Aplikační metoda studia Bible zahrnuje čtení určité biblické pasáže, rozjímání v modlitbě nad pasáží, a hledání toho, co nám Duch svatý chce ukázat do našeho života, co by bylo osobní praktické, možné a měřitelné. Cílem je brát Bibli vážně a konat, jak říká. Apoštol Pavel píše v 2. Timoteovi 3, že …veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k výchově ve spravedlnosti. To jednoznačně ukazuje, že Bible je praktická kniha a bez praktického přístupu by nám hrozilo, že studium bude jen akademické cvičení bez duchovní hodnoty.
1. Nemůžeš opravdu poznat Boží slovo, aniž bys ho aplikoval do svého života. Pak by o nás platilo, co řekl Ježíš Saduceům: Mt 22,29: Ježíš jim odpověděl: "Bloudíte, protože neznáte Písma ani Boží moc.
2. Pokud studujeme Boží slovo bez aplikace, stává se potenciálně nebezpečným. 1. Korintským 8,1 říká: Poznání činí člověka domýšlivým, ale láska buduje. Slovo domýšlivým ukazuje na pýchu a aroganci, která pramení z poznání. Koneckonců, i ďábel zná Bibli (jak vidíme u Ježíšova pokušení), ale poznání z něho nedělá nic dobrého.
3. Aplikace vyžaduje akci. Koneckonců Jakub 1,22 říká: Buďte však těmi, kdo slovo činí, nebuďte pouze posluchači, kteří sami sebe klamou. V Matouši 7 zase Ježíš říká, že kdo slyší jeho slovo a činí je, ten staví svůj dům na skále. Zkrátka, aplikace přináší zodpovědnost do našeho života.
Aplikace je dřina
• Aplikace je dřina, protože vyžaduje přemýšlení. Někdo to bude chtít čas rozjímání (meditace), jindy hledání v textu dějové linky a v nich nadčasové principy, jindy zase nacházet principy v konkrétních případech.
• Aplikace je dřina, protože ďábel proti němu bojuje. Když se už přinutíme Bibli studovat, ďábel se bude snažit nás od toho odradit, nebo alespoň nás přinutit nad tím nepřemýšlet. Bojí se aplikace, protože ví, co mu může přinést!
• Aplikace je dřina, protože přirozeně odoláváme změnám. Necháváme se vést pocity místo vůle a dovolíme, aby naše „neprožívání“ a pocity nás odvedly od vážného zamyšlení a uplatňování do praxe.
Čtyři kroky k praktické aplikaci
1. Modli se za to, jak můžeš tuhle pasáž aplikovat do své situace.
2. Rozjímej nad veršem, který ses rozhodl studovat. Meditace je podobná tomu, jak kráva žvýká trávu. Představuj si tu scénu v mysli (vizualizace). Zdůrazni si slova v pasáži. Parafrázuj si to vlastními slovy. Zosobni si to. Modli se pasáž zpět k Bohu. Ptej se sám sebe na to, zda je tam: Hřích, který mám vyznat? Slib, který mám učinit? Postoj, který mám změnit? Příkaz, který mám poslechnout? Příklad, který mám následovat? Modlitba, kterou se mám modlit? Chybu, které se mám vyhnout? Pravdu, které mám věřit? Věc, za kterou mám Boha chválit?
3. Napiš si aplikaci. Aplikace musí být osobní, praktická, možná, měřitelná.
4. Zapamatuj si nějaký verš. Zapamatování veršů ti pomůže tvořit nové myšlení a nové návyky.
Někdy se setkávám s tím, že i přesto že vím (nebo si myslím že vím) co je správné a co říká Bible, tak už to stejně nedokážu udělat.
OdpovědětVymazatNevím, jak přesně to popsat, jakoby mi něco bránilo, ať už strach, různé předsudky (o tom, co se bude dít) nebo cokoli jiného.
Tak jsem ve stavu, že i přesto že dost věcí vím, tak už je nedokážu prakticky aplikovat. Chci to změnit ale moc nevím jak.
Například někdy mám možnost mluvit s lidmi o Bohu a nevyužiji ji, nebo vím že to co chci udělat je špatné ale i přesto to udělám. Dost mě to trápí.
Myslím, že asi nejsem Bohu ještě plně vydaný a že si pořád žiji spíš podle své vůle než podle té Boží.
Už jsem se za to častokrát modlil a stále se modlím a také zkouším vše možné abych to změnil, ale zjišťuji že se mi to stále moc nedaří.
Když nad tím přemýšlím tak se mi zdá, že stále jsem spíš jako ten "který mluví, ale nečinní" (alespoň v některých ohledech), než jako ten "který slovo slyší a zachovává je" i když se o to snažím.
Měl bys pro mě pls nějakou radu, co bych měl udělat?