Vítám vás při posledním díle seriálu Brainwashed. Pokud jste minuli předchozí
díly, určitě si je poslechněte na podcastech (viz na konci blogu) nebo na minulých postech, abyste
byli v obraze, o čem jsme mluvili a kam jsme v naší konverzaci došli.
Celou sérii Brainwashed, což znamená „vymyté mozky“, jsem připravil proto, že
mě motivovala námitka nebo spíše někdy míněná jako nadávka: „Vy, křesťané, jen
vymýváte mozky!“ Víte, jak to je. Když vám někdo nadává, vaše prvotní a
přirozená reakce je se bránit, pokud se cítíte neprávem osočeni. Takže, taky já
jsem měl v těchto situacích vždy tendence se bránit, navíc jsem docela
dobrý v argumentech, takže mi nikdy nedělalo velké potíže vrátit útok
zpět, protože, co si budeme povídat, většina těchto kritiků nemá o církvi,
víře, a své nevíře, nebo domnělém ateismu (většina českých ateistů ve
skutečnosti nesplňují kritéria ateismu – ne, pokud se zajímají o esoteriku,
Tajemství, duchy, UFO, východní náboženství a tak podobně) vůbec žádnou páru.
Neříkám to proto, že bych je chtěl nějak shodit, ale prostě fakt neví. Jediný
zdroj jejich zkušeností je žel často jen internet (se všemi anonymními
„odborníky“), média (které z principu zajímají negativní zprávy), filmy
(kde si z víry často dělají jen legraci) a přátelé, kteří mají jiné
přátelé, kteří znají někoho, kdo měl babičku, a ta měla v církvi špatnou
zkušenost, a proto všechny církve vymývají mozky.
Jenomže, pak mi jednou blesklo hlavou,
že to vlastně záleží na definici toho, co vymývání mozku je.
Pokud vymýváním mozku chápeme nepřípustnost diskuse nebo manipulaci, pak to je
bezpochyby zlé a špatné. Pokud tím ovšem chápeme to, že si čistíme svůj
vypatlaný rozum od bahna všech možných názorů a konspirací, které nám někdo
dovnitř nalil ve škole, mezi kolegy v práci nebo na internetu, pak
skutečně mozek vymýváme, děláme to rádi, systematicky a důkladně. Není totiž
nic lepšího, než znát pravdu, která nás osvobodí. Apoštol Pavel tuto vymývárnu
nazývá proměnou mysli, která je nezbytná proto, že jen člověk s proměněnou myslí se chová jinak a má jiné výsledky. Apoštol Pavel to tak krásně shrnul v dopise 2. Korintským
5:17: Kdo je v Kristu, je nové stvoření.
Staré pominulo - hle, je tu nové! Tohle je naděje, kvůli které věřím
v Boha! Protože
jen Ježíš je zdrojem trvalé a
opravdové proměny! Když slyším příběhy lidí, kteří říkají: bál jsem se smrti,
ale teď tváří v tvář smrti prožívám pokoj; byl jsem zmatený, ale teď vidím
směr; byl jsem nemocný, ale teď jsem zdravý; bojoval jsem s démony
alkoholismu, ale teď jsem svobodný; byl jsem chamtivý, ale teď jsem štědrý;
zanedbával jsem rodinu, ale teď ji buduju; neměl jsem rád lidi, ale teď se jich
nemohu nabažit; to jsou pro mě důkazy Boží existence. Apoštol Pavel znovu
napsal (2. Korintským 3:2): Vy jste náš list napsaný v našich srdcích, list, který všichni
mohou znát a číst. Očividně i pro Pavla byly
konkrétní proměněné životy největší radostí a největší motivací. Zrovna včera jsem slyšel jeden o první
veřejné modlitbě našeho drahého přítele, který začal víru objevovat teprve před
pár měsíci. Ani nevíte, jakou mi to udělalo radost! Ježíš oceňoval lidi na
cestě poznávání, když jim říkával: Nejsi daleko od Božího království.
Z tohoto hledání já jsem nadšený!
Ale jen u hledání to neskončí. Rád bych vám dnes řekl, co jsou pro mě ty hlavní hodnoty, se kterými se ti snažíme vymýt mozek.
Pokud tvrdím, že chceme vyčistit svou mysl od nánosu různých nesprávných
hodnot, pak je potřeba, abys věděl (aspoň se mi to zdá férové), co jsou to za
hodnoty, které se ti snažíme do hlavy dát nově. Samozřejmě, autoři evanglií a
dopisů církvím dali dohromady mnoho různých hodnot, na které se máme zaměřit:
především, abychom milovali své bližní, abychom byli laskaví, abychom byli
poctiví, abychom byli spravedliví, abychom byli plní milosti, abychom byli
pokorní, abychom byli odvážní. Mohli bychom pokračovat. Jenže, těch hodnot, na
které bychom se mohli a měli zaměřit, je prostě najednou příliš mnoho. Nevíme,
kde začít. To je důvod, proč jsme při vzniku Elementu před lety přemýšleli nad
tím, co jsou pro nás klíčové hodnoty, ke kterým chceme lidi vést. Samozřejmě,
můžeme říct, že chceme, aby se lidi měli raději, ale co to znamená
v praxi? Znamená to, že přijdeš mezi nás, sladce se usměješ, a řekneš:
Miluju celý svět! nebo budeš o lásce hezky mluvit a třeba skládat básně. Nic
proti básním, ale to, co měl Pavel na mysli, když popisoval lásku, to byla
aktivní a odvážná a dokonce agresivní činnost, ne emoce. Láska je klíčová
hodnota, ale jak ji chápeme v praxi? Snažili jsme se proto přijít
s něčím, co bude pro nás tak jasné, že to bude měřitelné, praktické a
zapamatovatelné. Nakonec jsme v naší diskusi přišli na tři základní
hodnoty, ke kterým vás chceme vést, a se kterými vám budeme, pokud se
rozhodnete, že k nám chcete patřit, se kterými vám budeme vymývat mozek.
Říkám vám to dopředu, abyste nebyli překvapeni.
Tou první hodnotou, je velmi praktický a ryzí projev lásky a tím
je štědrost. Štědrost je kvalita,
která určuje, zda v životě Štědrost
určuje, zda ve svém životě přežíváš
nebo přetékáš. A má svůj původ přímo
u Ježíše samotného. Když vznikla církev, štědrost byla jediná platforma, kterou
měli první křesťané pro sdílení své víry. Bylo to proto, že to učil Ježíš, a
bylo to ve velkém protikladu k tomu, jak fungovala společnost prvního
století. Řekové a Římané věřili v panteon nemilosrdných bohů, což
působilo, že lidé kopírovali tyto postoje. Ženy neměly žádné práva, děti byly
vyhazovány ven, soucit a spravedlnost byly naprosto neobvyklé hodnoty. Ale
Ježíš učil, že každý muž, žena i dítě jsou stvoření k Božímu obrazu. Proto
církev projevovala svou lásku velmi prakticky: starala se o vdovy, které jinak
v římském světě byly pokutovány za prostý fakt, že přežily své manžele a
staly se zátěží na ekonomice; starala se o postižené a nemocné děti, které
římská kultura nechávala zabít nebo záměrně umřít někde pohozené
v příkopu. Štědrost je hodnota lásky, která bojuje proti naší přirozené
chamtivosti. Chamtivost je předpoklad, že veškeré zdroje, které jdou tvým
směrem (a nemusíme mluvit jen o financích, ale také o čase, pozornosti,
energii, atd), zkrátka, že všechny zdroje
jsou určeny pro tvou vlastní spotřebu. To je definice chamtivosti.
Chamtivost porazíš zcela jednoduše: neobyčejnou štědrostí. Chamtivost porazíš
tím, že se podělíš. Chamtivost oslabíš svou pravidelnou, procentuální i
příležitostnou štědrostí. Dobrozvyk
štědrosti přemůže chamtivost a ty budeš v životě přetékat. To bude tak obří změna, že to promění
tvůj život, taky to pravděpodobně naštve tvoje kamarády (vidíš, zase jim
v té církvi šlo o prachy), a z tebe udělá někoho, s kým se každý
chytrý člověk bude chtít přátelit: budeš totiž životodárný. Proto ti se štědrostí v Elementu nedáme pokoj,
dokud se nerozhodneš, že chceš být štědrý, nebo dokud si upřímně nepřiznáš: Jsem
chamtivec a líbí se mi to.
Druhou hodnotou, se kterou ti budeme
pravidelně vymývat mozek, je zodpovědnost.
Křesťanství je zvláštní víra. Šíří se především slovy, ale samotná slova
k jejímu šíření nestačí. Je to paradox. Slova jsou sice základním způsobem
naší komunikace, ale nejsou jediným. Komunikujeme také svými gesty, postoji a
především skutky. Proto je tak důležité nejen mluvit, ale také žít svou
záchranu, své spasení. Apoštol Pavel napsal křesťanům v městě Filipy, aby
se netvářili jako věřící jen, když je osobně navštíví, ale aby poslouchali Boha
vždycky, a k tomu dodává: Filipským 2,12 …s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení. Víra bez skutků
je mrtvá, později napsal jiný autor Bible, Jakub. Já myslím, že se všichni
shodneme na tom, že skutečně je pro věrohodnost věřících zásadní jejich život.
Zralý člověk totiž není jen ten, kdo je štědrý, ale také ten, kdo žije
zodpovědně vůči sobě, vůči jiným a vůči světu okolo sebe. Co
si ale můžeme pod slovem zodpovědnost představit? Můžeme si představit rodinu, která žije ve vztahovém
bezpečí, protože manželé si mohou vzájemně věřit svou věrnost. Můžeme si
představit pracovníka, kterému byla
svěřena šéfem zodpovědnost, protože si je šéf jistý jeho poctivostí. Můžeme si
představit studenty, které učitel
nechá při písemce ve třídě o samotě, protože věří jejich čestnosti. Můžeme si
představit muže, který odmítne být
na podpoře, a raději si najde i hůře placenou práci, protože je hrdý na svou
mužnost. Můžeme si představit křesťana,
který nezneužívá svou pracovní dobu k modlení se nebo k evangelizaci,
ale dělá to, za co je placený. Zodpovědnost se totiž hláskuje slovem
spolehlivost. Zodpovědný křesťan, který dělá čest svému Bohu, je totiž člověk,
na kterého je spolehnutí. Dokáže se o sebe postarat, je věrný, je čestný a
poctivý. Proto budeme vždy každého v Elementu vést k zodpovědnosti,
poctivosti a spolehlivosti.
Třetí hodnotou, na kterou se budeme vždy
zaměřovat, je být proměněný. To se
nejhůře měří, ale myslím tím zkrátka to, že jste se setkali s Ježíšem.
Vždy budeme ukazovat na něj, protože on je základ naší víry, on je základ
našeho života, a on je základem této církve. Prostě ti od Ježíše nedáme pokoj. Dokážeš
se s tím srovnat? Uděláme všechno proto, abychom tě vedli ke štědré,
zodpovědné a proměněné mysli. Zkrátka: budeš šťastně vymytý. Vlastně, budeš proměněný.
Originální audio přednášku ze seriálu BRAINWASHED naleznete zde:
http://element.cx/detail_audio.php
Budete-li twittrovat na téma tohoto blogu, prosím, použijte hashtag
#happilybrainwashed nebo #brainwashedmovement
Žádné komentáře:
Okomentovat