:
• Genesis 1 používá spočítané dny. Je pravda, že jinde v Bibli je v takovém případě označení normálního dne, ale není to pravidlem v hebrejštině. Nemělo by nás to ovšem překvapit, protože my používáme označení den z hlediska člověka, nicméně, ten nebyl stvořen dříve než šestý den.
• Použití slov večer a ráno implikuje 24 hodinový den. Jenže právě proto, že slunce není stvořeno do dne číslo čtyři, nemůžeme toto označení brát doslovně. Označuje to spíše epochy (jiný význam slova yom), ve smyslu „rozbřesk lidstva“ a „úsvit nové éry“.
• Pro epochu máme slovo olam. V SZ je ovšem precedent použití slova yom pro epochu (Ozeáš 6:2), slovo olam je v případě použití v biblických dobách pro epochu nejisté.
• Smrt přišla s Adamem (Ř 5:12). Geologické důkazy dosvědčují smrt zvířat před smrtí lidí. Tohle bychom měli odmítnout jen v případě, že by to po nás Bible chtěla, což není náš případ. V Ř 5 mluví Pavel o lidech, ne všem tvorstvu, navíc možná pouze mluví o duchovní smrti, která postihla Adama (Gen 2:17). Zastánci mladé země mají těžký čas vysvětlit vegetariánství Tyranosaura Rexe.
• Délka sabatu souhlasí s délkou Božího sabatu. Na to se dá říct, že u Sabatu není důležitá jeho délka, ale samotná myšlenka. Vždyť dokonce Izraelci měli uzákoněné výjimky, jako celoroční sabat jednou za sedm let (Ex 23:10-11).