Ve starověkém Řecku používali frázi: Jídlo je pro žaludek a žaludek je pro jídlo. Chápali, že člověk je soubor fyzických potřeb, kde sex je skutečně pouhá fyzická potřeba jako jídlo. V 1. Korintským 6,19-20 Pavel tento světonázor napadl s otázkou, zda má náš život větší smysl než jen naplňování fyzických potřeb: Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha? Už nepatříte sami sobě; byli jste draze vykoupeni! Proto svým tělem vzdávejte čest Bohu. Dokonce říká, že tělo je chrámem Ducha svatého, což byla pro jeho posluchače provokativní myšlenka. Chrám bylo svaté místo, kde přebývá bůh, a pokud je tělo takovým chrámem, pak je mnohem více než jen obalem fyzických potřeb. Ve většině starověkých civilizací existovala chrámová prostituce, kdy byl sex spojován s uctíváním bohů v náboženství plodnosti, čímž byl mimomanželský sex za prvé zbožšťován jako prostředek spásy, a za druhé degradován na pouhou fyzickou potřebu. Stal se biologickou potřebou. Jenže sex bez duše je jako ze ZOO.
V ZOO zvířata intimitu nepěstují. Jejich sex je čistá biologie bez potřeby lásky. Nepotřebuji se ptát: Máš je ještě pořád rád? Nekoukáš se po jiné? Nepotřebují vidět vydání se vztahu. Je to čistý instinkt. Což nám někdy připomíná chování lidí, když říkají: Nemohu věřit, že jsem udělal… Úplně jsme ztratili hlavu… Ráno jsem si vůbec nevzpomněla… Pokušení vyhnout se svědomí nebo vědomí většího záměru znamená obětovat své lidství. Náš sex se pak stává méně lidským a více… ano, více zvířecím. Jen se zamyslete, proč někdy říkáme, že se někdo choval jako zvíře. Dostal ji. Je úplná tygřice. Byl to základní instinkt. Názor, že je sex skutečně dobrý pouze pro manželství, je napadán jako nerealistická představa. Ve skutečnosti je to zoufalý hlas, který se ptá: Nejsme opravdu jen zvířata? Pornografie lidi odlidšťuje natolik, že jsme díky tomu skutečně oddělili intimitu ze vztahu, který se stal biologickým, zvířecím, chaotickým, a… prázdným.
Pak je tady druhá strana. Sex ignorujeme a vůbec o něm nemluvíme. Nevím, kde jste se dozvěděli o něm vy, ale myslím si, že většina z nás se rozhodně o sexu nedozvěděla od svých rodičů. Byli to pravděpodobně kamarádi, a jejich vytahování se, jejich porno, jejich zkušenosti a jejich názory, které formovaly naši mysl. Žel, někteří se tak dozví, že sex je něco, musíš přežít, že je to nečistá věc. Rodiče se tváří, že sexualita vůbec neexistuje. Chovají se ke svým dětem, jako by byli andělé. Zvířata a andělé, dva extrémy. V jednom svou sexualitu popíráme, ve druhém jsme jí ovládáni. Když popřeme duchovní stranu existence, začneme žít jako zvěř. Popřeme-li tělesnou stránku, budeme se chovat jako andělé. Oba způsoby jsou pro nás destruktivní, protože Bůh nás stvořil jako lidi.
V básni o stvoření vidíme progres. Bůh začal tvořit v chaosu (země byla pustá a divoká). Genesis 1,1-3 Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch. Bůh řekl:… Se svým stvořením šel směrem k většímu pořádku, harmonii a kráse. V Jobovi zmiňuje, že když zemi stvořil, všichni andělé jásali radostí.
Pořadí je důležité. Lidé byli stvořeni až po andělech, a až po zvířatech. Kdykoliv se tedy snažíme chovat jako zvířata nebo jako andělé, jdeme špatným směrem. Jdeme směrem k chaosu. A míjíme se tím plánem, který Tvůrce měl. K čemu nám je dodržovat jeho plán, se ptáš? Jsme-li v jeho plánu, jsme spojeni, opravdově spojeni, se světem, do kterého nás postavil, do vztahů, které na tomto světě máme, a jsme spojeni ve vztahu s ním, jako svým Stvořitelem. Jsme-li spojeni, cítíme se… plně. Zdravě. Milovaně. Užitečně. Krásně. Čistě. Nehoníme se za větrem. Nenásledujeme přelud. Žijeme.
Žádné komentáře:
Okomentovat