Jak jsme si řekli v pátek 20.5., téma stvoření je jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry. Konflikt je prezentovaný jako mezi vědou a vírou, a je mnohými podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v sedmi 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená?
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Všechny čtyři názory vhodné pro křesťany jsme v minulých dnech probrali a snažili se je obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů. Čemu ale věříme u nás v Elementu?
V celé diskusi o stvoření budeme pravděpodobně nacházet různé argumenty a mnoho lidí se postaví na různé strany. Pro nás jako celek jsou ovšem důležité tři body:
• Bůh je Stvořitel. To znamená, že odmítáme evolucí náhodou, a vyznáváme, že Bůh je iniciátorem, hybnou silou i umělcem, který svět vytvořil podle svých představ.
• Člověk je stvořen k Božímu obrazu. Není to vyvinutá opice, ale Bohem vdechnutý život dal vzniknout jeho vnitřnímu člověku, duchu, nebo srdci, což způsobuje, že je nositelem Božího obrazu.
• Na mechanice stvoření a délce stvoření tolik nezáleží, důležité v našem postoji je, kdo je Stvořitel, a kdo je člověk, důležitý je také záměr, proč Bůh stvořil člověka, a jaký úkol mu svěřil. (viz předchozí dva body). Proto si umíme představit, že se mezi námi najdou zastánci kteréhokoliv z těchto čtyřech pohledů na stvoření člověka.
Doufám, že jsem vám touhle sérii ukázal, že neexistují jen dva základní protikladné názory, a že můžete být křesťanem a nemít ve všem jasno :-) Bible je totiž úžasná kniha, která nám nechává některé záležitosti k doživotnímu zkoumání. A tak vám přeji, abyste ji četli s otevřenou myslí a otevřeným srdcem.
PS. Na závěr chci připsat kredit knize Gregory Boyda "Across the Spectrum" (Baker Academics 2002), která je skvělým zdrojem přehledů teologických názorů. Kéž by ji někdo jednou vydal v češtině.
pátek 27. května 2011
čtvrtek 26. května 2011
TÉMA NADŘAZENÉ CHRONOLOGII (TEORIE LITERÁRNÍHO RÁMCE)
Jak jsme si řekli v pátek 20.5., téma stvoření je jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry. Konflikt je prezentovaný jako mezi vědou a vírou, a je mnohými podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v sedmi 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená?
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes pokračujeme se čtvrtou teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
TÉMA NADŘAZENÉ CHRONOLOGII (TEORIE LITERÁRNÍHO RÁMCE)
Tento pohled zásadně odporuje všem třem předchozím, protože zdůrazňuje tematické zaměření Genesis nad jeho doslovnou chronologií. Podle tohoto pohledu nebyla chronologie nikdy zásadním důvodem napsání příběhu o Stvoření.
Biblické argumenty
• První verš slouží jako úvod do příběhu. Druhý verš popisuje tři základní problémy: temnotu, hlubinu, pustou a prázdnou zemi.
• V druhé části Bůh řeší tyto problémy stvořením světla (a tím vyřešením temnoty – Gen 1:3-5) v den první, stvořením nebe a jeho oddělením od vod v den druhý (a tím vyřešení hlubiny - Gen 1:6-8), a v den třetí stvořením souše a vegetace (a tím vyřešením pusté a prázdné země – Gen 1:9-13).
• Ve třetí části pak Bůh zaplňuje stvoření: nejprve světla na oblohu (Gen 1:14-19) v den čtvrtý, pak pátý den ryby a ptáky, aby zaplnili vody a nebe stvořené v druhý den (Gen 1:20-23), a v den šestý stvoří zvířata a lidi, aby zaplnili zemi stvořenou v den třetí (Gen 1:24-31).
• Ve čtvrté části pak Bůh od stvoření odpočal (Gen 2:1-4). Genesis je tak logicky uspořádaný popis, jak Bůh vyřešil problémy s přivedením pořádku v chaosu.
Podpůrné argumenty
• Starodávné pozadí blízkého východu. V literatuře této oblasti je až nápadně často popisován vznik světa v termínech 6+1
• Teologie Genesis. První kapitola Genesis je teologické vyznání o Stvořiteli, ne vědecký a chronologický popis aktu stvoření. Navíc, oproti jiným textům, zdůrazňuje singulární roli Stvořitele oproti představám mnoha bohů, kteří tvořili svět. Kromě toho, tento Bůh hovoří: Budiž…, je tedy opravdovou autoritou.
• Slabost alternativních modelů. Jak přežily rostliny bez slunce?
• Vědecké důkazy jsou zcela kompatibilní s tímto pohledem na Bibli.
Námitky:
• Je to liberální teologie, která tvrdí, že můžeme dávat pouze symbolické významy událostem, které si nikdy nestaly. Toto ovšem není postoj literárního rámce, který naprosto uznává autentičnost stvoření jako takového.
• Popírá to význam sabatu. Bůh ale odpočinul, ale až poté, co jeho práce byla ukončena.
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes pokračujeme se čtvrtou teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
TÉMA NADŘAZENÉ CHRONOLOGII (TEORIE LITERÁRNÍHO RÁMCE)
Tento pohled zásadně odporuje všem třem předchozím, protože zdůrazňuje tematické zaměření Genesis nad jeho doslovnou chronologií. Podle tohoto pohledu nebyla chronologie nikdy zásadním důvodem napsání příběhu o Stvoření.
Biblické argumenty
• První verš slouží jako úvod do příběhu. Druhý verš popisuje tři základní problémy: temnotu, hlubinu, pustou a prázdnou zemi.
• V druhé části Bůh řeší tyto problémy stvořením světla (a tím vyřešením temnoty – Gen 1:3-5) v den první, stvořením nebe a jeho oddělením od vod v den druhý (a tím vyřešení hlubiny - Gen 1:6-8), a v den třetí stvořením souše a vegetace (a tím vyřešením pusté a prázdné země – Gen 1:9-13).
• Ve třetí části pak Bůh zaplňuje stvoření: nejprve světla na oblohu (Gen 1:14-19) v den čtvrtý, pak pátý den ryby a ptáky, aby zaplnili vody a nebe stvořené v druhý den (Gen 1:20-23), a v den šestý stvoří zvířata a lidi, aby zaplnili zemi stvořenou v den třetí (Gen 1:24-31).
• Ve čtvrté části pak Bůh od stvoření odpočal (Gen 2:1-4). Genesis je tak logicky uspořádaný popis, jak Bůh vyřešil problémy s přivedením pořádku v chaosu.
Podpůrné argumenty
• Starodávné pozadí blízkého východu. V literatuře této oblasti je až nápadně často popisován vznik světa v termínech 6+1
• Teologie Genesis. První kapitola Genesis je teologické vyznání o Stvořiteli, ne vědecký a chronologický popis aktu stvoření. Navíc, oproti jiným textům, zdůrazňuje singulární roli Stvořitele oproti představám mnoha bohů, kteří tvořili svět. Kromě toho, tento Bůh hovoří: Budiž…, je tedy opravdovou autoritou.
• Slabost alternativních modelů. Jak přežily rostliny bez slunce?
• Vědecké důkazy jsou zcela kompatibilní s tímto pohledem na Bibli.
Námitky:
• Je to liberální teologie, která tvrdí, že můžeme dávat pouze symbolické významy událostem, které si nikdy nestaly. Toto ovšem není postoj literárního rámce, který naprosto uznává autentičnost stvoření jako takového.
• Popírá to význam sabatu. Bůh ale odpočinul, ale až poté, co jeho práce byla ukončena.
středa 25. května 2011
OBNOVA ZNIČENÉHO STVOŘENÍ (TEORIE MEZERY)
Jak jsme si řekli v pátek 20.5., téma stvoření je jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry. Konflikt je prezentovaný jako mezi vědou a vírou, a je mnohými podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v sedmi 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená?
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes pokračujeme s třetí teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
OBNOVA ZNIČENÉHO STVOŘENÍ (TEORIE MEZERY)
Podle toho pohledu jsou obě předchozí teorie neúplné, protože vidí mezi verši Gen 1:1 a Gen 1:2 mezeru zničeného stvoření. Podle zastánců popisuje Genesis příběh Boží obnovy stvoření. Tato teorie v jádru říká, že Bůh stvořil svět s anděly a zvířaty, ale pádem satana byl tento svět nenávratně zničen (odtud tedy máme fosílie), a na jeho půdorysu pak Bůh stvořil nový svět, který popisuje Genesis 1:2 a dále.
Biblické argumenty
• Popis Gen 1:2 je pejorativní. Slova prázdná (tohu) a pustá (bohu) vždy implikují něco, co má být souzeno (Iz 34:11, Jer 4:23). Izajáš 45:18 přímo říká, že Bůh nic pustého a chaotického netvoří. Slovo „byla“ v Gen 1:2 může také znamenat „stalo se“.
• Termín „nad vodami“ je rovněž negativní termín. V literatuře Mezopotámie jsou hlubiny označením něčeho, co se vzpírá Bohu. Termín, že se Duch vznášel nad hlubinou, je tedy v chápání starověkých lidí označení, že Bůh měl zlé duchy pod kontrolou.
• Genesis 1 a 2 nejsou jediné pasáže o stvoření v Bibli a mnoho z nich se týká boje s nepřátelskými silami (Ž 74:12-17, 89:8-18, 104:1-9). Je to v souhlase s tím, jak blízkovýchodní lidé vnímali stvoření světa, jen s tím rozdílem, že vítězství připisují Jahvemu. Jak tyto bojovné pasáže jinak zapadají do Genesis? Kde a kdy přesně padl satan, a jak jeho příběh zapadá do příběhu stvoření (Juda 6, Zjevení 12)? V Genesis 3 je satan již padlý, ale v Gen 1-2 se o něm nic nepíše. Protože je konflikt před stvořením světa obecně známý pojem blízkovýchodním lidem, ke kterým byla Bible psána, autor Genesis začíná tam, kde příběh obnovy navazuje.
• Je zajímavé, že kromě stvoření zvířat a lidí (Gen 1:21, 26-27) nepoužívá Bible slovo „stvořil“ (bara), ale „učinil“ (asah), což implikuje, že činil z již existujícího materiálu, zároveň celé stvoření je z ničeho.
• Bez chápání bitvy je těžké pochopit, proč Bůh ustanovuje člověka, aby měl vládu (kabaš implikuje odpor, přemáhání a zajetí nepřátelských sil), jako by se měli lidé setkat s odporem. Kromě toho se měli starat a chránit (šamar) jeho Zahradu (Gen 2:15), což byla stejná role jako u anděla v Gen 3:24. Proti čemu měli lidé zahradu chránit, když vše bylo dobré? Pokud bereme v úvahu pád satana, pak úkolem lidí bylo chránit Boží stvoření před destrukcí, která postihla originální stvoření.
Podpůrné argumenty
• Flexibilita teorie obnovy. V této teorii můžete věřit jak staré zemi, tak nové zemi, stáří je flexibilní.
• Problém utrpení před člověkem. Tato teorie vysvětluje a řeší důkazy utrpení zvířat před samotným příchodem člověka. Můžete totiž věřit, že zvířata v tomto stvoření skutečně byla vegetariány, aniž by to popíralo fosilní nálezy zvířat, která se vzájemně požírala, ale vymřela před stvořením tohoto světa. Pád satana způsobil, že se zvířata „zvlčila“, ale Bůh obnovil zemi a ustanovil nad ní člověka, aby ji udržoval před démonickým vlivem.
Námitky:
• Není to tradiční pohled. Pokud se díváme na Bibli, jako na svou autoritu, pak by nás nemělo mást to, že něco není obvyklý pohled na teologii. V historii neměla žádná teorie většinu. Například jedno z nejpopulárnějších vysvětlení v průběhu historie církve bylo chápání Genesis jako alegorie, což dnes všichni evangelikálové odmítají.
• Tento pohled se točí v kruhu, protože není jediná jasná pasáž Bible, která ho učí. Naopak, musíme vzít v úvahu všechny popisy stvoření a hledat, jak zapadají tyto pohledy do sebe. Který pohled je dokáže nejlépe sladit?
• Zbytečně rozdělujeme slovo „stvořit“ a „učinit“. Jenomže, proč Genesis používá oba termíny, a slovo stvořit používá jen u zvířat a lidí? Vytváří tím kontrast.
• Není to kompatibilní s „dobrotou“ stvoření. Když se na to podíváme ale jinak, každá část stvoření popisuje obnovu stvoření, o níž Bůh prohlásil, že je dobrá.
• Není to kompatibilní s fosilními nálezy, pokud byla země pustá, tedy vše bylo ztraceno. To ovšem není pravda. Všichni geologové souhlasí, že země v minulosti prošla katastrofou nebo katastrofami. Žádné katastrofy ovšem nezničily všechny důkazy. Proč by tedy katastrofa pádu satana měla být jiná?
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes pokračujeme s třetí teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
OBNOVA ZNIČENÉHO STVOŘENÍ (TEORIE MEZERY)
Podle toho pohledu jsou obě předchozí teorie neúplné, protože vidí mezi verši Gen 1:1 a Gen 1:2 mezeru zničeného stvoření. Podle zastánců popisuje Genesis příběh Boží obnovy stvoření. Tato teorie v jádru říká, že Bůh stvořil svět s anděly a zvířaty, ale pádem satana byl tento svět nenávratně zničen (odtud tedy máme fosílie), a na jeho půdorysu pak Bůh stvořil nový svět, který popisuje Genesis 1:2 a dále.
Biblické argumenty
• Popis Gen 1:2 je pejorativní. Slova prázdná (tohu) a pustá (bohu) vždy implikují něco, co má být souzeno (Iz 34:11, Jer 4:23). Izajáš 45:18 přímo říká, že Bůh nic pustého a chaotického netvoří. Slovo „byla“ v Gen 1:2 může také znamenat „stalo se“.
• Termín „nad vodami“ je rovněž negativní termín. V literatuře Mezopotámie jsou hlubiny označením něčeho, co se vzpírá Bohu. Termín, že se Duch vznášel nad hlubinou, je tedy v chápání starověkých lidí označení, že Bůh měl zlé duchy pod kontrolou.
• Genesis 1 a 2 nejsou jediné pasáže o stvoření v Bibli a mnoho z nich se týká boje s nepřátelskými silami (Ž 74:12-17, 89:8-18, 104:1-9). Je to v souhlase s tím, jak blízkovýchodní lidé vnímali stvoření světa, jen s tím rozdílem, že vítězství připisují Jahvemu. Jak tyto bojovné pasáže jinak zapadají do Genesis? Kde a kdy přesně padl satan, a jak jeho příběh zapadá do příběhu stvoření (Juda 6, Zjevení 12)? V Genesis 3 je satan již padlý, ale v Gen 1-2 se o něm nic nepíše. Protože je konflikt před stvořením světa obecně známý pojem blízkovýchodním lidem, ke kterým byla Bible psána, autor Genesis začíná tam, kde příběh obnovy navazuje.
• Je zajímavé, že kromě stvoření zvířat a lidí (Gen 1:21, 26-27) nepoužívá Bible slovo „stvořil“ (bara), ale „učinil“ (asah), což implikuje, že činil z již existujícího materiálu, zároveň celé stvoření je z ničeho.
• Bez chápání bitvy je těžké pochopit, proč Bůh ustanovuje člověka, aby měl vládu (kabaš implikuje odpor, přemáhání a zajetí nepřátelských sil), jako by se měli lidé setkat s odporem. Kromě toho se měli starat a chránit (šamar) jeho Zahradu (Gen 2:15), což byla stejná role jako u anděla v Gen 3:24. Proti čemu měli lidé zahradu chránit, když vše bylo dobré? Pokud bereme v úvahu pád satana, pak úkolem lidí bylo chránit Boží stvoření před destrukcí, která postihla originální stvoření.
Podpůrné argumenty
• Flexibilita teorie obnovy. V této teorii můžete věřit jak staré zemi, tak nové zemi, stáří je flexibilní.
• Problém utrpení před člověkem. Tato teorie vysvětluje a řeší důkazy utrpení zvířat před samotným příchodem člověka. Můžete totiž věřit, že zvířata v tomto stvoření skutečně byla vegetariány, aniž by to popíralo fosilní nálezy zvířat, která se vzájemně požírala, ale vymřela před stvořením tohoto světa. Pád satana způsobil, že se zvířata „zvlčila“, ale Bůh obnovil zemi a ustanovil nad ní člověka, aby ji udržoval před démonickým vlivem.
Námitky:
• Není to tradiční pohled. Pokud se díváme na Bibli, jako na svou autoritu, pak by nás nemělo mást to, že něco není obvyklý pohled na teologii. V historii neměla žádná teorie většinu. Například jedno z nejpopulárnějších vysvětlení v průběhu historie církve bylo chápání Genesis jako alegorie, což dnes všichni evangelikálové odmítají.
• Tento pohled se točí v kruhu, protože není jediná jasná pasáž Bible, která ho učí. Naopak, musíme vzít v úvahu všechny popisy stvoření a hledat, jak zapadají tyto pohledy do sebe. Který pohled je dokáže nejlépe sladit?
• Zbytečně rozdělujeme slovo „stvořit“ a „učinit“. Jenomže, proč Genesis používá oba termíny, a slovo stvořit používá jen u zvířat a lidí? Vytváří tím kontrast.
• Není to kompatibilní s „dobrotou“ stvoření. Když se na to podíváme ale jinak, každá část stvoření popisuje obnovu stvoření, o níž Bůh prohlásil, že je dobrá.
• Není to kompatibilní s fosilními nálezy, pokud byla země pustá, tedy vše bylo ztraceno. To ovšem není pravda. Všichni geologové souhlasí, že země v minulosti prošla katastrofou nebo katastrofami. Žádné katastrofy ovšem nezničily všechny důkazy. Proč by tedy katastrofa pádu satana měla být jiná?
úterý 24. května 2011
SVĚT STVOŘENÝ VELMI DÁVNO (TEORIE STARÉ ZEMĚ)
Jak jsme si řekli v pátek 20.5., téma stvoření je jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry. Konflikt je prezentovaný jako mezi vědou a vírou, a je mnohými podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v sedmi 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená?
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes pokračujeme s druhou teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
SVĚT STVOŘENÝ VELMI DÁVNO (TEORIE STARÉ ZEMĚ)
Někteří křesťané ovšem zdůrazňují, že slovo den může znamenat také období, a víra, že Genesis hovoří o obdobích stvoření. Což znamená, že je země velmi starým kusem umění, což je pohled souhlasící jak s Biblí, tak s vědou.
Biblické argumenty
• Slovo yom sice znamená 24 hodinový den, ale zároveň je v Bibli používané také pro období, jak vidíme zejména v Genesis 2:4. Další příklady: Př 25:13, Iz 4:2, Zach 14:1
• Vysvětlovat den v Genesis jako 24 hodinový den, nevysvětluje těžkosti typu: slunce bylo stvořeno až 4. den, takže ráno a večer nemohly být vyjádření tak, jak je známe my. Navíc, šestý den měl Adam pojmenovat všechna živá stvoření (Gen 2:19). Kdyby mu na jedno zvíře zbývalo 5 minut (aby pochopil, o jaké zvíře jde), pojmenoval by za den 288 zvířat, aniž by dělal něco jiného. Jenže my máme jen savců 12,000 druhů, což by jen v tomto případě zabralo 40 dní.
• Na několika místech Bible je napsáno, že u Boha není den totéž jako u nás (Ž 90:4, 2 Pt 3:8, Žd 4:4-5+9-11).
• Na mnoha místech je napsáno, že je země velmi stará, má například věčné hory (Ab 3:6), trvalé základy (Mich 6:2), moudrost je dávno před zemí (Př 8:22-23).
Podpůrné argumenty
• Boží důvěryhodnost (Num 23:19, Jan 14:6). Pokud argumentujeme, že Bůh stvořil svět starý, pak bychom klidně mohli říct, že nás stvořil před pěti minutami s dodanou pamětí.
• Důvěryhodnost církve. Církev ztratila hodně kreditu díky trvání na vědě 16. století. Jak řekl Galileo, musíme si dát pozor, abychom nevysvětlovali Bibli v konfliktu s vědou, protože stvoření je také Božím slovem.
• Vědecké důkazy. I když věda neustanovuje teologii, není důvod se vůči ní vymezovat apriori. Většina astronomů dnes věří ve velký třesk před 15 miliardami let, a geologové nacházejí vrstvy staré čtyři pět miliard let. Dokonce i ti, kteří přijímají mikroevoluci, a odmítají makroevoluci, přiznávají, že se fosilní změny musely odehrávat v delším období než během deseti tisíc let. Teorie staré země může tuto informaci přijmout, aniž by dělala kompromis s Biblí.
Námitky:
• Genesis 1 používá spočítané dny. Je pravda, že jinde v Bibli je v takovém případě označení normálního dne, ale není to pravidlem v hebrejštině. Nemělo by nás to ovšem překvapit, protože my používáme označení den z hlediska člověka, nicméně, ten nebyl stvořen dříve než šestý den.
• Použití slov večer a ráno implikuje 24 hodinový den. Jenže právě proto, že slunce není stvořeno do dne číslo čtyři, nemůžeme toto označení brát doslovně. Označuje to spíše epochy (jiný význam slova yom), ve smyslu „rozbřesk lidstva“ a „úsvit nové éry“.
• Pro epochu máme slovo olam. V SZ je ovšem precedent použití slova yom pro epochu (Ozeáš 6:2), slovo olam je v případě použití v biblických dobách pro epochu nejisté.
• Smrt přišla s Adamem (Ř 5:12). Geologické důkazy dosvědčují smrt zvířat před smrtí lidí. Tohle bychom měli odmítnout jen v případě, že by to po nás Bible chtěla, což není náš případ. V Ř 5 mluví Pavel o lidech, ne všem tvorstvu, navíc možná pouze mluví o duchovní smrti, která postihla Adama (Gen 2:17). Zastánci mladé země mají těžký čas vysvětlit vegetariánství Tyranosaura Rexe.
• Délka sabatu souhlasí s délkou Božího sabatu. Na to se dá říct, že u Sabatu není důležitá jeho délka, ale samotná myšlenka. Vždyť dokonce Izraelci měli uzákoněné výjimky, jako celoroční sabat jednou za sedm let (Ex 23:10-11).
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes pokračujeme s druhou teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
SVĚT STVOŘENÝ VELMI DÁVNO (TEORIE STARÉ ZEMĚ)
Někteří křesťané ovšem zdůrazňují, že slovo den může znamenat také období, a víra, že Genesis hovoří o obdobích stvoření. Což znamená, že je země velmi starým kusem umění, což je pohled souhlasící jak s Biblí, tak s vědou.
Biblické argumenty
• Slovo yom sice znamená 24 hodinový den, ale zároveň je v Bibli používané také pro období, jak vidíme zejména v Genesis 2:4. Další příklady: Př 25:13, Iz 4:2, Zach 14:1
• Vysvětlovat den v Genesis jako 24 hodinový den, nevysvětluje těžkosti typu: slunce bylo stvořeno až 4. den, takže ráno a večer nemohly být vyjádření tak, jak je známe my. Navíc, šestý den měl Adam pojmenovat všechna živá stvoření (Gen 2:19). Kdyby mu na jedno zvíře zbývalo 5 minut (aby pochopil, o jaké zvíře jde), pojmenoval by za den 288 zvířat, aniž by dělal něco jiného. Jenže my máme jen savců 12,000 druhů, což by jen v tomto případě zabralo 40 dní.
• Na několika místech Bible je napsáno, že u Boha není den totéž jako u nás (Ž 90:4, 2 Pt 3:8, Žd 4:4-5+9-11).
• Na mnoha místech je napsáno, že je země velmi stará, má například věčné hory (Ab 3:6), trvalé základy (Mich 6:2), moudrost je dávno před zemí (Př 8:22-23).
Podpůrné argumenty
• Boží důvěryhodnost (Num 23:19, Jan 14:6). Pokud argumentujeme, že Bůh stvořil svět starý, pak bychom klidně mohli říct, že nás stvořil před pěti minutami s dodanou pamětí.
• Důvěryhodnost církve. Církev ztratila hodně kreditu díky trvání na vědě 16. století. Jak řekl Galileo, musíme si dát pozor, abychom nevysvětlovali Bibli v konfliktu s vědou, protože stvoření je také Božím slovem.
• Vědecké důkazy. I když věda neustanovuje teologii, není důvod se vůči ní vymezovat apriori. Většina astronomů dnes věří ve velký třesk před 15 miliardami let, a geologové nacházejí vrstvy staré čtyři pět miliard let. Dokonce i ti, kteří přijímají mikroevoluci, a odmítají makroevoluci, přiznávají, že se fosilní změny musely odehrávat v delším období než během deseti tisíc let. Teorie staré země může tuto informaci přijmout, aniž by dělala kompromis s Biblí.
Námitky:
• Genesis 1 používá spočítané dny. Je pravda, že jinde v Bibli je v takovém případě označení normálního dne, ale není to pravidlem v hebrejštině. Nemělo by nás to ovšem překvapit, protože my používáme označení den z hlediska člověka, nicméně, ten nebyl stvořen dříve než šestý den.
• Použití slov večer a ráno implikuje 24 hodinový den. Jenže právě proto, že slunce není stvořeno do dne číslo čtyři, nemůžeme toto označení brát doslovně. Označuje to spíše epochy (jiný význam slova yom), ve smyslu „rozbřesk lidstva“ a „úsvit nové éry“.
• Pro epochu máme slovo olam. V SZ je ovšem precedent použití slova yom pro epochu (Ozeáš 6:2), slovo olam je v případě použití v biblických dobách pro epochu nejisté.
• Smrt přišla s Adamem (Ř 5:12). Geologické důkazy dosvědčují smrt zvířat před smrtí lidí. Tohle bychom měli odmítnout jen v případě, že by to po nás Bible chtěla, což není náš případ. V Ř 5 mluví Pavel o lidech, ne všem tvorstvu, navíc možná pouze mluví o duchovní smrti, která postihla Adama (Gen 2:17). Zastánci mladé země mají těžký čas vysvětlit vegetariánství Tyranosaura Rexe.
• Délka sabatu souhlasí s délkou Božího sabatu. Na to se dá říct, že u Sabatu není důležitá jeho délka, ale samotná myšlenka. Vždyť dokonce Izraelci měli uzákoněné výjimky, jako celoroční sabat jednou za sedm let (Ex 23:10-11).
pondělí 23. května 2011
SVĚT STVOŘENÝ NEDÁVNO (TEORIE MLADÉ ZEMĚ)
Jak jsme si řekli v pátek 20.5., téma stvoření je jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry. Konflikt je prezentovaný jako mezi vědou a vírou, a je mnohými podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v sedmi 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená?
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes začínáme s první teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
SVĚT STVOŘENÝ NEDÁVNO (TEORIE MLADÉ ZEMĚ)
Evoluční pohled je sice braný za fakt, ale je to teorie jako každá jiná. Bible popisuje, že Bůh stvořil svět v šesti dnech (Gen 1:1-31). Slovo den obvykle znamená doslovný dvacet čtyřhodinový den.
Biblické argumenty
• Hebrejské slovo yom (den) v Genesis 1 je vždy používáno pro 24-hodinový den. A tam, kde ne (Gen 2:4, Ž 90:4), mluví o analogii. Den je prostě synonymem pro denní světlo.
• Kdykoliv je slovo yom použito s číslem, jedná se vždy o normální den (Gen 8:14, Num 29:1).
• Samotný fakt, že autor používá slovo „večer“ a „ráno“ implikuje normální den. Všude jinde tomu tak v Písmu je (1 Sam 17:16, 1 Par 16:40, 2 Par 2:4, Ž 55:17).
• Genesis 1:14 popisuje den a roky, a je tak přirozené a logické, že použití stejného slova o pár veršů dříve je použito ve stejném, doslovném, významu.
• Nejsilnějším argumentem pak je, že Bůh ustanovil sabat podle vzoru stvoření: 6 dní tvořil, sedmý odpočíval (Ex 20:8-11, 31:12-17).
Podpůrné argumenty
• Zjevení je v protikladu s vědou. Například samotná víra, že Bůh stvořil svět z ničeho, nebo zázraky.
• Zázraky jsou okamžité a náhlé události, kdy se Bůh vlomil do světa, ne dlouhé období.
• Smrt přišla na svět skrze Adama. Původní stvoření bylo kompletně vegetariánské. Smrt přišla jako následek hříchu.
• Vědecké předpoklady. Různá měření času jsou nespolehlivá, točí se v kruhu a vyžadují předem splněné podmínky. Vědci ze své přirozenosti své odborné ješitnosti budou vždy odmítat extrémně odlišný názor.
Námitky:
• Slunce bylo stvořeno až čtvrtý den. To je pravda, ale již první den bylo stvořeno světlo, ať už byl jeho zdroj jakýkoliv.
• Žd 4:1-11 implikuje, že sedmý den stále trvá. Text ale neříká, že sedmý „den“ trvá, ale že Boží odpočinek trvá. Navíc smyslem pasáže je popis rebelie Izraele. Kromě toho, Ježíš říká, že jeho Otec stále pracuje (J 5:17).
• Příliš mnoho aktivity se stalo šestý den, jako třeba pojmenování všech zvířat. Na to se dá říct, že Adam měl v této chvíli mysl, která ještě neselhala, a byla tudíž kvalitnější. Navíc možná pojmenovat jen třídy a skupiny zvířat.
• Klame Bůh tím, že stvořil svět, který vypadá starší? Na to se dá říct, že vědci při hodnocení času dopředu předpokládají, že je země stará, a proto taky tak vypadá. Navíc, cokoliv Bůh stvoří z ničeho, vypadá staře při stvoření, a Bůh mohl vesmír vymyslet už ve formě, jaké je dnes.
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes začínáme s první teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
SVĚT STVOŘENÝ NEDÁVNO (TEORIE MLADÉ ZEMĚ)
Evoluční pohled je sice braný za fakt, ale je to teorie jako každá jiná. Bible popisuje, že Bůh stvořil svět v šesti dnech (Gen 1:1-31). Slovo den obvykle znamená doslovný dvacet čtyřhodinový den.
Biblické argumenty
• Hebrejské slovo yom (den) v Genesis 1 je vždy používáno pro 24-hodinový den. A tam, kde ne (Gen 2:4, Ž 90:4), mluví o analogii. Den je prostě synonymem pro denní světlo.
• Kdykoliv je slovo yom použito s číslem, jedná se vždy o normální den (Gen 8:14, Num 29:1).
• Samotný fakt, že autor používá slovo „večer“ a „ráno“ implikuje normální den. Všude jinde tomu tak v Písmu je (1 Sam 17:16, 1 Par 16:40, 2 Par 2:4, Ž 55:17).
• Genesis 1:14 popisuje den a roky, a je tak přirozené a logické, že použití stejného slova o pár veršů dříve je použito ve stejném, doslovném, významu.
• Nejsilnějším argumentem pak je, že Bůh ustanovil sabat podle vzoru stvoření: 6 dní tvořil, sedmý odpočíval (Ex 20:8-11, 31:12-17).
Podpůrné argumenty
• Zjevení je v protikladu s vědou. Například samotná víra, že Bůh stvořil svět z ničeho, nebo zázraky.
• Zázraky jsou okamžité a náhlé události, kdy se Bůh vlomil do světa, ne dlouhé období.
• Smrt přišla na svět skrze Adama. Původní stvoření bylo kompletně vegetariánské. Smrt přišla jako následek hříchu.
• Vědecké předpoklady. Různá měření času jsou nespolehlivá, točí se v kruhu a vyžadují předem splněné podmínky. Vědci ze své přirozenosti své odborné ješitnosti budou vždy odmítat extrémně odlišný názor.
Námitky:
• Slunce bylo stvořeno až čtvrtý den. To je pravda, ale již první den bylo stvořeno světlo, ať už byl jeho zdroj jakýkoliv.
• Žd 4:1-11 implikuje, že sedmý den stále trvá. Text ale neříká, že sedmý „den“ trvá, ale že Boží odpočinek trvá. Navíc smyslem pasáže je popis rebelie Izraele. Kromě toho, Ježíš říká, že jeho Otec stále pracuje (J 5:17).
• Příliš mnoho aktivity se stalo šestý den, jako třeba pojmenování všech zvířat. Na to se dá říct, že Adam měl v této chvíli mysl, která ještě neselhala, a byla tudíž kvalitnější. Navíc možná pojmenovat jen třídy a skupiny zvířat.
• Klame Bůh tím, že stvořil svět, který vypadá starší? Na to se dá říct, že vědci při hodnocení času dopředu předpokládají, že je země stará, a proto taky tak vypadá. Navíc, cokoliv Bůh stvoří z ničeho, vypadá staře při stvoření, a Bůh mohl vesmír vymyslet už ve formě, jaké je dnes.
pátek 20. května 2011
Stvoření a evoluce: Skutečně máme jen tyhle dvě možnosti?
Pamatuji se, jak na jednom ze setkání vedoucích Elementu někdo navrhl, že bychom měli v církvi více mluvit na téma stvoření. Což o to, téma je to důležité a zajímavé, ale z naší tehdejší diskuse vyplynulo, že ačkoliv všichni přítomní věříme ve stvoření, nikdo z nás mu nevěří úplně stejně. Na první pohled (alespoň pro většinu lidí) tady máme jen dva krajní a neslučitelné názory: jedním z nich je v ateistickém Česku populární evoluční teorie prostou náhodou, která je pro křesťany nepřijatelná z toho důvodu, že přímo popírá jakékoliv duchovno, a tudíž i Boha, a z člověka dělá jen inteligentní zvíře. Na druhé straně spektra je víra, že svět vznikl v šesti dvaceti čtyř hodinových dnech před několika tisíci lety, což je zase nepřijatelné pro všechny ateisty, agnostiky, hledající a ty, kteří s oblibou ukazují důkazy stáří země.
Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená? Hezky to popsal film HOME, na kterém jsme s Ditou před nějakou dobou byli. Na jedné straně se ve filmu mluví o miliardách let délky existence světa, ale pomalu v každé druhé větě tam vypravěč říká, že život na Zemi je zázrak. Na to se v následující sérii zamyšlení tady na blogu budu chtít podívat.
Jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry je konflikt mezi vědou (často reprezentovanou „jistou“ evoluční teorií) a vírou (která přiznává ústřední roli Stvořiteli). Konflikt je někdy v médiích, mnohými vědci, a žel i mnohými křesťany podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v šesti 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Zatímco vědci a novináři označuji křesťany za tmáře, kteří neberou v úvahu vědecké důkazy z geologie nebo biologie, křesťané zavile válčí za stvoření způsobem, ze kterého téměř čiší nenávist k vědě jako takové. Přitom obě strany opomíjejí fakt, že věda se rozvinula díky křesťanství, a většina velkých vědců minulosti byla křesťany, kteří měli touhu poznat mechanismus fungování Božího stvoření. Konflikt je to ale zbytečný, pokud uvážíme, že neexistují jen tyto dva krajní názory, ale mezi nimi existuje ještě mnoho názorů mezi nimi.
Namátkou bychom mohli jmenovat tyto názory (od jedné strany ke druhé): Evoluce náhodou, Bohem řízená evoluce, Genesis jako alegorie, Pohled literárního rámce, Teorie mezery, Teorie staré země, Teorie mladé země.
Zcela jistě, pokud jsme křesťany, odmítáme evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k Boží existenci, ale tato evoluční teorie je dnes více či méně překonána vírou ve Velký třesk, rozpínání a smršťování vesmíru a vnímání času jako konečné veličiny. Křesťané tedy ve spektru možností věří v některou z teistických verzí stvoření, tedy věří, že osobní a transcendentní Bůh je Stvořitelem. Odmítají materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se lišíme ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy.
Mezi nejvlivnější křesťanské teorie tedy patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
V následujících dnech počínaje pondělkem, se vždy podíváme na jeden z těchto čtyřech názorů, a ukážeme si důkazy, proč je tento názor pro křesťany přijatelný. Na závěr si to pak shrneme. Přeji pěkné počtení a těším se na vaše příspěvky.
Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená? Hezky to popsal film HOME, na kterém jsme s Ditou před nějakou dobou byli. Na jedné straně se ve filmu mluví o miliardách let délky existence světa, ale pomalu v každé druhé větě tam vypravěč říká, že život na Zemi je zázrak. Na to se v následující sérii zamyšlení tady na blogu budu chtít podívat.
Jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry je konflikt mezi vědou (často reprezentovanou „jistou“ evoluční teorií) a vírou (která přiznává ústřední roli Stvořiteli). Konflikt je někdy v médiích, mnohými vědci, a žel i mnohými křesťany podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v šesti 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Zatímco vědci a novináři označuji křesťany za tmáře, kteří neberou v úvahu vědecké důkazy z geologie nebo biologie, křesťané zavile válčí za stvoření způsobem, ze kterého téměř čiší nenávist k vědě jako takové. Přitom obě strany opomíjejí fakt, že věda se rozvinula díky křesťanství, a většina velkých vědců minulosti byla křesťany, kteří měli touhu poznat mechanismus fungování Božího stvoření. Konflikt je to ale zbytečný, pokud uvážíme, že neexistují jen tyto dva krajní názory, ale mezi nimi existuje ještě mnoho názorů mezi nimi.
Namátkou bychom mohli jmenovat tyto názory (od jedné strany ke druhé): Evoluce náhodou, Bohem řízená evoluce, Genesis jako alegorie, Pohled literárního rámce, Teorie mezery, Teorie staré země, Teorie mladé země.
Zcela jistě, pokud jsme křesťany, odmítáme evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k Boží existenci, ale tato evoluční teorie je dnes více či méně překonána vírou ve Velký třesk, rozpínání a smršťování vesmíru a vnímání času jako konečné veličiny. Křesťané tedy ve spektru možností věří v některou z teistických verzí stvoření, tedy věří, že osobní a transcendentní Bůh je Stvořitelem. Odmítají materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se lišíme ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy.
Mezi nejvlivnější křesťanské teorie tedy patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
V následujících dnech počínaje pondělkem, se vždy podíváme na jeden z těchto čtyřech názorů, a ukážeme si důkazy, proč je tento názor pro křesťany přijatelný. Na závěr si to pak shrneme. Přeji pěkné počtení a těším se na vaše příspěvky.
pátek 6. května 2011
Zprava z Knihovny mesta Hradec Kralove: Cteni Bible
VELIKONOČNÍ ČTENÍ BIBLE 2011
Ve středu 20. dubna 2011 se pobočka Knihovny města Hradce Králové Moravské Předměstí – Médium již podruhé připojila k 3. ročníku Celonárodního čtení BIBLE. Dvacet účastníků – posluchačů a zároveň předčítačů se sešlo v příjemném prostředí knihovny a zaposlouchalo se do Velikonočního příběhu, jak je popsán ve Starém zákoně (Pesach) i Novém zákoně. Průměrný věk našich posluchačů – předčítačů byl asi 30 let. Nejmladší čtenářce bylo 9 let.
Úvodního slova se ujal pan Lukáš Targosz, který nám Bibli představil jako knihu, která nenechá svého čtenáře nestranným. Buď ho zaujme nebo ho podnítí k tomu, aby se vůči ní vyhranil. Bible je celosvětově nejprodávanější knihou – bestsellerem.
Četlo se z různých překladů Bible. Předčítači dávali přednost moderním překladům – Slovu na cestu, Bibli 21 a Českému studijnímu překladu Bible. Stranou ale nezůstala ani Ekumenická Bible a pro zajímavost jsme se zaposlouchali i do překladu Bible z roku 1613 – Bible kralické.
Součástí akce byla i možnost zakoupení Biblí různých překladů a velikostí. Ke koupi byla i Bible do nepohody (voděodolné vydání NZ) a krásně ilustrované dětské Bible. Knihy k prodeji nám laskavě poskytl Dům knihy – knihkupectví Lejhanec Hradec Králové. Velké poděkování za spolupráci při našem 2. Velikonočním čtení Bible patří Apoštolské církvi ELEMENT.
Ve středu 20. dubna 2011 se pobočka Knihovny města Hradce Králové Moravské Předměstí – Médium již podruhé připojila k 3. ročníku Celonárodního čtení BIBLE. Dvacet účastníků – posluchačů a zároveň předčítačů se sešlo v příjemném prostředí knihovny a zaposlouchalo se do Velikonočního příběhu, jak je popsán ve Starém zákoně (Pesach) i Novém zákoně. Průměrný věk našich posluchačů – předčítačů byl asi 30 let. Nejmladší čtenářce bylo 9 let.
Úvodního slova se ujal pan Lukáš Targosz, který nám Bibli představil jako knihu, která nenechá svého čtenáře nestranným. Buď ho zaujme nebo ho podnítí k tomu, aby se vůči ní vyhranil. Bible je celosvětově nejprodávanější knihou – bestsellerem.
Četlo se z různých překladů Bible. Předčítači dávali přednost moderním překladům – Slovu na cestu, Bibli 21 a Českému studijnímu překladu Bible. Stranou ale nezůstala ani Ekumenická Bible a pro zajímavost jsme se zaposlouchali i do překladu Bible z roku 1613 – Bible kralické.
Součástí akce byla i možnost zakoupení Biblí různých překladů a velikostí. Ke koupi byla i Bible do nepohody (voděodolné vydání NZ) a krásně ilustrované dětské Bible. Knihy k prodeji nám laskavě poskytl Dům knihy – knihkupectví Lejhanec Hradec Králové. Velké poděkování za spolupráci při našem 2. Velikonočním čtení Bible patří Apoštolské církvi ELEMENT.
středa 4. května 2011
Moudrost na dně misky s čočkou
Moudrost nám pomáhá v rozhodování na životních křižovatkách. Přísloví 28,26 říká: Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák, ale kdo žije moudře, unikne zlému. To docela chápeme, ale jak můžeme žít moudře? Kde se moudrost dá sehnat nebo koupit? Proč je tak lehké dělat ve svém životě pošetilosti a dělat hloupá rozhodnutí? Proč je tak těžké se dobře rozhodnout? Když se rozhodujeme, máme tendenci se ptát na to, co je: přijatelné; dovoleno; možné; morální; legální; správné či duchovní. Co by se ale změnilo, kdybychom se ptali: Co je moudré? Jenže, jak poznáme, co je moudré? Mám na vás jeden dotaz na začátek: Kdo z vás se někdy opravdu dobře a vydatně najedl s pocitem, že už snad nikdy nebudete znovu jíst? Dobrá, a jak dlouho vám pak trvalo, než jste se znovu začali ochomýtat okolo ledničky?
No, moc dlouho ne, že? Proč je tomu tak? Protože všichni prožíváme vnitřní napětí chutě. Díky chuti totiž všichni chceme více. Slovo „víc“ je nakonec jediné slovo, které chuť zná. Slovo „víc“ je jediné slovo, které jakákoliv chuť chce. A samozřejmě nemusíme mluvit jen o jídle. Existuje také sex, třeba... Chlapi mají ještě jednu chuť, a to je chuť spát. Chlap je vlastně strašně spokojený člověk, když se nají, má sex a může spát. :-) Těch chutí je samozřejmě víc: Chuť k úspěchu, ochraně, být přijímaný. Všechny chutě ale vytvářejí napětí, protože vždycky chceme více. Pokud jste podnikaví lidé, máte chuť k progresu. Chuť k větší zodpovědnost. Chuť vítězit, kterou mají všichni vedoucí. Chuť být rozpoznán. Chuť aby nám bylo záviděno. Není to snad důvod, proč si chlapi kupují lepší a krásnější auta? Zamysleli jste se někdy nad tím, proč je vzhled auta důležitý, když ho ty sám nejsi schopný ocenit, protože sedíš vevnitř? Než se posuneme dneska dál, řeknu vám tři základní pravdy o chutích:
Za prvé, Bůh chutě stvořil a hřích je zničil. Všechny ty věci jsou vlastně původně dobré, ale hřích je ničí. Za druhé, chutě nejsou nikdy plně a konečně uspokojeny. Nikdy. Někdy už nemůžeme nic víc sníst, ale za tři hodiny jsme u ledničky. Myslíme si, že je něco nebo někdo, kdo nás plně uspokojí v našich chutích, a proto kolikrát děláme hloupá rozhodnutí, abychom tohle plné uspokojení našli, jen abychom byli zklamání, protože chutě nikdy plně nic neuspokojí. Za třetí, tvé chutě vždy šeptají: Teď a nikdy ne později.
Tvá schopnost reagovat na své chutě ovlivní nasměrování tvého života, práce a rodiny. Stačí se podívat na rodiče. Někteří z vašich rodičů uvěřili, že někdo nebo něco je konečně uspokojí a jednou provždy nasytí, a udělali podle toho rozhodnutí. Jiní naši rodiče zvládli nástrahy svých chutí a dokázali je zvládnout, což skončilo dlouhotrvajícím láskyplným vztahem u vás doma. Stačí se podívat na církev. Kolik si myslíte, že lidí ztrácí svou službu kvůli špatné teologii? Jednou za čas někdo ano. Většina lidí, kteří selhali, však selhali proto, že nedokázali ukočírovat své chutě. Jestli tohle nebudeš mít v pořádku, pak na ostatní moudrosti ani moc nezáleží.
V Bibli čteme jeden starodávný příběh, který nám může přijít až nerealistický. Je to text z Genesis 25. kapitoly, popisuje příběh Ezaua a Jákoba a spor o prvorozenství. Slovo "prvorozenství" v dnešní době moc nepoužíváme. Nicméně, ve starověkých kulturách otec daroval svému synu prvorozenství, což byl privilegovaný dar. Měl tři důležité součásti: finanční záležitosti, protože prvorozený syn dostal dvakrát, a v některých případech až třikrát větší dědictví než ostatní děti. Nejstarší byl prostě okamžitě nejbohatší součást rodiny. Další věc byla to, že díky prvorozenství ses stal soudcem s největší autoritou v rodině. Prostě jsi rozhodoval. A za třetí, v kultuře starověkých národů se prvorozenství spojovalo s Božím požehnáním, skoro jako by byl Bůh zavázán ti požehnat, pokud jsi měl prvorozenství. Byl to zkrátka úžasný dar.
Genesis 25:29-30 Jednou, když Jákob uvařil kaši, přišel Ezau z pole celý vyčerpaný. Ezau tehdy Jákobovi řekl: "Dej mi přece hlt toho červeného, tady toho červeného jídla, vždyť jsem vyčerpaný!" Víte, jak fungují rodiny s více bratry? Starší bratr skoro nikdy nepotřebuje mladšího bratra. Víte, o čem mluvím? Mladší vždycky něco chce od staršího bratra. Když však něco od mladšího potřebují, mladší bratr si začne zpívat: Haha, teď mám moc! Teď mě potřebuje, zastavím si na chvíli tenhle moment. Mladší bratr začne přemýšlet nad tím, co je nejdůležitější pro staršího bratra, a začne vyjednávat: Udělám to pro tebe, když ty pro mě uděláš tohle. Nebo mi dáš tamto. Nebo mi dovolíš tohle.
Genesis 25:31 Jákob navrhl: "Prodej mi teď hned své prvorozenství." Kaši za prvorozenství? Děláš si legraci? Kdo by vyměnil vysněnou budoucnost za takovou hloupost, jako je nějaká kaše? Za tak dočasnou věc, jako je kaše? Kdo by vyměnil svůj vliv, službu, rodinu, práci, budoucnost za misku kaše? Kdo by to udělal? Kdo? Ty, pokud by to byla správná miska kaše. Já bych to udělal, pokud by to byla správná kaše. Protože naše chutě nejsou nikdy uspokojeny. Tohle se děje pořád, protože máš a budeš mít možnost vyměnit svou budoucnost za kaši. Genesis 25:32 "Vidíš, že skoro umírám!" odpověděl Ezau. "K čemu je mi prvorozenství?" K čemu? Tak na začátek třeba k dvakrát většímu dědictví, k Božímu požehnání a k tomu, abys byl v téhle rodině soudce s posledním slovem! Je to snad málo? Vždyť ty, Ezaue, přece neumíráš na nedostatek čočky! Proč máš tak přehnanou reakci?
Víte, že se v našem mozku dějí některé procesy v okamžicích, kdy se naše chuť stane větším než náš život? V našem mozku proběhnou dvě chemické reakce. Jedna je důraz na dopad. Tento důraz vezme chuť (hlad, touha po přijetí) a zvětší ji do obřích rozměrů, až ti tvůj vlastní mozek začne lhát. Řekne ti, že to bude lepší, než to vypadá. Na tomhle principu funguje reklama. Další věc, co se stane je zaměření, kdy najednou vidíš něco jasně a ostatní věcí okolo se zamlží a rozostří. Když se tyto věci v našem mozku stanou, uvěříme, že to bude lepší, než to, co máme teď. Vždyť, kdo potřebuje prvorozenství, když můžeš mít misku kaše? Genesis 25:33 "Hned teď mi to tu odpřisáhni!" řekl mu Jákob. Ezau mu to odpřisáhl a prodal své prvorozenství Jákobovi.
Kdybychom jen mohli skočit do tohoto příběhu přesně v tomto okamžiku, abychom si mohli s Ezauem promluvit! Ezaue, podívej, budeš mít syny, kteří budou mít velké rodiny. Stanou se otroky, a národem, a Bůh je slavně vysvobodí. Ezaue, muž, co je dostane z otroctví, se jmenuje Mojžíš, a víš, jak se mu dal Bůh poznat? Jako Bůh Abrahámův, Izákův a Ezaův. Ezaue, chápu, že máš teď hlad, a že právě teď závidíš svému bratru to, co má, ale opravdu chceš vyměnit svou budoucnost? Opravdu chceš, aby se ten příběh stal tak, že se Bůh Mojžíšovi představí jako Bůh Abrahámův, Izákův a Jákobův? Co si myslíš, že by na to Ezau řekl? Hmm, to jsem tedy netušil.
Ale počkej, ten příběh ještě neskončil. Za dva tisíce let od té chvíle udělá Bůh ještě něco většího. Pošle svého Syna, který se narodí z tvé linie, a ten Syn bude mít následovníky, kteří napíšou o něm knihu. Jeden z nich se bude jmenovat Matouš, a jeho kniha bude bestseller v nejrůznějších jazycích země. Tu knihu začne takto: Kniha rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova: Abraham zplodil Izáka, Izák zplodil Ezaua… Hele, bylo by to lepší zemřít, než prodat prvorozenství. Jenže tam nebyl nikdo, kdo by Ezaua varoval. A tak příběh končí takto: Genesis 25:34 Jákob pak dal Ezauovi chléb a čočkovou kaši, ten se najedl a napil a pak vstal a odešel. Tak Ezau pohrdl prvorozenstvím.
Tvou jedinou nadějí pro moudrý život, je naučit se udržovat své chutě pod kontrolou. Tvé chutě říkají víc a teď. Obelhávají tvůj vlastní rozum. Jsou příležitosti, které bys nikdy neměl uchopit. Jsou cesty, na které by ses nikdy neměl vydat. Touhy mohou tvou budoucnost zničit. Co kdyby sis vzal kus papíru, třeba dneska večer, a napsal si tuto větu: Za deset let… Co bys rád uviděl Boha dělat ve tvém životě, rodině, práci, podnikáni, církvi, službě, za deset let od této chvíle? A co kdyby ses rozhodl, že od této chvíle změníš své chutě tak, aby ses dostal tam, kde bys rád viděl svou budoucnost? Protože ty máš právo prodat svou budoucnost za misku čočkovky! Co je tvou miskou čočky? Čemu těžko odoláváš? Kde se snažíš ukecat sám sebe? Když ti lže tvůj mozek, podvědomě hledáš racionální důvody, proč to vlastně potřebuješ. A když ti někdo řekne, ty si říkáš, že jsi v unikátní situaci? Ne, nejsi. Jen stojíš před rozhodnutím moudrosti. Chceš se vzdát všeho pro čočkovou kaši?
Skončím se stejnou větou, se kterou jsme končili příběh o Josefovi. Nemáš představu, co chce Bůh ve tvém životě udělat. Nemáš představu, co Bůh chce udělat skrze tvou rodinu a službu. Snad bys tedy nevyměnil svou budoucnost za čočkovou kaši!
No, moc dlouho ne, že? Proč je tomu tak? Protože všichni prožíváme vnitřní napětí chutě. Díky chuti totiž všichni chceme více. Slovo „víc“ je nakonec jediné slovo, které chuť zná. Slovo „víc“ je jediné slovo, které jakákoliv chuť chce. A samozřejmě nemusíme mluvit jen o jídle. Existuje také sex, třeba... Chlapi mají ještě jednu chuť, a to je chuť spát. Chlap je vlastně strašně spokojený člověk, když se nají, má sex a může spát. :-) Těch chutí je samozřejmě víc: Chuť k úspěchu, ochraně, být přijímaný. Všechny chutě ale vytvářejí napětí, protože vždycky chceme více. Pokud jste podnikaví lidé, máte chuť k progresu. Chuť k větší zodpovědnost. Chuť vítězit, kterou mají všichni vedoucí. Chuť být rozpoznán. Chuť aby nám bylo záviděno. Není to snad důvod, proč si chlapi kupují lepší a krásnější auta? Zamysleli jste se někdy nad tím, proč je vzhled auta důležitý, když ho ty sám nejsi schopný ocenit, protože sedíš vevnitř? Než se posuneme dneska dál, řeknu vám tři základní pravdy o chutích:
Za prvé, Bůh chutě stvořil a hřích je zničil. Všechny ty věci jsou vlastně původně dobré, ale hřích je ničí. Za druhé, chutě nejsou nikdy plně a konečně uspokojeny. Nikdy. Někdy už nemůžeme nic víc sníst, ale za tři hodiny jsme u ledničky. Myslíme si, že je něco nebo někdo, kdo nás plně uspokojí v našich chutích, a proto kolikrát děláme hloupá rozhodnutí, abychom tohle plné uspokojení našli, jen abychom byli zklamání, protože chutě nikdy plně nic neuspokojí. Za třetí, tvé chutě vždy šeptají: Teď a nikdy ne později.
Tvá schopnost reagovat na své chutě ovlivní nasměrování tvého života, práce a rodiny. Stačí se podívat na rodiče. Někteří z vašich rodičů uvěřili, že někdo nebo něco je konečně uspokojí a jednou provždy nasytí, a udělali podle toho rozhodnutí. Jiní naši rodiče zvládli nástrahy svých chutí a dokázali je zvládnout, což skončilo dlouhotrvajícím láskyplným vztahem u vás doma. Stačí se podívat na církev. Kolik si myslíte, že lidí ztrácí svou službu kvůli špatné teologii? Jednou za čas někdo ano. Většina lidí, kteří selhali, však selhali proto, že nedokázali ukočírovat své chutě. Jestli tohle nebudeš mít v pořádku, pak na ostatní moudrosti ani moc nezáleží.
V Bibli čteme jeden starodávný příběh, který nám může přijít až nerealistický. Je to text z Genesis 25. kapitoly, popisuje příběh Ezaua a Jákoba a spor o prvorozenství. Slovo "prvorozenství" v dnešní době moc nepoužíváme. Nicméně, ve starověkých kulturách otec daroval svému synu prvorozenství, což byl privilegovaný dar. Měl tři důležité součásti: finanční záležitosti, protože prvorozený syn dostal dvakrát, a v některých případech až třikrát větší dědictví než ostatní děti. Nejstarší byl prostě okamžitě nejbohatší součást rodiny. Další věc byla to, že díky prvorozenství ses stal soudcem s největší autoritou v rodině. Prostě jsi rozhodoval. A za třetí, v kultuře starověkých národů se prvorozenství spojovalo s Božím požehnáním, skoro jako by byl Bůh zavázán ti požehnat, pokud jsi měl prvorozenství. Byl to zkrátka úžasný dar.
Genesis 25:29-30 Jednou, když Jákob uvařil kaši, přišel Ezau z pole celý vyčerpaný. Ezau tehdy Jákobovi řekl: "Dej mi přece hlt toho červeného, tady toho červeného jídla, vždyť jsem vyčerpaný!" Víte, jak fungují rodiny s více bratry? Starší bratr skoro nikdy nepotřebuje mladšího bratra. Víte, o čem mluvím? Mladší vždycky něco chce od staršího bratra. Když však něco od mladšího potřebují, mladší bratr si začne zpívat: Haha, teď mám moc! Teď mě potřebuje, zastavím si na chvíli tenhle moment. Mladší bratr začne přemýšlet nad tím, co je nejdůležitější pro staršího bratra, a začne vyjednávat: Udělám to pro tebe, když ty pro mě uděláš tohle. Nebo mi dáš tamto. Nebo mi dovolíš tohle.
Genesis 25:31 Jákob navrhl: "Prodej mi teď hned své prvorozenství." Kaši za prvorozenství? Děláš si legraci? Kdo by vyměnil vysněnou budoucnost za takovou hloupost, jako je nějaká kaše? Za tak dočasnou věc, jako je kaše? Kdo by vyměnil svůj vliv, službu, rodinu, práci, budoucnost za misku kaše? Kdo by to udělal? Kdo? Ty, pokud by to byla správná miska kaše. Já bych to udělal, pokud by to byla správná kaše. Protože naše chutě nejsou nikdy uspokojeny. Tohle se děje pořád, protože máš a budeš mít možnost vyměnit svou budoucnost za kaši. Genesis 25:32 "Vidíš, že skoro umírám!" odpověděl Ezau. "K čemu je mi prvorozenství?" K čemu? Tak na začátek třeba k dvakrát většímu dědictví, k Božímu požehnání a k tomu, abys byl v téhle rodině soudce s posledním slovem! Je to snad málo? Vždyť ty, Ezaue, přece neumíráš na nedostatek čočky! Proč máš tak přehnanou reakci?
Víte, že se v našem mozku dějí některé procesy v okamžicích, kdy se naše chuť stane větším než náš život? V našem mozku proběhnou dvě chemické reakce. Jedna je důraz na dopad. Tento důraz vezme chuť (hlad, touha po přijetí) a zvětší ji do obřích rozměrů, až ti tvůj vlastní mozek začne lhát. Řekne ti, že to bude lepší, než to vypadá. Na tomhle principu funguje reklama. Další věc, co se stane je zaměření, kdy najednou vidíš něco jasně a ostatní věcí okolo se zamlží a rozostří. Když se tyto věci v našem mozku stanou, uvěříme, že to bude lepší, než to, co máme teď. Vždyť, kdo potřebuje prvorozenství, když můžeš mít misku kaše? Genesis 25:33 "Hned teď mi to tu odpřisáhni!" řekl mu Jákob. Ezau mu to odpřisáhl a prodal své prvorozenství Jákobovi.
Kdybychom jen mohli skočit do tohoto příběhu přesně v tomto okamžiku, abychom si mohli s Ezauem promluvit! Ezaue, podívej, budeš mít syny, kteří budou mít velké rodiny. Stanou se otroky, a národem, a Bůh je slavně vysvobodí. Ezaue, muž, co je dostane z otroctví, se jmenuje Mojžíš, a víš, jak se mu dal Bůh poznat? Jako Bůh Abrahámův, Izákův a Ezaův. Ezaue, chápu, že máš teď hlad, a že právě teď závidíš svému bratru to, co má, ale opravdu chceš vyměnit svou budoucnost? Opravdu chceš, aby se ten příběh stal tak, že se Bůh Mojžíšovi představí jako Bůh Abrahámův, Izákův a Jákobův? Co si myslíš, že by na to Ezau řekl? Hmm, to jsem tedy netušil.
Ale počkej, ten příběh ještě neskončil. Za dva tisíce let od té chvíle udělá Bůh ještě něco většího. Pošle svého Syna, který se narodí z tvé linie, a ten Syn bude mít následovníky, kteří napíšou o něm knihu. Jeden z nich se bude jmenovat Matouš, a jeho kniha bude bestseller v nejrůznějších jazycích země. Tu knihu začne takto: Kniha rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova: Abraham zplodil Izáka, Izák zplodil Ezaua… Hele, bylo by to lepší zemřít, než prodat prvorozenství. Jenže tam nebyl nikdo, kdo by Ezaua varoval. A tak příběh končí takto: Genesis 25:34 Jákob pak dal Ezauovi chléb a čočkovou kaši, ten se najedl a napil a pak vstal a odešel. Tak Ezau pohrdl prvorozenstvím.
Tvou jedinou nadějí pro moudrý život, je naučit se udržovat své chutě pod kontrolou. Tvé chutě říkají víc a teď. Obelhávají tvůj vlastní rozum. Jsou příležitosti, které bys nikdy neměl uchopit. Jsou cesty, na které by ses nikdy neměl vydat. Touhy mohou tvou budoucnost zničit. Co kdyby sis vzal kus papíru, třeba dneska večer, a napsal si tuto větu: Za deset let… Co bys rád uviděl Boha dělat ve tvém životě, rodině, práci, podnikáni, církvi, službě, za deset let od této chvíle? A co kdyby ses rozhodl, že od této chvíle změníš své chutě tak, aby ses dostal tam, kde bys rád viděl svou budoucnost? Protože ty máš právo prodat svou budoucnost za misku čočkovky! Co je tvou miskou čočky? Čemu těžko odoláváš? Kde se snažíš ukecat sám sebe? Když ti lže tvůj mozek, podvědomě hledáš racionální důvody, proč to vlastně potřebuješ. A když ti někdo řekne, ty si říkáš, že jsi v unikátní situaci? Ne, nejsi. Jen stojíš před rozhodnutím moudrosti. Chceš se vzdát všeho pro čočkovou kaši?
Skončím se stejnou větou, se kterou jsme končili příběh o Josefovi. Nemáš představu, co chce Bůh ve tvém životě udělat. Nemáš představu, co Bůh chce udělat skrze tvou rodinu a službu. Snad bys tedy nevyměnil svou budoucnost za čočkovou kaši!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)