Jak jsme si řekli v pátek 20.5., téma stvoření je jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry. Konflikt je prezentovaný jako mezi vědou a vírou, a je mnohými podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v sedmi 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená?
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Všechny čtyři názory vhodné pro křesťany jsme v minulých dnech probrali a snažili se je obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů. Čemu ale věříme u nás v Elementu?
V celé diskusi o stvoření budeme pravděpodobně nacházet různé argumenty a mnoho lidí se postaví na různé strany. Pro nás jako celek jsou ovšem důležité tři body:
• Bůh je Stvořitel. To znamená, že odmítáme evolucí náhodou, a vyznáváme, že Bůh je iniciátorem, hybnou silou i umělcem, který svět vytvořil podle svých představ.
• Člověk je stvořen k Božímu obrazu. Není to vyvinutá opice, ale Bohem vdechnutý život dal vzniknout jeho vnitřnímu člověku, duchu, nebo srdci, což způsobuje, že je nositelem Božího obrazu.
• Na mechanice stvoření a délce stvoření tolik nezáleží, důležité v našem postoji je, kdo je Stvořitel, a kdo je člověk, důležitý je také záměr, proč Bůh stvořil člověka, a jaký úkol mu svěřil. (viz předchozí dva body). Proto si umíme představit, že se mezi námi najdou zastánci kteréhokoliv z těchto čtyřech pohledů na stvoření člověka.
Doufám, že jsem vám touhle sérii ukázal, že neexistují jen dva základní protikladné názory, a že můžete být křesťanem a nemít ve všem jasno :-) Bible je totiž úžasná kniha, která nám nechává některé záležitosti k doživotnímu zkoumání. A tak vám přeji, abyste ji četli s otevřenou myslí a otevřeným srdcem.
PS. Na závěr chci připsat kredit knize Gregory Boyda "Across the Spectrum" (Baker Academics 2002), která je skvělým zdrojem přehledů teologických názorů. Kéž by ji někdo jednou vydal v češtině.
pátek 27. května 2011
čtvrtek 26. května 2011
TÉMA NADŘAZENÉ CHRONOLOGII (TEORIE LITERÁRNÍHO RÁMCE)
Jak jsme si řekli v pátek 20.5., téma stvoření je jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry. Konflikt je prezentovaný jako mezi vědou a vírou, a je mnohými podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v sedmi 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená?
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes pokračujeme se čtvrtou teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
TÉMA NADŘAZENÉ CHRONOLOGII (TEORIE LITERÁRNÍHO RÁMCE)
Tento pohled zásadně odporuje všem třem předchozím, protože zdůrazňuje tematické zaměření Genesis nad jeho doslovnou chronologií. Podle tohoto pohledu nebyla chronologie nikdy zásadním důvodem napsání příběhu o Stvoření.
Biblické argumenty
• První verš slouží jako úvod do příběhu. Druhý verš popisuje tři základní problémy: temnotu, hlubinu, pustou a prázdnou zemi.
• V druhé části Bůh řeší tyto problémy stvořením světla (a tím vyřešením temnoty – Gen 1:3-5) v den první, stvořením nebe a jeho oddělením od vod v den druhý (a tím vyřešení hlubiny - Gen 1:6-8), a v den třetí stvořením souše a vegetace (a tím vyřešením pusté a prázdné země – Gen 1:9-13).
• Ve třetí části pak Bůh zaplňuje stvoření: nejprve světla na oblohu (Gen 1:14-19) v den čtvrtý, pak pátý den ryby a ptáky, aby zaplnili vody a nebe stvořené v druhý den (Gen 1:20-23), a v den šestý stvoří zvířata a lidi, aby zaplnili zemi stvořenou v den třetí (Gen 1:24-31).
• Ve čtvrté části pak Bůh od stvoření odpočal (Gen 2:1-4). Genesis je tak logicky uspořádaný popis, jak Bůh vyřešil problémy s přivedením pořádku v chaosu.
Podpůrné argumenty
• Starodávné pozadí blízkého východu. V literatuře této oblasti je až nápadně často popisován vznik světa v termínech 6+1
• Teologie Genesis. První kapitola Genesis je teologické vyznání o Stvořiteli, ne vědecký a chronologický popis aktu stvoření. Navíc, oproti jiným textům, zdůrazňuje singulární roli Stvořitele oproti představám mnoha bohů, kteří tvořili svět. Kromě toho, tento Bůh hovoří: Budiž…, je tedy opravdovou autoritou.
• Slabost alternativních modelů. Jak přežily rostliny bez slunce?
• Vědecké důkazy jsou zcela kompatibilní s tímto pohledem na Bibli.
Námitky:
• Je to liberální teologie, která tvrdí, že můžeme dávat pouze symbolické významy událostem, které si nikdy nestaly. Toto ovšem není postoj literárního rámce, který naprosto uznává autentičnost stvoření jako takového.
• Popírá to význam sabatu. Bůh ale odpočinul, ale až poté, co jeho práce byla ukončena.
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes pokračujeme se čtvrtou teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
TÉMA NADŘAZENÉ CHRONOLOGII (TEORIE LITERÁRNÍHO RÁMCE)
Tento pohled zásadně odporuje všem třem předchozím, protože zdůrazňuje tematické zaměření Genesis nad jeho doslovnou chronologií. Podle tohoto pohledu nebyla chronologie nikdy zásadním důvodem napsání příběhu o Stvoření.
Biblické argumenty
• První verš slouží jako úvod do příběhu. Druhý verš popisuje tři základní problémy: temnotu, hlubinu, pustou a prázdnou zemi.
• V druhé části Bůh řeší tyto problémy stvořením světla (a tím vyřešením temnoty – Gen 1:3-5) v den první, stvořením nebe a jeho oddělením od vod v den druhý (a tím vyřešení hlubiny - Gen 1:6-8), a v den třetí stvořením souše a vegetace (a tím vyřešením pusté a prázdné země – Gen 1:9-13).
• Ve třetí části pak Bůh zaplňuje stvoření: nejprve světla na oblohu (Gen 1:14-19) v den čtvrtý, pak pátý den ryby a ptáky, aby zaplnili vody a nebe stvořené v druhý den (Gen 1:20-23), a v den šestý stvoří zvířata a lidi, aby zaplnili zemi stvořenou v den třetí (Gen 1:24-31).
• Ve čtvrté části pak Bůh od stvoření odpočal (Gen 2:1-4). Genesis je tak logicky uspořádaný popis, jak Bůh vyřešil problémy s přivedením pořádku v chaosu.
Podpůrné argumenty
• Starodávné pozadí blízkého východu. V literatuře této oblasti je až nápadně často popisován vznik světa v termínech 6+1
• Teologie Genesis. První kapitola Genesis je teologické vyznání o Stvořiteli, ne vědecký a chronologický popis aktu stvoření. Navíc, oproti jiným textům, zdůrazňuje singulární roli Stvořitele oproti představám mnoha bohů, kteří tvořili svět. Kromě toho, tento Bůh hovoří: Budiž…, je tedy opravdovou autoritou.
• Slabost alternativních modelů. Jak přežily rostliny bez slunce?
• Vědecké důkazy jsou zcela kompatibilní s tímto pohledem na Bibli.
Námitky:
• Je to liberální teologie, která tvrdí, že můžeme dávat pouze symbolické významy událostem, které si nikdy nestaly. Toto ovšem není postoj literárního rámce, který naprosto uznává autentičnost stvoření jako takového.
• Popírá to význam sabatu. Bůh ale odpočinul, ale až poté, co jeho práce byla ukončena.
středa 25. května 2011
OBNOVA ZNIČENÉHO STVOŘENÍ (TEORIE MEZERY)
Jak jsme si řekli v pátek 20.5., téma stvoření je jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry. Konflikt je prezentovaný jako mezi vědou a vírou, a je mnohými podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v sedmi 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená?
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes pokračujeme s třetí teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
OBNOVA ZNIČENÉHO STVOŘENÍ (TEORIE MEZERY)
Podle toho pohledu jsou obě předchozí teorie neúplné, protože vidí mezi verši Gen 1:1 a Gen 1:2 mezeru zničeného stvoření. Podle zastánců popisuje Genesis příběh Boží obnovy stvoření. Tato teorie v jádru říká, že Bůh stvořil svět s anděly a zvířaty, ale pádem satana byl tento svět nenávratně zničen (odtud tedy máme fosílie), a na jeho půdorysu pak Bůh stvořil nový svět, který popisuje Genesis 1:2 a dále.
Biblické argumenty
• Popis Gen 1:2 je pejorativní. Slova prázdná (tohu) a pustá (bohu) vždy implikují něco, co má být souzeno (Iz 34:11, Jer 4:23). Izajáš 45:18 přímo říká, že Bůh nic pustého a chaotického netvoří. Slovo „byla“ v Gen 1:2 může také znamenat „stalo se“.
• Termín „nad vodami“ je rovněž negativní termín. V literatuře Mezopotámie jsou hlubiny označením něčeho, co se vzpírá Bohu. Termín, že se Duch vznášel nad hlubinou, je tedy v chápání starověkých lidí označení, že Bůh měl zlé duchy pod kontrolou.
• Genesis 1 a 2 nejsou jediné pasáže o stvoření v Bibli a mnoho z nich se týká boje s nepřátelskými silami (Ž 74:12-17, 89:8-18, 104:1-9). Je to v souhlase s tím, jak blízkovýchodní lidé vnímali stvoření světa, jen s tím rozdílem, že vítězství připisují Jahvemu. Jak tyto bojovné pasáže jinak zapadají do Genesis? Kde a kdy přesně padl satan, a jak jeho příběh zapadá do příběhu stvoření (Juda 6, Zjevení 12)? V Genesis 3 je satan již padlý, ale v Gen 1-2 se o něm nic nepíše. Protože je konflikt před stvořením světa obecně známý pojem blízkovýchodním lidem, ke kterým byla Bible psána, autor Genesis začíná tam, kde příběh obnovy navazuje.
• Je zajímavé, že kromě stvoření zvířat a lidí (Gen 1:21, 26-27) nepoužívá Bible slovo „stvořil“ (bara), ale „učinil“ (asah), což implikuje, že činil z již existujícího materiálu, zároveň celé stvoření je z ničeho.
• Bez chápání bitvy je těžké pochopit, proč Bůh ustanovuje člověka, aby měl vládu (kabaš implikuje odpor, přemáhání a zajetí nepřátelských sil), jako by se měli lidé setkat s odporem. Kromě toho se měli starat a chránit (šamar) jeho Zahradu (Gen 2:15), což byla stejná role jako u anděla v Gen 3:24. Proti čemu měli lidé zahradu chránit, když vše bylo dobré? Pokud bereme v úvahu pád satana, pak úkolem lidí bylo chránit Boží stvoření před destrukcí, která postihla originální stvoření.
Podpůrné argumenty
• Flexibilita teorie obnovy. V této teorii můžete věřit jak staré zemi, tak nové zemi, stáří je flexibilní.
• Problém utrpení před člověkem. Tato teorie vysvětluje a řeší důkazy utrpení zvířat před samotným příchodem člověka. Můžete totiž věřit, že zvířata v tomto stvoření skutečně byla vegetariány, aniž by to popíralo fosilní nálezy zvířat, která se vzájemně požírala, ale vymřela před stvořením tohoto světa. Pád satana způsobil, že se zvířata „zvlčila“, ale Bůh obnovil zemi a ustanovil nad ní člověka, aby ji udržoval před démonickým vlivem.
Námitky:
• Není to tradiční pohled. Pokud se díváme na Bibli, jako na svou autoritu, pak by nás nemělo mást to, že něco není obvyklý pohled na teologii. V historii neměla žádná teorie většinu. Například jedno z nejpopulárnějších vysvětlení v průběhu historie církve bylo chápání Genesis jako alegorie, což dnes všichni evangelikálové odmítají.
• Tento pohled se točí v kruhu, protože není jediná jasná pasáž Bible, která ho učí. Naopak, musíme vzít v úvahu všechny popisy stvoření a hledat, jak zapadají tyto pohledy do sebe. Který pohled je dokáže nejlépe sladit?
• Zbytečně rozdělujeme slovo „stvořit“ a „učinit“. Jenomže, proč Genesis používá oba termíny, a slovo stvořit používá jen u zvířat a lidí? Vytváří tím kontrast.
• Není to kompatibilní s „dobrotou“ stvoření. Když se na to podíváme ale jinak, každá část stvoření popisuje obnovu stvoření, o níž Bůh prohlásil, že je dobrá.
• Není to kompatibilní s fosilními nálezy, pokud byla země pustá, tedy vše bylo ztraceno. To ovšem není pravda. Všichni geologové souhlasí, že země v minulosti prošla katastrofou nebo katastrofami. Žádné katastrofy ovšem nezničily všechny důkazy. Proč by tedy katastrofa pádu satana měla být jiná?
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes pokračujeme s třetí teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
OBNOVA ZNIČENÉHO STVOŘENÍ (TEORIE MEZERY)
Podle toho pohledu jsou obě předchozí teorie neúplné, protože vidí mezi verši Gen 1:1 a Gen 1:2 mezeru zničeného stvoření. Podle zastánců popisuje Genesis příběh Boží obnovy stvoření. Tato teorie v jádru říká, že Bůh stvořil svět s anděly a zvířaty, ale pádem satana byl tento svět nenávratně zničen (odtud tedy máme fosílie), a na jeho půdorysu pak Bůh stvořil nový svět, který popisuje Genesis 1:2 a dále.
Biblické argumenty
• Popis Gen 1:2 je pejorativní. Slova prázdná (tohu) a pustá (bohu) vždy implikují něco, co má být souzeno (Iz 34:11, Jer 4:23). Izajáš 45:18 přímo říká, že Bůh nic pustého a chaotického netvoří. Slovo „byla“ v Gen 1:2 může také znamenat „stalo se“.
• Termín „nad vodami“ je rovněž negativní termín. V literatuře Mezopotámie jsou hlubiny označením něčeho, co se vzpírá Bohu. Termín, že se Duch vznášel nad hlubinou, je tedy v chápání starověkých lidí označení, že Bůh měl zlé duchy pod kontrolou.
• Genesis 1 a 2 nejsou jediné pasáže o stvoření v Bibli a mnoho z nich se týká boje s nepřátelskými silami (Ž 74:12-17, 89:8-18, 104:1-9). Je to v souhlase s tím, jak blízkovýchodní lidé vnímali stvoření světa, jen s tím rozdílem, že vítězství připisují Jahvemu. Jak tyto bojovné pasáže jinak zapadají do Genesis? Kde a kdy přesně padl satan, a jak jeho příběh zapadá do příběhu stvoření (Juda 6, Zjevení 12)? V Genesis 3 je satan již padlý, ale v Gen 1-2 se o něm nic nepíše. Protože je konflikt před stvořením světa obecně známý pojem blízkovýchodním lidem, ke kterým byla Bible psána, autor Genesis začíná tam, kde příběh obnovy navazuje.
• Je zajímavé, že kromě stvoření zvířat a lidí (Gen 1:21, 26-27) nepoužívá Bible slovo „stvořil“ (bara), ale „učinil“ (asah), což implikuje, že činil z již existujícího materiálu, zároveň celé stvoření je z ničeho.
• Bez chápání bitvy je těžké pochopit, proč Bůh ustanovuje člověka, aby měl vládu (kabaš implikuje odpor, přemáhání a zajetí nepřátelských sil), jako by se měli lidé setkat s odporem. Kromě toho se měli starat a chránit (šamar) jeho Zahradu (Gen 2:15), což byla stejná role jako u anděla v Gen 3:24. Proti čemu měli lidé zahradu chránit, když vše bylo dobré? Pokud bereme v úvahu pád satana, pak úkolem lidí bylo chránit Boží stvoření před destrukcí, která postihla originální stvoření.
Podpůrné argumenty
• Flexibilita teorie obnovy. V této teorii můžete věřit jak staré zemi, tak nové zemi, stáří je flexibilní.
• Problém utrpení před člověkem. Tato teorie vysvětluje a řeší důkazy utrpení zvířat před samotným příchodem člověka. Můžete totiž věřit, že zvířata v tomto stvoření skutečně byla vegetariány, aniž by to popíralo fosilní nálezy zvířat, která se vzájemně požírala, ale vymřela před stvořením tohoto světa. Pád satana způsobil, že se zvířata „zvlčila“, ale Bůh obnovil zemi a ustanovil nad ní člověka, aby ji udržoval před démonickým vlivem.
Námitky:
• Není to tradiční pohled. Pokud se díváme na Bibli, jako na svou autoritu, pak by nás nemělo mást to, že něco není obvyklý pohled na teologii. V historii neměla žádná teorie většinu. Například jedno z nejpopulárnějších vysvětlení v průběhu historie církve bylo chápání Genesis jako alegorie, což dnes všichni evangelikálové odmítají.
• Tento pohled se točí v kruhu, protože není jediná jasná pasáž Bible, která ho učí. Naopak, musíme vzít v úvahu všechny popisy stvoření a hledat, jak zapadají tyto pohledy do sebe. Který pohled je dokáže nejlépe sladit?
• Zbytečně rozdělujeme slovo „stvořit“ a „učinit“. Jenomže, proč Genesis používá oba termíny, a slovo stvořit používá jen u zvířat a lidí? Vytváří tím kontrast.
• Není to kompatibilní s „dobrotou“ stvoření. Když se na to podíváme ale jinak, každá část stvoření popisuje obnovu stvoření, o níž Bůh prohlásil, že je dobrá.
• Není to kompatibilní s fosilními nálezy, pokud byla země pustá, tedy vše bylo ztraceno. To ovšem není pravda. Všichni geologové souhlasí, že země v minulosti prošla katastrofou nebo katastrofami. Žádné katastrofy ovšem nezničily všechny důkazy. Proč by tedy katastrofa pádu satana měla být jiná?
úterý 24. května 2011
SVĚT STVOŘENÝ VELMI DÁVNO (TEORIE STARÉ ZEMĚ)
Jak jsme si řekli v pátek 20.5., téma stvoření je jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry. Konflikt je prezentovaný jako mezi vědou a vírou, a je mnohými podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v sedmi 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená?
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes pokračujeme s druhou teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
SVĚT STVOŘENÝ VELMI DÁVNO (TEORIE STARÉ ZEMĚ)
Někteří křesťané ovšem zdůrazňují, že slovo den může znamenat také období, a víra, že Genesis hovoří o obdobích stvoření. Což znamená, že je země velmi starým kusem umění, což je pohled souhlasící jak s Biblí, tak s vědou.
Biblické argumenty
• Slovo yom sice znamená 24 hodinový den, ale zároveň je v Bibli používané také pro období, jak vidíme zejména v Genesis 2:4. Další příklady: Př 25:13, Iz 4:2, Zach 14:1
• Vysvětlovat den v Genesis jako 24 hodinový den, nevysvětluje těžkosti typu: slunce bylo stvořeno až 4. den, takže ráno a večer nemohly být vyjádření tak, jak je známe my. Navíc, šestý den měl Adam pojmenovat všechna živá stvoření (Gen 2:19). Kdyby mu na jedno zvíře zbývalo 5 minut (aby pochopil, o jaké zvíře jde), pojmenoval by za den 288 zvířat, aniž by dělal něco jiného. Jenže my máme jen savců 12,000 druhů, což by jen v tomto případě zabralo 40 dní.
• Na několika místech Bible je napsáno, že u Boha není den totéž jako u nás (Ž 90:4, 2 Pt 3:8, Žd 4:4-5+9-11).
• Na mnoha místech je napsáno, že je země velmi stará, má například věčné hory (Ab 3:6), trvalé základy (Mich 6:2), moudrost je dávno před zemí (Př 8:22-23).
Podpůrné argumenty
• Boží důvěryhodnost (Num 23:19, Jan 14:6). Pokud argumentujeme, že Bůh stvořil svět starý, pak bychom klidně mohli říct, že nás stvořil před pěti minutami s dodanou pamětí.
• Důvěryhodnost církve. Církev ztratila hodně kreditu díky trvání na vědě 16. století. Jak řekl Galileo, musíme si dát pozor, abychom nevysvětlovali Bibli v konfliktu s vědou, protože stvoření je také Božím slovem.
• Vědecké důkazy. I když věda neustanovuje teologii, není důvod se vůči ní vymezovat apriori. Většina astronomů dnes věří ve velký třesk před 15 miliardami let, a geologové nacházejí vrstvy staré čtyři pět miliard let. Dokonce i ti, kteří přijímají mikroevoluci, a odmítají makroevoluci, přiznávají, že se fosilní změny musely odehrávat v delším období než během deseti tisíc let. Teorie staré země může tuto informaci přijmout, aniž by dělala kompromis s Biblí.
Námitky:
• Genesis 1 používá spočítané dny. Je pravda, že jinde v Bibli je v takovém případě označení normálního dne, ale není to pravidlem v hebrejštině. Nemělo by nás to ovšem překvapit, protože my používáme označení den z hlediska člověka, nicméně, ten nebyl stvořen dříve než šestý den.
• Použití slov večer a ráno implikuje 24 hodinový den. Jenže právě proto, že slunce není stvořeno do dne číslo čtyři, nemůžeme toto označení brát doslovně. Označuje to spíše epochy (jiný význam slova yom), ve smyslu „rozbřesk lidstva“ a „úsvit nové éry“.
• Pro epochu máme slovo olam. V SZ je ovšem precedent použití slova yom pro epochu (Ozeáš 6:2), slovo olam je v případě použití v biblických dobách pro epochu nejisté.
• Smrt přišla s Adamem (Ř 5:12). Geologické důkazy dosvědčují smrt zvířat před smrtí lidí. Tohle bychom měli odmítnout jen v případě, že by to po nás Bible chtěla, což není náš případ. V Ř 5 mluví Pavel o lidech, ne všem tvorstvu, navíc možná pouze mluví o duchovní smrti, která postihla Adama (Gen 2:17). Zastánci mladé země mají těžký čas vysvětlit vegetariánství Tyranosaura Rexe.
• Délka sabatu souhlasí s délkou Božího sabatu. Na to se dá říct, že u Sabatu není důležitá jeho délka, ale samotná myšlenka. Vždyť dokonce Izraelci měli uzákoněné výjimky, jako celoroční sabat jednou za sedm let (Ex 23:10-11).
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes pokračujeme s druhou teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
SVĚT STVOŘENÝ VELMI DÁVNO (TEORIE STARÉ ZEMĚ)
Někteří křesťané ovšem zdůrazňují, že slovo den může znamenat také období, a víra, že Genesis hovoří o obdobích stvoření. Což znamená, že je země velmi starým kusem umění, což je pohled souhlasící jak s Biblí, tak s vědou.
Biblické argumenty
• Slovo yom sice znamená 24 hodinový den, ale zároveň je v Bibli používané také pro období, jak vidíme zejména v Genesis 2:4. Další příklady: Př 25:13, Iz 4:2, Zach 14:1
• Vysvětlovat den v Genesis jako 24 hodinový den, nevysvětluje těžkosti typu: slunce bylo stvořeno až 4. den, takže ráno a večer nemohly být vyjádření tak, jak je známe my. Navíc, šestý den měl Adam pojmenovat všechna živá stvoření (Gen 2:19). Kdyby mu na jedno zvíře zbývalo 5 minut (aby pochopil, o jaké zvíře jde), pojmenoval by za den 288 zvířat, aniž by dělal něco jiného. Jenže my máme jen savců 12,000 druhů, což by jen v tomto případě zabralo 40 dní.
• Na několika místech Bible je napsáno, že u Boha není den totéž jako u nás (Ž 90:4, 2 Pt 3:8, Žd 4:4-5+9-11).
• Na mnoha místech je napsáno, že je země velmi stará, má například věčné hory (Ab 3:6), trvalé základy (Mich 6:2), moudrost je dávno před zemí (Př 8:22-23).
Podpůrné argumenty
• Boží důvěryhodnost (Num 23:19, Jan 14:6). Pokud argumentujeme, že Bůh stvořil svět starý, pak bychom klidně mohli říct, že nás stvořil před pěti minutami s dodanou pamětí.
• Důvěryhodnost církve. Církev ztratila hodně kreditu díky trvání na vědě 16. století. Jak řekl Galileo, musíme si dát pozor, abychom nevysvětlovali Bibli v konfliktu s vědou, protože stvoření je také Božím slovem.
• Vědecké důkazy. I když věda neustanovuje teologii, není důvod se vůči ní vymezovat apriori. Většina astronomů dnes věří ve velký třesk před 15 miliardami let, a geologové nacházejí vrstvy staré čtyři pět miliard let. Dokonce i ti, kteří přijímají mikroevoluci, a odmítají makroevoluci, přiznávají, že se fosilní změny musely odehrávat v delším období než během deseti tisíc let. Teorie staré země může tuto informaci přijmout, aniž by dělala kompromis s Biblí.
Námitky:
• Genesis 1 používá spočítané dny. Je pravda, že jinde v Bibli je v takovém případě označení normálního dne, ale není to pravidlem v hebrejštině. Nemělo by nás to ovšem překvapit, protože my používáme označení den z hlediska člověka, nicméně, ten nebyl stvořen dříve než šestý den.
• Použití slov večer a ráno implikuje 24 hodinový den. Jenže právě proto, že slunce není stvořeno do dne číslo čtyři, nemůžeme toto označení brát doslovně. Označuje to spíše epochy (jiný význam slova yom), ve smyslu „rozbřesk lidstva“ a „úsvit nové éry“.
• Pro epochu máme slovo olam. V SZ je ovšem precedent použití slova yom pro epochu (Ozeáš 6:2), slovo olam je v případě použití v biblických dobách pro epochu nejisté.
• Smrt přišla s Adamem (Ř 5:12). Geologické důkazy dosvědčují smrt zvířat před smrtí lidí. Tohle bychom měli odmítnout jen v případě, že by to po nás Bible chtěla, což není náš případ. V Ř 5 mluví Pavel o lidech, ne všem tvorstvu, navíc možná pouze mluví o duchovní smrti, která postihla Adama (Gen 2:17). Zastánci mladé země mají těžký čas vysvětlit vegetariánství Tyranosaura Rexe.
• Délka sabatu souhlasí s délkou Božího sabatu. Na to se dá říct, že u Sabatu není důležitá jeho délka, ale samotná myšlenka. Vždyť dokonce Izraelci měli uzákoněné výjimky, jako celoroční sabat jednou za sedm let (Ex 23:10-11).
pondělí 23. května 2011
SVĚT STVOŘENÝ NEDÁVNO (TEORIE MLADÉ ZEMĚ)
Jak jsme si řekli v pátek 20.5., téma stvoření je jedním z největších oříšků pro nevěřící lidi ohledně jejich víry. Konflikt je prezentovaný jako mezi vědou a vírou, a je mnohými podáván jako nesmiřitelný souboj mezi evolucí prostou náhodou a stvořením v sedmi 24 hodinových dnech před zhruba 6000 lety. Dá se ale věřit ještě něčemu jinému? Třeba, že Země skutečně stará je a prošla nějakým vývojem, ale přitom je zázračně stvořená?
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes začínáme s první teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
SVĚT STVOŘENÝ NEDÁVNO (TEORIE MLADÉ ZEMĚ)
Evoluční pohled je sice braný za fakt, ale je to teorie jako každá jiná. Bible popisuje, že Bůh stvořil svět v šesti dnech (Gen 1:1-31). Slovo den obvykle znamená doslovný dvacet čtyřhodinový den.
Biblické argumenty
• Hebrejské slovo yom (den) v Genesis 1 je vždy používáno pro 24-hodinový den. A tam, kde ne (Gen 2:4, Ž 90:4), mluví o analogii. Den je prostě synonymem pro denní světlo.
• Kdykoliv je slovo yom použito s číslem, jedná se vždy o normální den (Gen 8:14, Num 29:1).
• Samotný fakt, že autor používá slovo „večer“ a „ráno“ implikuje normální den. Všude jinde tomu tak v Písmu je (1 Sam 17:16, 1 Par 16:40, 2 Par 2:4, Ž 55:17).
• Genesis 1:14 popisuje den a roky, a je tak přirozené a logické, že použití stejného slova o pár veršů dříve je použito ve stejném, doslovném, významu.
• Nejsilnějším argumentem pak je, že Bůh ustanovil sabat podle vzoru stvoření: 6 dní tvořil, sedmý odpočíval (Ex 20:8-11, 31:12-17).
Podpůrné argumenty
• Zjevení je v protikladu s vědou. Například samotná víra, že Bůh stvořil svět z ničeho, nebo zázraky.
• Zázraky jsou okamžité a náhlé události, kdy se Bůh vlomil do světa, ne dlouhé období.
• Smrt přišla na svět skrze Adama. Původní stvoření bylo kompletně vegetariánské. Smrt přišla jako následek hříchu.
• Vědecké předpoklady. Různá měření času jsou nespolehlivá, točí se v kruhu a vyžadují předem splněné podmínky. Vědci ze své přirozenosti své odborné ješitnosti budou vždy odmítat extrémně odlišný názor.
Námitky:
• Slunce bylo stvořeno až čtvrtý den. To je pravda, ale již první den bylo stvořeno světlo, ať už byl jeho zdroj jakýkoliv.
• Žd 4:1-11 implikuje, že sedmý den stále trvá. Text ale neříká, že sedmý „den“ trvá, ale že Boží odpočinek trvá. Navíc smyslem pasáže je popis rebelie Izraele. Kromě toho, Ježíš říká, že jeho Otec stále pracuje (J 5:17).
• Příliš mnoho aktivity se stalo šestý den, jako třeba pojmenování všech zvířat. Na to se dá říct, že Adam měl v této chvíli mysl, která ještě neselhala, a byla tudíž kvalitnější. Navíc možná pojmenovat jen třídy a skupiny zvířat.
• Klame Bůh tím, že stvořil svět, který vypadá starší? Na to se dá říct, že vědci při hodnocení času dopředu předpokládají, že je země stará, a proto taky tak vypadá. Navíc, cokoliv Bůh stvoří z ničeho, vypadá staře při stvoření, a Bůh mohl vesmír vymyslet už ve formě, jaké je dnes.
Jak jsme si řekli, křesťané odmítají evolucí prostou náhodou (tedy bez příčiny), protože ta nedává žádný důvod k existenci duchovního světa, a odmítají tedy materialismus a naturalismus, který popírá stvořitele; panteismus, který popírá oddělení Boha a světa; panenteismus, který tvrdí, že svět i Bůh jsou oba věční; a polyteismus, který popírá existenci jednoho Stvořitele. Nicméně se liší ve víře, jak chápat Genesis 1, a jak se postavit k moderním důkazům vědy. Mezi nejvlivnější křesťanské teorie patří teorie mladé země, která tvrdí, že svět byl stvořen během šesti dvacet čtyř hodinových dní před několika tisíci lety. Další je teorie staré země, která dává důraz na to, že slovo „den“ v Genesis se dá chápat i jako období nebo epocha, díky čemuž věří, že země je skutečně stará několik miliard let. Třetí pohled křesťanů je teorie mezery, která vyznává velkou mezeru událostí mezi prvním a druhým veršem knihy Genesis. Díky této mezeře času je ohledně délky trvání země konzistentní jak s teorií mladé, tak i staré země. Čtvrtý pohled je teorie literárního rámce, která zdůrazňuje poselství Genesis, ne její chronologický popis událostí.
Dnes začínáme s první teorií, a budeme se ji snažit obhájit jak pomocí Bible (která je pro křesťany základním dokumentem), tak pomocí dalších podpůrných argumentů.
SVĚT STVOŘENÝ NEDÁVNO (TEORIE MLADÉ ZEMĚ)
Evoluční pohled je sice braný za fakt, ale je to teorie jako každá jiná. Bible popisuje, že Bůh stvořil svět v šesti dnech (Gen 1:1-31). Slovo den obvykle znamená doslovný dvacet čtyřhodinový den.
Biblické argumenty
• Hebrejské slovo yom (den) v Genesis 1 je vždy používáno pro 24-hodinový den. A tam, kde ne (Gen 2:4, Ž 90:4), mluví o analogii. Den je prostě synonymem pro denní světlo.
• Kdykoliv je slovo yom použito s číslem, jedná se vždy o normální den (Gen 8:14, Num 29:1).
• Samotný fakt, že autor používá slovo „večer“ a „ráno“ implikuje normální den. Všude jinde tomu tak v Písmu je (1 Sam 17:16, 1 Par 16:40, 2 Par 2:4, Ž 55:17).
• Genesis 1:14 popisuje den a roky, a je tak přirozené a logické, že použití stejného slova o pár veršů dříve je použito ve stejném, doslovném, významu.
• Nejsilnějším argumentem pak je, že Bůh ustanovil sabat podle vzoru stvoření: 6 dní tvořil, sedmý odpočíval (Ex 20:8-11, 31:12-17).
Podpůrné argumenty
• Zjevení je v protikladu s vědou. Například samotná víra, že Bůh stvořil svět z ničeho, nebo zázraky.
• Zázraky jsou okamžité a náhlé události, kdy se Bůh vlomil do světa, ne dlouhé období.
• Smrt přišla na svět skrze Adama. Původní stvoření bylo kompletně vegetariánské. Smrt přišla jako následek hříchu.
• Vědecké předpoklady. Různá měření času jsou nespolehlivá, točí se v kruhu a vyžadují předem splněné podmínky. Vědci ze své přirozenosti své odborné ješitnosti budou vždy odmítat extrémně odlišný názor.
Námitky:
• Slunce bylo stvořeno až čtvrtý den. To je pravda, ale již první den bylo stvořeno světlo, ať už byl jeho zdroj jakýkoliv.
• Žd 4:1-11 implikuje, že sedmý den stále trvá. Text ale neříká, že sedmý „den“ trvá, ale že Boží odpočinek trvá. Navíc smyslem pasáže je popis rebelie Izraele. Kromě toho, Ježíš říká, že jeho Otec stále pracuje (J 5:17).
• Příliš mnoho aktivity se stalo šestý den, jako třeba pojmenování všech zvířat. Na to se dá říct, že Adam měl v této chvíli mysl, která ještě neselhala, a byla tudíž kvalitnější. Navíc možná pojmenovat jen třídy a skupiny zvířat.
• Klame Bůh tím, že stvořil svět, který vypadá starší? Na to se dá říct, že vědci při hodnocení času dopředu předpokládají, že je země stará, a proto taky tak vypadá. Navíc, cokoliv Bůh stvoří z ničeho, vypadá staře při stvoření, a Bůh mohl vesmír vymyslet už ve formě, jaké je dnes.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)