Včera jsme si vyprávěli o starozákonním Josefovi. Prodán svými bratry do otroctví, podle slov Štěpána (Skutky 7,9-10): ALE BŮH byl s ním. Vysvobodil ho ze všech jeho soužení a dal mu před faraonem, egyptským králem, milost a moudrost, takže ho ustanovil správcem Egypta i celého svého domu. Josef přesto nezahořkl a neztratil víru kvůli svým těžkostem. Jeho víra nebyla podmíněnou vírou, nebyla tvořena jeho zkušenostmi a tím, co okolo sebe viděl.
Podmíněná víra je velmi křehká, protože v životě zakoušíme nahodilost a nekonzistentnost. Někdy něco uděláme, a funguje to, a jindy se ve stejné situaci neděje vůbec nic. Je pravda, že Bůh si speciální události používá, aby naší víru nastartoval. Takové zvláštní okamžiky ale nefungují dobře pro tvorbu základny naší víry. Podmíněná víra nás totiž nakonec zklame. V jistém bodě naší cesty se pro nás stane nepohodlnou a my se ji rozhodneme změnit tváří v tvář pokušení nebo potěšení. Nicméně, je třeba vědět, že zkušenost, ať je sebelepší a sebevětší, není základem křesťanství. Autor knihy Židům píše (12,2-3): Nespouštějme oči z Ježíše, původce a završitele naší víry, který pro radost, ležící před ním, nedbal na hanbu, podstoupil kříž a usedl po pravici Božího trůnu. Uvědomte si, jaké nepřátelství hříšníků vůči sobě vydržel, abyste neochabli a neklesali na duchu.
Základem naší víry je osoba Ježíše Krista, který se ukázal před dvěma tisíci lety, žil mezi námi jako jeden z nás, zemřel na kříži a vstal z mrtvých. Petr při své slavném letničním kázání řekl (Skutky 3,15): Dárce života jste zabili, ALE BŮH ho vzkřísil z mrtvých a my jsme toho svědky.
Křesťanství není založeno na našich zkušenostech, ale na historickém faktu života, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. On je důvodem a smyslem víry. Díky tomu můžeme každý den plně položit svou víru v Boha na něčem, co se stalo v historii. Naše víra nespočívá na tom, co se děje v našich životech právě teď. V tom ovšem spočívá paradox slova ALE. Když totiž svou víru vložíš do Krista, když se rozhodneš podívat se ze své místnosti ven a dovolit, aby jeho světlo vešlo dovnitř, pak Bůh zasáhne a dynamicky do tvého života vstoupí.
Zažiješ to, co například Pavel, další z apoštolů. V 1. Timoteovi 1,13-14 napsal: Předtím jsem byl rouhač, pronásledovatel a tyran, ALE BŮH se nade mnou smiloval, neboť jsem ve své nevíře nevěděl, co dělám. Náš Pán mě pak ve své nesmírné milosti zahrnul vírou a láskou, která je v Kristu Ježíši. Bůh se nad tebou smiluje, ať jsi jakýkoliv, a zahrne tě svou vírou a láskou v Kristu! Podobně můžeš být překvapen zásahem jeho milosti při nemocni. Znovu Pavel, tentokrát o svém příteli Epafroditovi (Filipským 2,27): Ano, byl nemocný až na smrt, ALE BŮH se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.
Žádné komentáře:
Okomentovat