Touha se změnit je jedním z důvodů, proč jsem se pustil do série BRAINWASHED, tohle je třetí díl. Proč tedy mluvíme o vymývání mozku? Jen člověk
s proměněnou myslí se chová jinak a má jiné výsledky. Tohle je přece naše primární touha, ne? Chceme se změnit a chceme přestat dělat
nesmysly. Jenže děláme neustále dokola stejné věci a čekáme jiné výsledky.
Vezměte si novoroční předsevzetí. Nejprve si řekneme: Takhle už nechci žít, a zkusíme žít
jinak. Chceme třeba přestat kouřit, nebo přestat utrácet, nebo přestat koukat
na nemravnosti. Jenže, vůle nám nepomáhá a nakonec do toho sklouzneme zpět.
Nezměnili jsme totiž myšlení, jen jsme modifikovali chování, které se ale díky
zvyku a návykům (taky někdy zlozvykům) vrátí tam, kde bylo předtím. Abys prožil
svobodu, musíš poznat pravdu, která tě
osvobodí, což je přesně to, co řekl Ježíš. Začíná to u tvé mysli.
Stejně
jako můžeme mít svou mysl zapatlanou různými věcmi ohledně politiky, ekonomiky,
sportu, umění či prostě jen drby, máme taky názory na Boha, které jsme si
utvořili tím, co nám někdo řekl. Víš, co je pro mě překvapující? Možná jsem
slyšel úplně stejné věci o Bohu jako ty, a přesto to mou víru posiluje.
Kupodivu, stejné informace nás mohou od Boha odvést nebo nás k němu
dovést. Dnes se vám budu snažit ukázat, jaké mám důvodu k tomu, že nejsem
ateista, ale následovník Krista. Tato cesta hledání Boha je vysoce osobní, a já
souhlasím s George MacDonald, který napsal: Není
mi nic do toho, abych dokázal kterémukoliv jinému člověku, že Bůh existuje, mým
zájmem je, abych ho našel sám. Velké mozky historie od Plata, Augustína,
Tomáše Akvinského, Newtona, Descartese, Pascala nebo Kierkegaarda se domnívaly,
že pro existenci Boha existují dobré důvody. Přemýšleli jste někdy o svých
důvodech? Protože, upřímně, právě kvůli osobní povaze naší víry vypadají naše
důkazy někdy zastřeně: Víme, co jsme zažili, ale nedokážeme to předat dál. Díky
tomu se můžeme dívat na svět ze zcela jiné perspektivy a vidět zcela jiné
výsledky. Co tím
myslím?
Dne 7. 8. 1961 šestadvacetiletý major German Titov obletěl jako druhý
člověk na světě Zemi. Při přenášce na Světové výstavě řekl, že na své výpravě
Boha neviděl. O pár let později, 25. 12.
1968 tři američtí astronauti poprvé obletěli tmavou stranu Měsíce
v raketě Apollo 8. Když se pak vynořili zpoza Měsíce a spatřili Zemi
zahalenou v nádherné směsi běloby a modře, ohraničenou třpytivým světlem
slunce, pod vlivem téhle zkušenosti otevřeli knihu Genesis a začali číst: „Na počátku stvořil Bůh nebe i zemi…“
Dvě podobné zkušenosti a tak zásadní rozdíl v chápání světa. Jak může být
naše perspektiva tak odlišná? Víte, jsem přesvědčen, že každý člověk, ať je
křesťan, muslim, hinduista, ateista nebo něco jiného, má uvnitř sebe něco, co
filozof Blaire Pascal popsal jako „Bohem vytvořenou prázdnotu“. Je to vnitřní
nutkání se vymezit vůči Bohu, ať už pozitivně nebo negativně. Hledáme ho nebo se
snažíme od něj a od toho, co reprezentuje utéct, nebo proti tomu přímo bojovat.
Tak jako tak, jsme neustále na cestě a neustále se vymezujeme. Proto vidíme
stejné věci, ale s rozdílným dopadem. Proč tedy vlastně věřím?
Představivost je jedním z důvodů, proč věřím.
Samotný fakt, že se spolu bavíme o vymývání mozku, je pro mě
důkazem. Schopnost vytvářet abstraktní světy, mít sny a představovat si
budoucnost, je vlastnost, která plně patří pouze lidem. Představivost
je důvodem, proč věřím v Boha. Ale není tím hlavním důvodem.
Schopnost argumentovat je dalším takovým důkazem.
Argumenty vyplývají z přesvědčení, že máme pravdu. Odkud se toto
přesvědčení bere? Věřím, že máme morální zákon ve svém srdci, který nám
dal Bůh. V roce
1841 německý filozof Ludwig Feuerbach poprvé řekl, že Bůh je sen, projekce
mysli, abychom měli metafyzickou útěchu. Jeho argument byl: Bůh není. Mnoho
lidí ale v něho věří. Proč? Protože potřebuji útěchu. Proto si své touhy
projektují a nazývají to Bohem. Proto, logicky, je tento neexistující Bůh jen
výplodem mysli člověka. Friedrich Nietzsche pak napsal: Křesťanství nazývám jednou velkou kletbou, jednou obrovskou a
nejskrytější perverzí, jedním velkým pudem pomstychtivosti, pro který žádné
prostředky nejsou příliš jedovaté, příliš lstivé, příliš pokoutné a příliš
malicherné. Protože Bůh prý umřel v 19. století, Nietzsche předpověděl
dvě věci: dvacáté století bude nejkrvavější v historii a propukne
celosvětové šílenství. Ironii osudu šel sám příkladem a posledních 13 let svého
života strávil šílený na lůžku, kde se o něj starala jeho věřící matka.
Nakonec, každá lidská bytost ví, že existuje způsob, jak máme
žít. Nevymysleli jsme si to, jen to objevujeme. Nejsme si jisti detaily, ale
víme, že nežijeme podle tohoto standardu. Potřebujeme odpuštění, potřebujeme
milost. Existence morálního zákona je důvodem, proč věřím v Boha. Ale není
tím hlavním důvodem.
Dobrota stvoření. Ateista a vědec Aldous Huxley
napsal: „Věda nic „nevysvětluje“; čím
více víme, tím fantastičtějším se svět stává a tím hlubší je okolní tma.“
Křesťané mají ohledně vědy hodně špatnou pověst. Prý jsme tvrdili, že Země je
placatá. V Bibli to ovšem nenajdete, to církev adoptovala učení řeckého
astronoma Ptolemaia. V roce 1916 se ptali vědců, zda věří v osobního
Boha, který komunikuje s lidstvem, a od kterého lze očekávat odpověď na
modlitby. 40% vědců řeklo ano, 40% ne, a 20% si nebylo jisto. V roce 1997
zopakovali tento průzkum a výsledek byl 40% ano, 45% ne a 15% nevědělo. Ovšem
James Lueba z originálního průzkumu předpovídal, že během pár let vyroste
počet nevěřících vědců natolik, že věřící téměř vymizí. To se ovšem nestalo. A
čím dál více vědců má zkrátka pochybnosti. Sir Fred Hoyle tvrdí, že představa
vzniku života náhodným smícháním molekul je stejně směšná a nepravděpodobná
jako nápad, že by tornádo, které se přehnalo přes skládku, mohlo dát dohromady
Boening 747. Co je pro mě důkazem, však není komplexita stvoření,
ale jeho dobrota. Znáte dech tající obrazy v přírodě? Krásu smíchu? Sílu
pláče? Ano, dokonce i ošklivost ve stvoření, třeba rakovina nebo slumy někde
v Indii, jsou bolestivé právě proto, jak dobré stvoření je, když funguje,
jak má. Dobrota stvoření je důvodem, proč věřím v Boha. Ale není tím
hlavním důvodem.
Touha po spravedlnosti. Koukáte na svůj oblíbený sport a
rozhodčí zapíská nespravedlivě proti vašemu týmu. Proč jste se tak rozčílili?
Protože chcete spravedlnost. Protože nesnášíte zlo. Kupodivu, existence zla je
pro mě důkazem pro Boha. Protože, kdo určuje, co je zlé? Přijímáme-li
existenci zla, pak musí existovat také dobro. Kdo ovšem určí mezi tím rozdíl? Popřeme-li, že Bůh existuje,
popíráme tím zdroj autority pro dobré mravní chování, tak i původce konečného
trestu za chování zlé, takže pomine důvod chovat se dobře. Z toho pramení,
že není-li Boha, vše je dovoleno. Nemůžeme si totiž nechat křesťanskou etiku
bez Boha, jak Nietzsche správně napsal: „Když
se člověk vzdá křesťanské víry, podtrhává si pod sebou právo na křesťanskou
morálku. Tato morálka není v žádném případě samozřejmá. Křesťanství je systém,
celkový pohled na věci, promyšlený dohromady. Porušením jednoho jeho hlavního
principu, víry v Boha, člověk porušuje celek. Stojí a padá na víře
v Boha.“ Je-li dobro, musí být morální zákon, tedy zákonodárce.
Naše touha po spravedlnosti ukazuje, že existuje soudce, který bude soudit zlo.
Existence zla je důvodem, proč věřím v Boha. Ale není tím hlavním důvodem.
Neexistuje
úžasnější fakt vesmíru než existence
lidské bytosti. Proč hasiči riskují životy, aby zachránili malou holčičku
v hořícím domě? Protože na každém člověku záleží. Selhání evoluce
v ateistické formě je právě v neschopnosti přidat hodnotu
individuální lidské duši. V křesťanském příběhu na každém člověku záleží,
protože každý byl Bohem oceněn. Když ti zmizí z tvého příběhu Bůh a
realita duchovní pravdy, když se smysl stane jen souborem atomů a kvarků,
nezmizí jen Bůh, celá myšlenka na osoby
začne mizet s ním. Steven Pinker, filozof z Yale, tvrdí, že jsme jen
mozkové funkce. Podle něj je klasický pohled na to, co je osoba, je iluze. Neexistuje
žádná mysl. Jsme jen naprogramováni svými geny (pokud neexistuje mysl, není
možné ji vymýt). Neexistuje nic jako jsoucno. Neexistuje žádná duše. Neexistuje
žádný morální činitel zodpovědný za naše chování. Neexistuješ. Neexistuju.
Steven Pinker taky neexistuje. Akorát někdo na jeho jméno dostává výplatu. Ve
skutečnosti, ty jsi důvodem, proč věřím v Boha. Ale nejsi tím hlavním
důvodem.
Pro
mě je hlavním důvodem víry změněné
životy po setkání s Ježíšem. Už v minulém blogu jsme si řekli, že nevěříme v křesťanství,
protože to říká Bible. Věříme, protože Ježíš vstal z mrtvých. Tento Ježíš
vždy měnil životy. Od počátku jeho působení na světě, kdokoliv k němu
přišel, byl zvláštním způsobem k němu tažen: spokojení lidí, zmatení lidé,
malomocní, nemocní, zapomenutí, odmítnutí, prostitutky, výběrčí daní,
obdivovaní lidé, bohatí, chudí, náboženští i sekulární. Pyšný, násilný,
arogantní náboženský vůdce Saul z Tarsu se setkal náhle s Ježíšem.
Stal se Pavlem, jiným mužem s jiným jménem, jehož psaní, láska
k lidem a směrování života se stalo zdrojem studií o jeho životě dva
tisíce let po jeho smrti. Jak se dokázal změnit? Protože si dal předsevzetí?
Protože si přečetl knihu? Nenechte se vysmát! Nikdy jsem neslyšel, že by někdo
řekl: „Jednoho dne jsem si uvědomil, že
Bůh není, ani není žádná duchovní realita a život po smrti. Uvědomil jsem si,
že existence je beznadějná náhoda, začal jsem z ničeho a směřuju
k ničemu. Tohle poznání změnilo můj život. Byl jsem závislý na alkoholu,
ale „zákon přírodního výběru“ mě vysvobodil. Byl jsem chamtivý, ale příběh o
Velkém třesku mě učinil štědrým. Bál jsem se, ale náhoda mě učinila odvážným.“
Viděl jsem lidi, kteří tvrdí, že jim nevíra dala pocit osvobození, to ano, ale
nepotkal jsem nikoho, kterému by dala sílu žít pro jiné, více milovat a více
žít. Neslyšel jsem nikoho říct: „Našel
jsem smysluplnou existenci z reality beze smyslu.“
Bill Moore byl
chlapík, který vyrostl v chodobě, hodně pil a zastřelil člověka kvůli pár
tisicovkám dolarů. Nakonec skončil v cele smrti, kde se s ním setkal
Lee Strobel, který o něm píše v knize Kauza
víra. Pak se ovšem setkal s Kristem a jeho život nabral obří obrat.
Jak je to možné? Ateismus nemá co říct člověka, čekajícími na popravu. To, že
Ježíš mění životy, to je pro mě hlavním důvodem, proč věřím v Boha.
Apoštol Pavel to zachytil v těchto slovech: 2. Korintským 5:17: Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Staré
pominulo - hle, je tu nové! Tohle je naděje, kvůli které věřím v Boha! Protože jen Ježíš, a o tom jsem
přesvědčen do morku kostí, je zdrojem trvalé a opravdové proměny! Jsem nové
stvoření s novou myslí! Brainwashed.
Originální audio přednášku ze seriálu BRAINWASHED naleznete zde:
http://element.cx/detail_audio.php
Budete-li twittrovat na téma tohoto blogu, prosím, použijte hashtag
#happilybrainwashed nebo #brainwashedmovement
Žádné komentáře:
Okomentovat