RePost: Love Song

U příležitosti dvou sérii v Elementu o randění (Nová pravidla pro randění) a rodině (Family Fest) jsem se rozhodl zveřejnit znovu několik starších blogů na téma sexuality, které tuto sérii vhodně doplňují. Původní seriál s odpověďmi na mnoho konkrétních otázek vznikl na začátku roku 2011 a dodnes patří k nejčtenějším blogům, které jsem tu napsal. Doufám, že se vám budou líbit i tyto články.

Zatím jsme si řekli, že sex je naprosto úžasný dar, který Bůh vymyslel, navrhnul a daroval lidstvu pro jeho potěchu a krásu, ve které se cítíme být spojeni navzájem nejen tělesně, ale především také duchovně, protože celá sexualita je zároveň snaha se znovu spojit se světem, komunitou, a Bohem. Být sexy je tedy ve skutečnosti o spojení, což vysvětluje, proč někteří nejvíce sexy lidi s nikým nespí. A někteří lidé, kteří sice s někým spí, nejsou vůbec sexy. Sex bez spojení je prostě jen sex. Můžeš spát s mnoha lidmi, a přitom se cítit uvnitř úplně sám. Můžeš být dokonce v manželství, a cítit se sám. Fyzický akt se může stát fata morgánou: pouhým rozpáleným vzduchem přeneseným obrazem skutečné věci, který nás ovšem nenasytí, protože přeludu chybí obsah.

Když popřeme duchovní stranu existence, začneme žít jako zvěř. Popřeme-li tělesnou stránku, budeme se chovat jako andělé. Zvířata a andělé, dva extrémy. V jednom svou sexualitu popíráme, ve druhém jsme jí ovládáni. Oba způsoby jsou pro nás destruktivní, protože Bůh nás stvořil jako lidi. Kdykoliv se tedy snažíme chovat jako zvířata nebo jako andělé, jdeme špatným směrem. Jdeme směrem k chaosu. A díky tomu si svůj život jsme schopni zkomplikovat, místo abychom si jej zjednodušili. Když si necháme sex až do manželství, a pokud v něm zůstanete věrni jedinému partnerovi, bude náš sex kvalitnější, manželství vydrží déle, budeme mít až o 80% větší pravděpodobnost, že se nerozvedeme, díky čemuž budeme zdravější psychicky i tělesně, a budeme 3,3x méně náchylnější k nevěře. Sex bude lepší díky intimitě, která vzniká v bezpečném vztahu manželství. A to stojí za to chránit. A rozvíjet.

Upřímně, je zvláštní vidět důraz na manželství. Vždyť jste určitě slyšeli názor, že na nějakém papíru vůbec nezáleží. Pravidelně mám rozhovory s lidmi, kteří přesně tohle říkají. Víte, čeho jsem si ale všiml? Většinou je to muž, který se z nějakých objektivních nebo neobjektivních příčin nechce oženit (je zklamaný, je to finančně náročné, minulý vztah se mu nepovedl, má strach), a jeho přítelkyně se mu podřídí, protože vztah je pro ni důležitější než papír. Někde uvnitř ní však hlodá strach, že když se přestane podřizovat, její přítel se prostě zvedně a odejde. Uvnitř je totiž touha po opravdovém vydání, po opravdovém závazku, po lásce, která je měřitelná… ano, prstýnkem. Koneckonců, všimněte si, že v klasických pohádkách je vyvrcholením příběhu nádherná svatba na zámku, kdy udatný rytíř získal srdce vyvolené paní. Čím to je, že i když manželství je pro nás technicky vzato papír, jsme k závazku a slibu tak přitahování?

Jistě jste postřehli, že tento týden bylo v Christchurch na Novém Zélandu zemětřesení. Velmi těžká situace. Víte, jaký příběh ale svět upoutal? Třiadvacetiletou Emmu Howardovou zastihlo úterní ničivé zemětřesení v práci. Otřesy ji smetly ze židle a pak se zřítila celá kancelářská budova. "Měla jsem opravdu štěstí, že jsem se neschovala pod svůj stůl. Rozmáčkla ho část betonového stropu, který se zřítil," popsala později účetní rádiu New Zealand. Howardová si v tu chvíli myslela, že její život skončil. A zatímco ležela schoulená v troskách, napsala z mobilu zprávu svému snoubenci, jenž pracoval nedaleko. Chris Greenslade, který je také účetním, okamžitě vyrazil za svou nastávající. Při hledání snoubenky se prohraboval troskami a z ruin přitom vytáhl několik dalších lidí. Howardová strávila v troskách zbořené budovy šest a půl hodiny. Z děsivé přírodní katastrofy ale vyvázla pouze s pohmožděnou rukou. A ta jí nezabránila v tom, aby pouhé tři dny po katastrofě vyrazila se svým milým do místního kostela, aby si za pozornosti médii svého milého vzala. Čím to je, že svatby tak přitahují? Jak to, že v každé kultuře je to podstatná událost?

Láska vyžaduje závazek. Láska znamená vzdávat se moci. Láska znamená dávat. Láska přestává kontrolovat. Láska znamená vzájemné vydání a také vzájemné poddání se. Apoštol Pavel napsal v Efezským 5:21-25 Podřizujte se jeden druhému v bázni Kristově: Ženy, podřizujte se svým mužům jako Pánu, neboť muž je hlavou ženy, jako je Kristus hlavou církve. Ale jako církev je podřízena Kristu, tak i ženy ve všem svým mužům. Muži, milujte své ženy, jako i Kristus miloval církev a sebe samého za ni vydal. K této pasáží se za chvíli dostaneme znovu. Všimněte si ovšem, že Bible nezamlčuje, že muž a žena jsou jiní, mají jiné role a úlohy a jinak reagují na druhého. To je nám všem jasné, ne? Mužové a ženy nejsou stejní. Jean Kerrová totiž napsala: Provdat se za muže je jako koupit si něco, co jste obdivovala ve výkladní skříni. Moc se vám to líbí, když si to vezmete domů, ale ne vždy to ladí se vším, co doma máte. To, že muž a žena jsou jiní, má svůj dopad také na sex. Agentura Lewis-Harris prováděla průzkum veřejného mínění a ptala se žen, co považují za nejdůležitější věci, sex byl na čtrnáctém místě. Zahradničení bylo třinácté! Na druhé straně, ohrazuji se proti tvrzení, že muži myslí jen na sex. To není pravda! Muži myslí také na sport, když hraje jejich tým.

Smějeme se, ale nikdo z nás nepochybuje, že muž a žena jsou jiní, mají jiné role a jinak reagují na druhého. Sex není hledání něčeho ztraceného. Je to vyjádření, že něco bylo nalezeno. Má to přetékat, být kulminací něčeho, co muž a žena našli v sobě. Je to oslava života, který v sobě nalezli. Proto Bůh dal vzájemně vyvažující se princip, který dokáže způsobit, že manželství bude vzkvétat a bude dlouhodobě fungovat:

Žena projevuje své poddání tím, že svého muže respektuje a ctí. Reaguje na vnitřní touhu každého muže vést a být respektován. Jen muži se perou za čest, očekává se to od nich, protože respekt a úcta je jejich životní touhou. Proto neexistuje horší zbraň proti muži než zesměšnění, neúcta a ponižování. Když se žena muži podřídí, odzbrojí ho a otupí jeho hroty. Znamená to, že si má žena nechat všechno líbit? Že by snad měla být ničena nebo znevažována? Že by na její názor neměl být brán zřetel? Že by měla být služkou manželovi? Že by měla držet pusu a krok? Absolutně ne!

Muž projevuje své poddání tím, že miluje svou ženu a je připraven se za ni obětovat. Tady je princip, který Bůh ustanovil jako vyvážení respektu, který žena muži dává. K udržení manželství a šťastnému vztahu je potřeba obou stran. A mužova role je milovat ženu jako Kristus: tedy tak, že je připraven za ni i zemřít. Taková láska jsou více než slova, jsou to činy. A tady je onen háček. Pokud bude muž opravdu milovat ženu, ta nebude muset si nechat všechno líbit, protože muži půjde především o její dobro. Nebude znevažována, protože láska je protikladem znevážení. Její názor bude láskyplně brán na zřetel, protože milující neudělá nic bez milované. Nebude služkou, protože láska se obětuje a vydává. Nebude muset držet pusu a krok, protože láska se zajímá o názory druhého. Láska muže odzbrojuje ženu, protože reaguje na její vnitřní touhu být milována.

Od ženy se chce totéž, co od kohokoliv jiného: podřízení. Pointa je, zda je muž jako Kristus. Oběť. Vzdání se. Ochota se vydat. Smrt. Mužovo čekání na to, až se jeho žena podřídí je ve skutečnosti jeho selhání vést. Kdyby doopravdy vedl, zemřel by ochotou zajistit vše, co potřebuje. Aby mohla žít. Jak by asi reagovala, kdyby ji byla zcela jasné, že její manžel klade její potřeby před svými? Kdyby byl ochotný zemřít? Po čase budování lásky a důvěry se moc a kontrola stanou zbytečnými koncepty. Čím zdravější je manželství, tím méně se budeš ptát otázky typu: Kdo má autoritu rozhodovat? Když lidé doopravdy žijí ve vzájemném poddání, ztrácíš přehled o tom, kdo vede. Píseň 6:3: Já patřím svému milému a můj milý je můj, když pase v liliích. Stejný princip vidíme v 1. Korintským 7:3-4: Muž ať své ženě plní manželskou povinnost, stejně jako žena svému muži. Ženino tělo už nepatří jí, ale manželovi, stejně jako mužovo tělo už nepatří jemu, ale manželce. Čí je tělo? Kdo má autoritu? Odpověď je: ano.

Vzájemné poddání. Ochota zemřít kvůli lásce. Úcta a respekt. Pro všechny, kdo žijeme v manželství, je to zcela jasné slovo. Jak se tohle všechno ale týká vás, kteří jste svobodní? Někdy od mladých hledajících lidí slyším námitku, že vzdát se předmanželského sexu je strašně velká oběť, a dokonce, že někteří mladí lidé by raději začali věřit v jiného boha, který by po nich nechtěl sexuální abstinenci před manželstvím a věrnost v manželství. Otázka o mimomanželském sexu je často formulována: proč lidem něco upírat? Co se ovšem lidem upírá? Sex? O jaký druh sexu se jedná? Upíráme jim sex jako nucenou potřebu? Nebo sex jako zneužívání jich samých a jiných lidí? Nebo snad sex jako krátkodobou dávku biologické stimulace? Anebo sex jako možnost nabídnout své tělo lidem a nechat je, aby je porovnali s jinými těly a případně ho odmítli?

Předmanželský sex je chabou přípravou na manželství. Paul Pearsall poznamenává, že v tisíci párů, které studoval: …začala velká většina jejich problémů v počátcích jejich vztahu. Typické je, že sexuální vztah požadoval muž, a žena s ním souhlasila. Sex v období námluv neobsahoval téměř žádnou slovní komunikaci a ženy uvedly, že téměř nedosahovaly orgasmu. Páry si vypěstovaly špatné návyky, uspěchaný sex, který používaly jako formu nátlaku, partneři se cítili vinni, potají se snažili mít sexuální styk a občas byli svému partnerovi nevěrní. Jeho závěr? Sexuální styk mezi mužem a ženou je tvořivý pouze v manželství. Nejsi totiž ochoten zemřít bez závazku.

Viděli jste někdy mladý pár, jak se na veřejnosti vášnivě líbá a zamilovaně si hledí do očí? Jsou si jisti, že svět kolem nich neexistuje a oni budou navždy spolu. Co kdyby ovšem ta dívka řekla svému chlapci: Zajímá mě tvůj charakter a tvá čest. Chci najít, z čeho jsi udělaný. Jsi odvážný? Budeš za mě bojovat? Budeš ochotný za mě položit život? Co kdyby řekla: Už s tebou nebudu spát, protože chci zjistit, na jakém základě je náš vztah založený? Co kdyby chtěla, aby dokázal, že je ochoten za ní položit život? Byl by tento chlapec stále ještě s ní?